Nejdůležitější bod voleb ve Spojených státech: ekonomika. Při pohledu na rekordní inflaci se zdá, že se vládě demokratického prezidenta Joea Bidena nedaří. „Republikáni toho mohli využít,“ upozorňuje v rozhovoru pro iROZHLAS.cz Jan Hornát z Institutu mezinárodních studií Fakulty sociálních věd Univerzity Karlovy. „Ale vůbec se to do výsledků nepropsalo,“ dodává. Vyzdvihuje, že strana přesto bude mít svého šampiona, nebude jím však Donald Trump.

Tento článek je více než rok starý.

Rozhovor Raleigh (Severní Karolína) 6:00 10. listopadu 2022 Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Kopírovat do schránky Zavřít

Jak dlouho ještě sčítání potrvá?
Co se týká Senátu, vypadá to, že u jednoho z klíčových soubojů v Georgii se uskuteční druhé kolo. V USA asi 12 států pořádá druhé kolo, když v prvním ani jeden kandidát nezíská nad 50 procent hlasů. V Georgii to právě vypadá, že ani jeden kandidát nadpoloviční většinu nezíská, můžeme tak čekat i přes měsíc, než se dozvíme finální podobu Senátu.

A hraje tento jeden stát tak významnou roli, abychom museli na konečné rozložení Senátu čekat měsíc?
Podle současných výsledků by ten jeden hlas rozhodl, zda by republikáni získali těsnou většinu, nebo by rozložení Senátu bylo vyrovnané. Rozložení 50:50 je ale relativní, je tam například Bernie Sanders, který je nezávislý, ale většinou volí s demokraty. V tomhle ohledu se to zjednodušuje, v Senátu jsou nezávislí kandidáti, kteří ale tradičně volí s jednou, nebo druhou stranou.

Zdá se tedy, že Georgia bude rozhodující. Podle mě nakonec vyhraje demokrat Raphael Warnock a rozložení Senátu bude 50:50. Pokud vyhraje republikánský kandidát Herschel Walker, budou mít díky jednomu hlasu většinu.

V aktuálním sčítání ve středu odpoledne, kdy spolu mluvíme, mají demokraté o jednoho senátora více. Myslíte si tedy, že se to nakonec přelije k republikánské většině?
Předpokládám, že na Aljašce, v Nevadě a Wisconsinu vyhrají republikáni, což by je dostalo na 50 senátorů. Když Arizonu a Georgii ovládnou demokraté, dostanou se také na 50 senátorských křesel. To jsou ale předběžné predikce, se kterými počítám.

Prokazování legitimity

Jakou roli může sehrát zpochybňování výsledku voleb, a tedy nucené přepočítávání hlasů?
V současných polarizovaných Spojených státech jsou výsledky velmi těsné. Hrají roli tisíce hlasů. V minulých volbách se přepočty neukázaly jako relevantní a finální výsledek nezměnily.

Obecně je ale pro demokracii dobré, že funguje mechanismus, kdy protistrana může požádat o přepočet hlasů. Tím se zvyšuje jejich legitimita. Je v pořádku, že jsou přítomni vládní pozorovatelé i pozorovatelé obou politických stran. Takže ať to napadání klidně existuje. Může to zbrzdit finální výsledky, a tedy i konečnou podobu Kongresu, ale nemyslím, že přepočet povede k jejich zvrácení.

Jste ve Spojených státech. Jak Američané volby vnímají? Už před hlasováním se mluvilo o projevující se rozpolcenosti ve společnosti. Například když někteří pochybovali o legitimně voleb ještě před jejich uskutečněním.
Záleží na tom, s kým se bavíte. Tvrdit, že většina Američanů nevěří v legitimitu voleb, je příliš zobecňující a zjednodušující. Většina věří, že vše probíhá v pořádku. Stejně jako v českém kontextu jsou extrémní hlasy více slyšet hlavně díky sociálním médiím, proto se zdá, že je lidí zpochybňujících legitimitu voleb hodně.

Sám jsem se s tím nesetkal, pohybuji se ale v univerzitním prostředí, což je sociální bublina, která volby nezpochybňuje. Na druhou stranu jezdím tady MHD, což je spíš protipól univerzitního prostředí, ale tam volby nikoho nezajímají.

Když se podíváme na výsledky, přestože je někde ještě brzo, vypadá to, že kandidáti, kteří zpochybňovali volby z roku 2020, nejsou zcela úspěšní. Je otázka, jestli voličům vadí, že jediná agenda určitých kandidátů je pouze kritika předloňských voleb, nebo jestli je nevolili, protože opravdu nevěří v ukradené volby.

Američané rozhodují o složení Kongresu. Důvěra ve férovost voleb je v USA rekordně nízká

Číst článek

Vypadá to, že kandidáti odmítající legitimitu voleb neuspěli. Mezi ně patří i lidé usilující o post guvernéra, například Kari Lakeová, která kandiduje v Arizoně, a vypadá to, že prohraje. Přestože je těžké dělat závěry, když jsou výsledky tak těsné, takto to ale vidím. Agenda a důraz na to, že volby byly a jsou zmanipulované, voliče netáhne. Myslím, že skupina, která věří ve zmanipulované volby, je v USA malá.

Hlasitá, ale malá.
Ano.

‚Bitva‘ při schvalování zákonů

Mluvili jsme o tom, jak se zaplňuje Senát. Jak to bude ve Sněmovně reprezentantů? A kdo bude v jejím čele? Předpokládám, že pokud budou mít většinu republikáni, bude její nynější předsedkyně Nancy Pelosiová nahrazena jejich kandidátem.
Většina ve sněmovně bude také velmi těsná. Ve výsledku budou mít republikáni nejspíš o šest nebo sedm křesel více. To je pár hlasů, kvůli kterým mohou snadno většinu ztratit, když zahlasují jinak. V americkém systému je nyní sice stranická disciplína větší než dříve, i tak ale není například v porovnání s tou evropskou moc silná. Při schvalování jakýchkoli zákonů to proto bude velká bitva, aby republikáni vůbec dali dohromady většinu.

To se bude týkat i volby předsedy, kdy se mluví například o Kevinovi McCarthym za republikány. Kandidáti, které McCarthy podpořil, byli úspěšnější než ti, které podpořil třeba Donald Trump. Vypadá to, že zrovna on by byl schopen získat potřebou většinu a stát se předsedou. Ale po kritice, která se na něj sype, bude jeho pozice v rámci Republikánské strany dost oslabená. Možná se na post hrne Steve Scalise, ale asi to nakonec bude dost otevřená volba.

Pro republikány to ale vůbec nebude jednoduché. Čekali, že budou mít daleko širší většinu. Když to srovnáme s „midterm“ volbami v roce 2018 za vlády Trumpa, získali tehdy demokraté daleko více křesel než nyní republikáni.

Co to pro republikány znamená? Napovídá nám to něco?
Je to velmi zajímavé. Vždycky se říká, že v amerických volbách je nejdůležitější ekonomika a inflace, zkrátka to, co se děje s hospodářstvím. V těchto volbách měli republikáni veškeré prerekvizity pro to, aby skutečně ekonomika rozhodovala v jejich prospěch. Celá kampaň byla v duchu masáže, že viníkem je Biden.

Ale je to globální transatlantická inflace, že ani americká vláda toho za této situace nemůže mnoho udělat. Dva roky se vědělo, že inflace přijde, ale že nás dostihne zrovna za těchto okolností a bude z toho globální trend, na který fiskální politika jedné vlády mít vliv nebude, to se skutečně neočekávalo. Nicméně si myslím, že republikáni dělali dobrou práci v tom, že se snažili říct, že tu situaci ztělesňuje současný demokratický prezident.

Inflace je v některých státech Ameriky nejvyšší za posledních 50 let, proto za předpokladu, že ekonomika hraje ve volbách takovou roli, mohli toho teď republikáni využít a skutečně se svézt na vlně inflace, která by jim pomohla získat přesvědčivou většinu v Senátu i Sněmovně reprezentantů. Ale zdá se, že se to tam vůbec nepropsalo.

Republikáni na rozcestí

Jak je to možné?
Nedokázali to přetavit v úspěch, pro který měli podle mě ohromný potenciál. I to, že je Biden starší, působí staře – to se dá vždycky při kampani využít. Ale myslím si, že republikáni byli v klinči trumpismu. Leadership (vedení – pozn. red.) strany selhal v tom, že nevěděl, do jaké míry chtějí dát prostor Trumpovi a jeho podpoře a výběru kandidátů, nebo jestli mít více autonomní politiku v podpoře kandidátů, která by nebyla tolik závislá právě na Trumpovi.

Komentátoři tady ve Spojených státech nešetří bývalého prezidenta kritikami. Když to vztáhnu na Floridu (kde si výrazné vítězství připsal guvernér Ron DeSantis, který platí za Trumpova rivala – pozn. red.), DeSantis si dokázal pozici udržet, a dokonce Republikánská strana zde dokázala udělat velké pokroky. On sice teď bude pro republikány superstar, ale je otázka, do jaké míry dokáže tento moment přenést na celonárodní úroveň a případně z toho vytěžit i v primárkách a prezidentských volbách v roce 2024.

Myslíte si, že tento výsledek donutí Republikánskou stranu k nějaké vnitřní transformaci, nebo dojde k revizi toho, jak se navenek prezentují? Přece jenom – a svědčí o tom i to, co jste teď zmínil – část republikánů kandidovala s podporou bývalého prezidenta Donalda Trumpa, ti nicméně ve většině neuspěli. Pak tam ale byla jakási druhá část republikánů, kteří kandidovali takříkajíc Trumpovi navzdory.
Republikáni sami si nejsou dostatečně jistí, jaká je role Donalda Trumpa. Do jaké míry ho můžou nechat, aby vedl Republikánskou stranu, protože v roce 2018 ukázal nějaká témata a směr, kterým by se strana mohla dát. Po určitý čas to fungovalo. Ale teď neví, nakolik se ho mají nadále držet jakožto ukazatele. Myslím si, že tyto midterm volby rozhodně uškodí Trumpovi. Dokonce i na Fox News (televizní stanice, která platí za Trumpovi spřízněnou – pozn. red.) se do něj poměrně obuli.

Trump uvnitř strany dál oslabí. Ale bude mít dál podporu extrémní marginalizované skupiny voličů, kteří se v některých okrscích dokážou mobilizovat a v primárkách podporovat určitou formu trumpismu. Ačkoliv jeho přístup k politice je pro určitou část strany extrémní, navíc po těchto volbách se ukázalo, že nemá takovou sílu. Mnohem lépe se s ním bude Republikánská strana loučit, ale to je otázka ještě příštích několika let.

Prezidentské volby v roce 2024 jsou ještě daleko, ale myslím si, že jsou republikáni rádi, že už mají svého šampiona, což je Ron DeSantis, kterého mohou prezentovat jakožto potenciálního kandidáta a zároveň se jím vyhraňovat vůči Trumpovi. I to, že mezi nimi osobně jsou určité neshody, hraje svou roli.

‚Většina de facto není‘

Shrnuli jsme, co to může znamenat pro Ameriku dovnitř společnosti. Pojďme tedy přiblížit, jaký význam mají – stále ještě průběžné – výsledky voleb v mezinárodní komunitě.
Myslím si, že ze zahraničněpolitického pohledu to tak velký vliv mít nebude. Protože tato hlavní témata sdílí jednotlivé strany, americká exekutiva. Vím, že někteří republikáni, zejména tedy trumpovci, kandidovali na agendě, že Ukrajina splatí zpátky každý cent americké pomoci.

Na to jsem narážela. Jak se s novým Kongresem změní pohled na podporu Ukrajiny?
Skutečně to spíš pronášely ty extrémnější hlasy. Byť někteří z nich v parlamentu usednou, tak prostoru pro ovlivňování dalších balíčků pomoci nebo amerického rozpočtu příliš nebude. Protože v obou komorách budou demokraté, kteří pomoc budou podporovat, a většina republikánů, kteří se za to přimluví také.

Důležitost voleb ale zůstává v tom ohledu, že se jimi mění poměr sil, o které se bude moci prezident Biden opírat při nastolování určité agendy.
To rozhodně. Ale pořád zůstává rozdíl tak malý, že bude stačit přesvědčit pár republikánských kongresmanů nebo kongresmanek a prohlasují, co potřebují. Kdyby většina byla větší, tak se jeho vlastní agenda bude prosazovat hůř, ale takto těsná většina, kterou republikáni budou pravděpodobně mít – ať už v Senátu, nebo ve Sněmovně reprezentantů – de facto vůbec žádná většina není.

Potraty, drahota, migrace nebo kriminalita. Jaká témata hýbou Amerikou před ‚midterm‘ volbami

Číst článek

Jak si ten výsledek interpretujete vy? Jaký z toho máte dojem?
Pro mě je to překvapení. Čekal jsem, že ve Sněmovně reprezentantů budou mít republikáni větší úspěch. V Senátu jsem předpokládal, že bude výsledek zhruba 50:50, ale co pro mě bylo překvapením, že Trumpova agenda a jeho kandidáti, které podpořil, byli ve finále dost chabí. Myslím si, že Trump podpořil ne úplně kvalitní kandidáty a těch pár, kteří uspěli, si nebudovali jméno na něm. Měli sami o sobě silnou agendu. Ti nakonec vůbec nepotřebovali Trumpovu podporu, možná jim spíše uškodila.

Dále tón kampaně o nelegitimitě voleb příliš velkou roli nehrál. Naopak co republikáni vnímali jako jejich úspěch – rozhodnutí nejvyššího soudu o potratech. To se táhlo už od toho, že se Donald Trump stal prezidentem a prosadil tři soudce do nejvyššího soudu, což následně vedlo k tomu, že se zrušil precedens Roe vs. Wide. Ukázalo se to ale jako dvousečný meč.

Zdá se, že mobilizoval více žen, které šly volit demokraty, a pak také mobilizoval generaci Z, což jsou lidé narození ve druhé polovině 90. let a dále. Ukazuje se, že měli velký vliv na volby a v zásadě volili demokraty. Myslím si, že otázka potratů ve finále hrála větší roli než ekonomika. Z exit polls se ukazuje, že mladí lidé, kteří měli problém podporovat Joea Bidena, se mnohem více angažovali v těchto volbách a zřejmě to bylo kvůli otázce potratů.

Republikánský úspěch, že nejvyšší soud reinterpretoval Roe vs. Wide, paradoxně vedl k výrazným ztrátám.

Anna Urbanová Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Kopírovat do schránky Zavřít