Vzájemná pomoc, nebo vykořisťování? Ukrajina se stává oblíbenou destinací pro náhradní mateřství

Ukrajina se stává oblíbenou destinací pro páry, které nemohou mít vlastní děti. Za hranicemi jedné z nejchudších evropských zemí vyhledají Ukrajinky, které se výměnou za finanční odměnu stávají náhradními matkami. S přibývajícím počtem podobných případů se ale objevují také obavy, že jsou ukrajinské ženy vykořisťovány, píše BBC.

Kyjev Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Těhotná žena | Foto: CC0 License, freestocks.org

Anna se podle reportérů BBC dozvěděla o náhradním mateřství z televize, když jí bylo 18 let. Když dostudovala střední školu, rozhodla se, že bude pracovat v hotelu ve svém rodném městě.

Za měsíc si v této práci vydělala v přepočtu asi 4100 korun, za odnošení cizího dítěte by si přišla na stokrát víc – tedy až na zhruba 411 tisíc korun. Surogátní matkou se ale rozhodla stát až o tři roky později, kdy už měla své vlastní dítě – to je totiž podmínkou pro to náhradní matkou být. S vlastním dítětem existuje podle agentur, které Ukrajinky rekrutují, menší šance, že se na cizí dítě upnou.

Jak na Ukrajině funguje náhradní mateřství?

- Nabízí se heterosexuálním vdaným párům, které mohou dokázat, že nemohou dítě ze zdravotních důvodů samy mít.
- Alespoň jeden z rodičů musí mít genetickou vazbu na dítě.
- Ceny jsou různé, pohybují se ale někde kolem 617 a 925 tisíci korun.
- Rodiče, kteří platí, se objeví také na rodném certifikátu dítěte – náhradní matka nemá právo nárokovat si opatrovnictví dítěte.
- Ačkoliv neexistují žádná oficiální data, odhaduje se, že se na Ukrajině narodí náhradním matkám zhruba 500 dětí ročně.
- Komerční náhradní mateřství tohoto typu je legální ve Spojených státech, Gruzii a Rusku. Mezi oblíbené oblasti patří také Keňa a Laos, konkrétní zákony tam ale neexistují.

Ačkoliv se náhradními matkami na Ukrajině stávají stovky žen, o tématu se tam příliš nemluví. „Jezdí k nám hodně bezdětných párů. Je to jako na běžícím pásu,“ říká Anna, která si přála zůstat v anonymitě.

Páry ze zahraničí začaly proudit na Ukrajinu po roce 2015, kdy se kvůli podezření z vykořisťování začaly snižovat šance pro náhradní mateřství v Asii. Ukrajina se tak stala jednou z mála zemí, kde rodiny surogátní mateřství vyjde pouze na zlomek toho, co by například stálo ve Spojených státech.

Dlouhá cesta za potomkem

Anna začala hledat agentury a kliniky, které náhradní mateřství zprostředkovávají, na internetu a v letácích, co přišly poštou. Krátce na to se poprvé vydala do 450 kilometrů vzdáleného Kyjeva na vyšetření, kde následně podepsala smlouvu s párem ze Slovinska. Poté, co se embryo v jejím těle uchytilo, začaly první problémy. Podle jejích slov se kvalita péče výrazně zhoršila, některé náhradní matky měly zdravotní problémy a nedostávalo se jim pomoci.

Před klinikou, jejíž jméno stejně jako svou identitu odmítla odtajnit, varovala budoucí matky na internetu. Dítě, které za devět měsíců porodila, bylo zdravé, nepříjemná zkušenost ji ale trápila dál. I přesto se rozhodla znovu stát náhradní matkou – tentokrát pro pár z Japonska. Ve výběru kliniky ale byla mnohem pečlivější.

Pokud vše půjde dobře, ve 24 letech bude mít za sebou tři porody, jeden svého vlastního dítěte a dva potomků cizích párů, shrnuje BBC.

Podle Sama Everinghama z australské charity Families Through Surrogacy, která pomáhá rodinám, které se rozhodly pro náhradní mateřství, se zájem o surogátní matky z Ukrajiny zvýšil v posledních dvou letech „asi o 1000 procent“, popisuje zpravodajský server.

Surogátní mateřství je na Ukrajině legální, tamní zákon navíc okamžitě uznává rodiče, kteří náhradní matku vyhledali, biologickými rodiči a neuvádí ani to, kolik se má náhradním matkám za odnošení dítěte zaplatit.

Proces po porodu je však pro rodiče z ciziny náročnější. Záleží také na tom, z jaké země pochází. Někteří lidé si musí projít úřednickým peklem, které může trvat i několik měsíců, než si odvezou dítě domů.

'Když se něco nepovede'

Zatímco většina klinik funguje transparentně a chová se k náhradním matkám dobře, mezi ukrajinskými ženami podle BBC kolují varování před některými centry se špatnou reputací. Nepotvrzené příběhy vypráví o zaměněných embryích, zanedbaných vyšetřeních a nedostatečné péči.

Situace v Česku

Surogátní mateřství je tématem také v České republice, kde není nijak upraveno v zákoně. V novém občanském zákoníku existuje pouze zmínka o případu, kdy žena adoptuje vlastní dítě, které jí odnosila sestra. Náhradní mateřství tak není zakázané, ale neexistují pro něj ani žádná specifická pravidla.

„Už jsme se setkali s případy, kdy ukrajinská agentura odmítla zaplatit náhradní matce, protože nechtěla dodržovat striktní podmínky nebo potratila. Existuje několik příšerných případů, kdy se agentury k ženám chovaly hrozně, když se něco nepovedlo,“ uvedl pro BBC Everingham.

Podle Olgy Bohomoletsové, která je lékařkou a poslankyní v ukrajinském parlamentu, ženy k nošení cizích dětí nutí zhoršené životní podmínky na Ukrajině. Odvětví podle ní není dostatečně regulované a nedostatečný dohled může dostat do potíží jak náhradní matky, tak rodiče, kteří na Ukrajině hledají pomoc, vysvětlila pro BBC.

Ministerstvo zdravotnictví na dotazy redakce britského serveru nereagovalo. BBC dále upozornila, že existuje mnoho kladných recenzí rodičů, kteří jsou se službami agentur na Ukrajině nadmíru spokojeni. Dodává ale, že existují případy toho, kdy agentury za kladné hodnocení párům platí.  

dp Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Nejčtenější

Nejnovější články

Aktuální témata

Doporučujeme