Vznikne na severu Německa Nordstaat?
Na různých místech Evropy bují v posledních letech separatistické tendence. Tyto "choutky" mají Baskové, Katalánci, Korsičané nebo třeba Černohorci. V Německu se ale teď intenzivně mluví o spojovaní tamních spolkových zemí ve větší celky. Na severu země by tak například mohl vzniknout takzvaný Nordstaat, tedy Severní stát.
Nejhorlivějším bojovníkem za vznik Nordstaatu je Ole von Beust, starosta a tudíž i ministerský předseda Hamburku, který je městem i spolkovou zemí zároveň. K hansovnímu městu by politik CDU, plus mínus do 15 let, rád "připojil" sousední Šlesvicko-Holštýnsko a nevylučuje ani budoucí zapojení Meklenburska-Předního Pomořanska. Jak Českému rozhlasu řekla místostarostka Hamburku Birgit Schnieber-Jastram, dosud filosofická debata začala poslední dobou získávat praktický rozměr.
"Nebavíme se už v první řadě o tom, jaké má být hlavní město Nordstaatu nebo jaké mají být správní jednotky nového celku. Prostě jsme začali spolupracovat v těch oblastech, kde je to možné. Činíme pragmatické kroky s nadějí, že jednoho krásného dne z tohoto procesu Nordstaat vznikne. Jsem si jistá, že tomu tak bude, ale neptejte se mě kdy," tvrdí odhodlaně místostarostka, podle které panuje stejný zájem o spolupráci i v Šlesvicku-Holštýnsku.
V těchto dnech ale třeba ztroskotala myšlenka na fúzi vrchních soudů Hamburku a Šlesvicka. Ekonomicky nesmírně silné hansovní město ale ve svém úsilí nehodlá polevit už proto, že už nemá plochy, kam by se rozrůstalo. Birgit Schnieber-Jastram ale přiznává i další pohnutku.
"Severoněmecké země by případným spojením získaly na síle; budou v konkurenci dalších spolkových zemí hrát významnější roli. Hamburk je velmi malý a politicky nemá zdaleka takový vliv jako Bavorsko nebo Bádensko-Württembersko. Šlesvicko-Holštýnsko je na tom podobně, ale spolu s naším městem by v Berlíně mohlo získat daleko větší slovo," míní hamburská místostarostka.
Odpůrci slučování spolkových zemí, mezi kterými hrají prim právě uvedené Bavorsko nebo Bádensko, argumentují tím, že by se musel úplně překopat dosavadní federální status Německa. Ten právě počítá s rozdíly mezi malými a velkými zeměmi. Podle Birgit Schnieber-Jastram ale hlavní překážkou zamýšlené fúze není strach z ústavní reformy, ale emoce.
"Říkejte obyvateli Hamburku, že se vlastně narodil ve Šlesvicku-Holštýnsku... Přece jen by dal raději přednost Hamburku. Debata je spíš emotivní, než racionální. Potřebujeme lidem ukázat další praktické příklady spolupráce. Přitom se už tolik věcí podařilo - máme společnou správu penzijního pojištění, společnou zemskou banku, celní úřad a další instituce," vypočítává Birgit Schnieber-Jastram.
Rozhodně se nedá říct, že by myšlenka spojování spolkových zemí postupovala podle stranického klíče. Jens Bullerjahn, lídr kandidátky SPD v Sasku-Anhaltsku, už nějakou dobu podporuje nejen spojení Berlína s Braniborskem, ale hlavně vytvoření východního" trojstátu" složeného ze Saska, Saska-Anhaltska a Durynska. Bullerjahn argumentuje tím, že by tak východní spolkové země mohly lépe bojovat s prohlubující se finanční krizí.
