Vzpomínáte na Bitvu o Alžír? Muslimský závoj jako politická zbraň má dlouhou historii

Když německá kancléřka Angela Merkelová navrhla v prosinci zákaz burky a nikábu na veřejnosti, následovala tím celou řadu evropských zemí, kde takový zákon už platí. Ve Francii a Belgii se například úplně zahalená žena může dostat až na sedm dní do vězení, letos se objevila zpráva, že Maroko zakáže vyrábět a prodávat burky. Německá kancléřka, která čelí kritice za svou politiku v otázce uprchlíků, využila zákaz jako doklad svého tvrdšího postoje k integraci. Politizace zahalování má ale dlouhou historii, připomíná na diskusním webu Conversation historička umění Katarzyna Falęcka.

Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

V padesátých letech 20. století hrál závoj důležitou roli během boje Alžířanů za nezávislost na Francii (ilustrační). | Foto: Flickr.com/David Dennis

V 19. století Evropany, přijíždějící na Blízký východ, muslimský závoj fascinoval. Evropští fotografové, kteří v této oblasti působili, vytvořili erotizovaný obraz muslimské ženy, která snímá závoj a předvádí své nahé tělo. V podobě pohlednic se tyto fotografie rozšířily po celém Středomoří a daly tak vzniknout představě muslimské ženy, jejíž erotická moc se projeví, když sundá závoj.

Boj za nezávislost

V padesátých letech 20. století hrál závoj důležitou roli během boje Alžířanů za nezávislost na Francii. Psychiatr a intelektuál Frantz Fanon popsal francouzskou koloniální doktrínu v Alžírsku následovně: „Pokud chceme zničit strukturu alžírské společnosti, její schopnost odporu, musíme v první řadě získat ženy; musíme je najít za závoji, za kterými se skrývají, a v domech, kde je ukrývají muži.“

Soud zamítl žalobu somálské studentky. Kvůli hidžábu chtěla po škole omluvu a 60 tisíc

Číst článek

Fanon byl členem alžírské Fronty národního osvobození. Špatné zacházení, kterého se tamním ženám dostávalo od francouzské armády, pro něj bylo symbolem situace celé země. Podle jeho názoru bylo vyloučeno, aby koloniální mocnost dobyla Alžírsko, aniž by získala jeho ženy pro evropské „normy“.

V roce 1958, během alžírské války za nezávislost, se po celé zemi konaly masové „odhalovací“ slavnosti. Ženy francouzských důstojníků snímaly Alžířankám závoje, aby ukázaly, že ty teď stojí po boku svých francouzských „sester“. Tato představení se stala částí emancipační kampaně, která měla předvést, že muslimské ženy přijaly evropské hodnoty a boje za nezávislost se neúčastní.

Spontánní odhalování?

Francouzští osadníci v Alžírsku chtěli, aby vláda považovala snímání závojů za spontánní projevy. Francouzský premiér a později prezident Charles de Gaulle se ale k těmto zprávám stavěl skepticky. Historici navíc později zjistili, že některé z žen, které se slavností účastnily, dokonce závoj ani nikdy nenosily. Ostatní často donutili k účasti vojáci.

Po těchto slavnostech odhalování mnoho alžírských žen naopak začalo závoj nosit. Chtěly dát jasně najevo, že způsob své emancipace si určí samy, místo aby se nechaly násilně osvobodit francouzskými kolonizátory.

Odhalování přišlo rok poté, co skončila bitva o Alžír. Při ní bojovnice za nezávislost nosily výbušniny pod tradičním bílým oděvem, zvaným haik, který pochází ještě z dob osmanského Alžírska. Když ale francouzská armáda tuto techniku odhalila, bojovnice odhodily závoje a místo toho sáhly po evropském oblečení.

V něm mohly nenápadně procházet francouzskými kontrolními stanovišti a pronášet bomby, jak to vidíme ve slavném filmu Bitva o Alžír, který v roce 1966 natočil italský režisér Gillo Pontecorvo. O 40 let později, po invazi v Iráku, se tento film promítal v Pentagonu jako studijní materiál pro americké odborníky na teroristické strategie.

Když se francouzská moc v Alžírsku roku 1962 zhroutila, mnoho alžírských žen ve městech přestalo závoj nosit. Vzestup islámského radikalismu, který v devadesátých letech vedl k občanské válce, ale způsobil, že zahalování začalo být povinné.

Symbol a propagace

Závoj je viditelný, veřejný symbol, který je snadné využít k propagaci nejrůznějších politických a sociálních zájmů. V období koloniální vlády označoval ty, kteří nepatřili do evropského myšlenkového systému. A to platí dodnes. Proto se o něm v krizových obdobích tolik mluví. V Německu ho například využívá Angela Merkelová, která čelí sílící ultrapravicové Alternativě pro Německo.

Írán trvá na zahalování žen. Mravnostní policie bude nově chodit v civilu

Číst článek

Podle Gabriely Boos-Niazyové, spolupředsedkyně Německé asociace muslimských žen, přitom v Německu není víc než sto muslimek, které by chodily zcela zahalené. V zemi s osmdesáti miliony obyvatel to je nepatrné číslo. Důraz na zákaz úplného zahalování není racionální, ale ideologický.

Oblečení muslimských žen s sebou dnes přináší řadu obav, souvisejících s terorismem, islámem a imigrací. Muslimský závoj je jakési plátno, na které si Evropa promítá své úzkosti a politické zápasy.

Evropané historicky přijímají závoj jako něco, co je jejich mentalitě cizí, a nevypadá to, že by toto přesvědčení sláblo. Ale vzhledem k tomu, že muslimské ženy závoj využívaly jako prostředek odporu v minulosti, budou to pravděpodobně dělat i v budoucnosti, uzavírá Falęcka.

Text vznikl pro pořad Svět ve 20 minutách Českého rozhlasu Plus.

 

Mohlo by vás také zajímat

ODS v kampani použila figurku z Lega. Piráty kvůli tomu dánská společnost hnala před soud ODS v kampani použila figurku z Lega. Piráty kvůli tomu dánská společnost hnala před soud

Na začátku týdne se na Facebooku objevila figurka z lega upozorňující, že pokud někdo odmítá pracovat,...

 
O zavřených hospodách máme přehled. Co řekl Babiš, je blbost, tvrdí pivovarník Bernard O zavřených hospodách máme přehled. Co řekl Babiš, je blbost, tvrdí pivovarník Bernard

ROZHOVOR. Stanislav Bernard, majitel Rodinného pivovaru Bernard, tvrdí, že pivovary mají velmi dobrý přehled o trhu. "Každý obchodník má svou oblast a ví, kolik hospod mu zavřelo," vysvětlil Zpravodajskému webu Českého rozhlasu. Výrok ministra financí...

 
Zachránil mě plechový prstýnek od snoubence, říká žena, která přežila 4 koncentrační tábory Zachránil mě plechový prstýnek od snoubence, říká žena, která přežila 4 koncentrační tábory

Svět si v pátek připomíná památku více než šesti milionů židovských obětí holokaustu. Právě 27. ledna roku 1945 Rudá armáda osvobodila...

 
Nezavřelo 104 hospod, ale víc než 420, tvrdí pivovary. Čísla jsou průkazná, stojí si za svým Babiš Nezavřelo 104 hospod, ale víc než 420, tvrdí pivovary. Čísla jsou průkazná, stojí si za svým Babiš

Jedno téma, dvě různá čísla. Tak momentálně vypadá porovnání odpovědí ministra financí Andreje Babiše z ANO a pivovarů na otázku,...

 
Padlí policisté nový památník nemají roky, jeho příprava se dál protahuje Padlí policisté nový památník nemají roky, jeho příprava se dál protahuje

Policisté, kteří zemřeli ve službě, dál nemají v budově Policejního prezidia své pietní místo. A pár měsíců ho tam nejspíš ještě mít...

 
 

Miroslav Tomek Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Nejčtenější

Nejnovější články

Aktuální témata

Doporučujeme