Vzpomínky okupanta: Bratrská pomoc v Československu? Utlačovali jsme a pošlapávali národ

Bylo mi 22 let, nepřemýšlel jsem o sobě jako o okupantovi. Sovětský důstojník Viktor Chutorskoj okupoval v roce 1985 Československo. Bratrská pomoc v srpnu? Utlačovali jsme a pošlapávali národ, říká v exkluzivním rozhovoru pro Radiožurnál. Připomínáme si 49 let od vpádu sovětských vojsk a armád dalších zemí Varšavského paktu do Československa. Tehdejší sovětské vedení to zdůvodnilo kontrarevolucí v Praze a hrozbou útoku ze strany NATO.

Exkluzivně Praha/Moskva Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Mladík běží kolem sovětského tanku s československou vlajkou během okupace v srpnu 1968 | Zdroj: Profimedia

„Přijel jsem k vám v roce 1985 a do Československa jsem se dostal proto, že jsem vojenskou akademii vystudoval s červeným diplomem. Nejlepší studenti si mohli vybrat, kde chtějí sloužit. Z 24 nejlepších absolventů mého ročníku 23 odjelo do zahraničí,“ popisuje pro Radiožurnál mechanismus výběru Viktor Chutorskoj.

Přehrát

00:00 / 00:00

Bratrská pomoc v Československu? Utlačovali jsme a pošlapávali národ, vzpomíná sovětský voják. Mluvil s ním zpravodaj Martin Dorazín

V roce 1985 byl 22letým poručíkem sovětské armády, specialistou na leteckou techniku. Dostal se proto na letiště Hradčany u Mimoně.

„Jakmile jsem tam přijel, přidělili mi pokoj ve čtyřpatrové důstojnické ubytovně. Žili tam svobodní důstojníci. Ti mohli v Česku sloužit tři roky, ženatí pak pět let. Pobíral jsem dva platy, 250 rublů v Sovětském svazu a stejnou sumu, to znamená 2500 korun, jsem bral v Mimoni. Tehdy to byly hodně velké peníze,“ vypráví Chutorskoj.

„Všichni chtěli sloužit v zahraničí, protože to znamenalo dva platy. Přijel jsem, abych se radoval ze života, abych - jak se říká - 'lízal smetanu'. Už jsem dokončil školu a teď jsem přijel sklízet plody,“ dodává.

Lebedili jsme si jako v lázních

Sklizeň byla podle něj opravdu bohatá. Několikrát do roka se konaly bouřlivé pijatiky s českými komunisty, takzvané družební akce s ruskými i českými děvčaty nebo prostě jenom pravidelné vycházky do nejbližší české hospody U Zdenka, kde točili pivo, o jakém se jim v Rusku ani nezdálo.

Srpen 1968 - Prolomení barikád u Českého rozhlasu sovětskými okupanty, Praha, Vinohradská třída | Foto: Oldřich Bečvář

„Lebedili jsme si jako v lázních. To byla družba! Víš, co to je družba? Založili jsme vojenský vokálně-instrumentální soubor. Hrál jsem v něm na baskytaru a někdy na harmoniku. Jezdili jsme na koncerty do podniků, například do Liberce. Nejprve byla schůze, pak nás pozvali k bohatě prostřenému stolu a potom jsme zahráli tři písničky, třeba Evropu. Pamatuješ si ji?“ vzpomíná někdejší sovětský okupant.

V Československu osmdesátých let překvapila Viktora a další ruské důstojníky spousta věcí. Podivovali se nad tím, že někteří Češi mají i dvě auta a před domy mají zahrádky s květinami a trpaslíky. Zatímco lidé v Rusku by každý volný čtvereční metr osázeli bramborami, cibulí nebo jinou zeleninou.

Mnozí Rusové věří, že to byla bratrská pomoc

Viktor si roli okupanta užíval, dělal kariéru a na politické souvislosti moc nemyslel.

Bratrská pomoc v Československu? Utlačovali jsme a pošlapávali národ, říká někdejší sovětský okupant Československa Viktor Chutorskoj. | Foto: Martin Dorazín | Zdroj: Český rozhlas

„Bylo mi 22 let. A víš, co má člověk v hlavě, když je mu 22. Vůbec o sobě nepřemýšlí jako o okupantovi. Přišlo to až teď. Na sociálních sítích si teď píšu se svými kolegy vojáky a říkám jim: 'Lidi, vždyť my jsme byli okupanty!' Oni mě ale vyhazují ze svých skupin a nazývají idiotem, hlupákem, dobytkem nebo darebákem,“ přibližuje Viktor Chutorskoj.

Mnozí lidé v Rusku podle něj znovu věří, že sovětští vojáci v roce 1968 poskytli Československu bratrskou pomoc.

„Domnívají se, že Československo osvobozovali a že bojovali za socialistický tábor, ale já jim říkám: Vy jste tam utlačovali a pošlapávali národ.  Řadovým 18letým vojákům bych nic nevyčítal, ale my, důstojníci, bychom měli přijmout pravdu a odpovědnost. My jsme byli představiteli okupačních sil,“ podotýká.

Dokud si toto lidé v Rusku neuvědomí, budou ruští vojáci dál hynout v nesmyslných válkách  - v Afghánistánu, Čečensku, na Ukrajině nebo v Sýrii, dodává bývalý důstojník Sovětské armády Viktor Chutorskoj.

Martin Dorazín Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Nejčtenější

Nejnovější články

Aktuální témata

Doporučujeme