Walesa odmítá diskutovat o údajné spolupráci s polskou tajnou policií

Polský Helsinský výbor se postavil za bývalého prezidenta Lecha Walesu. Výbor vyslovil znepokojení nad tím, že Ústav národní paměti vydal knihu, v níž se dva mladí historici pokoušejí dokázat, že Walesa byl v 70. letech tajným spolupracovníkem komunistické státní bezpečnosti. Helsinský výbor připomíná, že Walesu od těchto podezření očistil lustrační soud v roce 2000. Sám Lech Walesa už na toto téma nechce hovořit a zrušil proto i své večerní televizní vystoupení. Jeden z posledních rozhovorů ale poskytl Českému rozhlasu.

Tento článek je více než rok starý.

Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

kniha Státní bezpečnost a Lech Walesa

kniha Státní bezpečnost a Lech Walesa | Foto: Martin Dorazín | Zdroj: Český rozhlas

Zakladatel a vůdce hnutí Solidarita, nositel Nobelovy ceny míru a bývalý polský prezident má svou kancelář v podkroví Zelené brány na starém městě v Gdaňsku. Tady přijímá hosty i novináře, poslouchá rozhlas a čile přitom brouzdá po internetu. V září mu bude 65 a nedávno prodělal operaci srdce. Téma jeho údajné spolupráce se státní bezpečností jej rozčiluje už od počátku 90. let. S autory knížky Státní bezpečnost a Lech Walesa se odmítá bavit a vzkazuje jim:

"Máte štěstí, že jste v těch dobách nežili, ale proto také o nich nic nevíte. A za druhé: Slušností bylo přijít ke mně a promluvit si. Slušností je mluvit pravdu a nelhat. Na druhé straně je dobře, že k tomu došlo ještě za mého života, protože to můžu trochu ovlivnit, leccos můžu vysvětlit. Až budu na onom světě, to by teprve psali hlouposti. A někteří by tomu uvěřili. Teď se jim to rozsype jako domek z karet a pravda se ubrání. Oni například říkali, že existuje magnetofonová páska s mým přiznáním ke spolupráci. Ta páska se našla a sami víte, že na ní žádné přiznání nebylo."

Knížka Státní bezpečnost a Lech Walesa vyšla pod hlavičkou Ústavu národní paměti, a právě to jí dává statut publikace, kterou je nutné brát vážně. Lech Walesa ale o jejích autorech nemá valné mínění.

"Jsou to malí, zakomplexovaní lidé, kteří neví, co je odvaha. A já jsem byl opravdu odvážný. Dnes už bych se asi bál dělat, co jsem dělal tenkrát. Zřejmě jsem si neuvědomoval, proti komu bojuji. Ale tak odvaha mi umožnila zvítězit. Ani Státní bezpečnost si nebyla jistá, kým vlastně jsem. I proto se ke mně chovali jinak - bylo to ale díky mé odvaze. Pak mě chtěli zničit, abych nedostal Nobelovu cenu. Falšovali různé dokumenty a důkazy. Musíme si uvědomit, že to byli profesionálové a ti chlapci z Ústavu národní paměti jim to spolkli i s navijákem. Je mi jich trochu líto. Mají dojem, že zvítězí, ale oni prohrají. Jsem klidný.," řekl bývalý polský prezident.

Lech Walesa za duchovní otce knížky i celé aféry považuje Jaroslawa Kaczyńského, předsedu největší opoziční strany Právo a spravedlnost a jeho bratra prezidenta Lecha Kaczyńského.

"Je to člověk, který se mstí za to, že jsem jej i bratra vyhodil. Chci říci, že Kaczyńští byli dobří v bitvě, v době, kdy jsem je řídil a ukazoval jim, kde mají bojovat. Teď ale nemají nikoho, kdo by jim to ukázal a proto bojují všude, kde se dá. Hlavním nepřítelem jsem pro ně já, protože já jsem je vyhodil. To ale nesvědčí o ničem jiném než o jejich politické slabosti," vysvětlil.

Lech Walesa si už přesně nepamatuje, co všechno státní bezpečnosti podepsal, je si ale jistý, že nikomu vědomě neublížil: "Vím, co jsem udělal a že mám čisté svědomí. Bojoval jsem tak, jak jsem uměl. Ne vždy bylo všechno ideální, ale nikdy jsem nepřekročil jistou hranici. Jednou stejně všechno vyjde najevo. A kdybych opravdu něco podepsal, přiznal bych se. Řekl bych - podívejte se, měl jsem slabší chvilku, něco jsem vypil a dostali mě. Tak to ale nebylo a oni chtějí, abych se přiznal za každou cenu. Ať se přiznají oni."

Lech Walesa upozorňuje na problém, který se tradičně objevuje v souvislosti s akty státní bezpečnosti. Nikdo si nemůže být jistý, jestli nejde o důmyslný podvrh, konstrukci nebo práci lenivého estébáka, který si vymýšlel, protože to bylo snazší. Profesionální historik by to ale měl umět rozeznat, říká Walesa.

"Oni nevěří mně, ale státní bezpečnosti. Věří estébáckým papírům víc než mému slovu. Ani jednou se mně nepřišli zeptat, bez ohledu na to, jak bychom hovořili. Poctivé je zeptat se oběti nebo podezřelého. Oni nevěří mně, člověku, který jim dal obživu a možnost pracovat," řekl legendární vůdce Solidarity a doplnil, že světu vládne nevděk, závist a zlá vůle.

"Kým byl Kaczyński? Nicotným zbabělým človíčkem. Já jsem ho vytáhnul a dnes je tím, kým je, díky mně. Copak to nevidí? On říká, že já vděčím za svou kariéru deseti milionům odborářů v Solidaritě. Ano i ne. Já jsem ty nezávislé odbory vybudoval, bojoval jsem a vedl stávky. A musel jsem spolupracovat s takovými lidmi, jako jsou Kaczyńští. Proti mně stála nejen státní bezpečnost, ale i někteří kolegové. Přesto jsem si s tím dokázal poradit."

Hlavním nepřímým důkazem proti Walesovi jsou akta, která zmizela z jeho svazku poté, co si spis jako prezident vypůjčil. Walesa ale význam těchto dokumentů bagatelizuje.

"Podívejte se na seznam dokumentů, které se měly ztratit. Zjistíte, že takové papíry jsem neměl důvod zničit. Tam nebyly ani mé podpisy, ani přiznání. A za druhé: kdybych je opravdu zničil, proč bych potom celou tu obálku zapečetil a nařídil neotevírat? Tím bych zachoval důkazy proti sobě, a to nemá logiku. Jsou to jen a jen hlouposti. Nekontroloval jsem každý dokument, nepočítal jsem, kolik jsem jich dostal a kolik vrátil. Oni toho ale využili k tomu, aby mě obvinili, že něco zmizelo. Nějaká obálka někde opravdu mohla zůstat, ale náhodou, nechtě," dodal.

Případ Lecha Walesy bude i nadále rozdělovat polskou společnost - sám hlavní aktér přiznává, že se mu patrně nikdy nepodaří rozptýlit veškeré pochybnosti.

Přehrát

00:00 / 00:00

Rozhovor s L. Walesou

Martin Dorazín Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Nejčtenější

Nejnovější články

Aktuální témata

Doporučujeme