Expertka na ústavní právo: Trump si bude dál dělat věci po svém a uvidí, jestli ho někdo přinutí přestat
Američtí demokraté tvrdí, že si prezident Donald Trump zaslouží ústavní žalobu a že veřejnost už slyšela důkazy. Republikáni si stěžují, že vyšetřování je nespravedlivé a vedené v sovětském stylu. Nejen ve Spojených státech jsou zvědaví, jak to celé dopadne. „Máme tu několik problémů s tím, co prezident udělal,“ říká v rozhovoru pro Český rozhlas Plus profesorka Baltimorské univerzity a přední expertka na ústavní právo USA Kimberly Wehleová.
Podle toho, co zatím o tomto případu víme: je to relevantní vyšetřování, jak tvrdí demokrati, anebo divadlo a politická hra demokratů, jak to nazývají republikáni?
Je to vážné, takže bych v tomhle souhlasila s demokraty, pokud to stavíte takhle. Existuje významné množství důkazů, které naznačují, že prezident Spojených států zneužil svou funkci. Že využil moc, kterou mu tento úřad dává, ke svému vlastnímu osobnímu a politickému prospěchu, a ne k prospěchu Američanů, což je jádrem celého vyšetřování.
Slyšení Kongresu o impeachmentu se nezúčastní Trump ani jeho právníci, vzkázal Bílý dům
Číst článek
Ale jedna věc je nevhodné chování, jak o tom někteří mluví, a jiná věc jsou přímé důkazy o provinění, které si zaslouží impeachment. Vaším nepolitickým pohledem odbornice na americké právo – opravdu sledujeme případ, kde je ústavní obžaloba prezidenta na místě?
Republikáni zastávají pozici, že se zatím neobjevil svědek, který by řekl, že prezident skutečně nařídil, aby se Ukrajina zavázala k vyšetřování pana Bidena. A že absence takového přímého důkazu je problém. Ale americké soudy nevyžadují přímé důkazy ani k odsouzení za trestný čin – a tady samozřejmě mluvíme o tom, že někdo může přijít o práci, a ne že by měl jít do vězení.
Je tu zatím sedmnáct svědků, dvanáct jich vypovídalo veřejně a všichni řekli, že tohle je vážný problém pro naši národní bezpečnost i pro Ukrajinu, že to není dobré pro Spojené státy a že neexistuje racionální důvod pro to, co prezident udělal, kromě toho, že chtěl posílit svou vlastní moc. Myslím, že je to velmi vážné.
Je zřejmé, že v tuhle chvíli demokrati omezili přípravu možného impeachmentu na ukrajinskou kauzu, i když volání po ústavní žalobě na Donalda Trumpa se ozývalo už předtím. Po zveřejnění Muellerovy zprávy, ale i dříve. Šéfka Sněmovny reprezentantů Nancy Pelosiová ale dlouho prohlašovala, že Trump za to nestojí, a tak se ptám, co se najednou změnilo?
Změnila to ta situace s Ukrajinou, která přes léto vyšla najevo. Předtím se Nancy Pelosiová rozhodovala za jiných okolností. Když Kongres obdržel Muellerovu zprávu, bylo to tři týdny poté, co ji ministr spravedlnosti shrnul způsobem, který interpretoval fakta tak, že pro prezidenta vyznívala velmi pozitivně.
Ve chvíli, kdy se pak zpráva dostala na veřejnost, lidi už neměli chuť na další debaty o ruském vměšování se do voleb v roce 2016.Takže si myslím, že demokrati tehdy udělali rozhodnutí podle toho, že nebylo politicky realistické spustit impeachment na základě této zprávy, a to tam byla také dost závažná fakta.
Ale přes léto – bylo to den poté, co svědčil Robert Mueller – měl prezident telefonát s ukrajinským prezidentem Zelenským. Podle souhrnu hovoru, který Bílý dům zveřejnil, během něj prezident Trump požádal o laskavost. A tou laskavostí bylo, že Zelenskyj oznámí vyšetřování Trumpova politického soupeře.
Později jsme zjistili, že výměnou za to náš prezident slíbil, že uvolní vojenskou pomoc v hodnotě 391 milionů dolarů, kterou už Senát schválil. Takže tu máme několik problémů s tím, co prezident udělal.
Ukrajina věděla o pozastavení pomoci už v den Trumpova telefonátu, řekla šéfka odboru
Číst článek
Prvním je nevykonávat úřad ve prospěch Američanů, ale ve svůj vlastní.
Zadruhé – ty peníze už byly schválené Kongresem. Zatím se neobjevilo zákonné zdůvodnění pro zadržování těch peněz. Někdo by tedy mohl argumentovat, že prezident překročil hranici mezi výkonnou a zákonodárnou mocí.
Zatřetí – někteří tvrdí, že tohle představuje podplácení ve smyslu, jak ho popisuje Ústava, i když nejde o typ podplácení, za které by se chodilo do vězení.
A konečně – předseda Federální volební komise dal jasně najevo, že žádat laskavost od cizích vlád v souvislosti s politickou kampaní je taky nezákonné. Takže existuje mnoho důvodů, proč je ukrajinský incident velmi problematický bez ohledu na ostatní obvinění tohoto prezidenta z protiprávního jednání.
Očekáváte, že demokrati případný impeachment opravdu omezí jen na tento ukrajinský případ, anebo že půjdou za jeho hranice?
Myslím, že to omezí jen na ukrajinskou kauzu. Nevím, jestli je to ta nejlepší strategie, ale odhaduju, že to považují za jasný, jednoduchý, srozumitelný příběh. A pokud do toho přiberete i další, tak tím celý případ můžete snadno rozmělnit a vykolejit.
Není to vláda Trumpa
Nedávno vám vyšla kniha s názvem Jak číst ústavu a proč. Myslíte si, že se Američani skutečně zajímají o to, co stojí v jejich ústavě, a chtějí to konfrontovat s tím, co se děje na politické scéně? Nemůže z toho nakonec profitovat prezident Trump, protože lidé jsou tím vším unavení a nemají chuť se v tom moc hrabat, a i kdyby ta obvinění byla na místě – nepovažují politickou korupci už prostě za normu?
Ano, myslím, že tohle nebezpečí existuje. Většina Američanů nedovede vyjmenovat tři složky americké vlády. Jak v té knize vysvětluji, americká ústava funguje tak, že moc každé z těch složek je kontrolována dvěma zbývajícími a žádná nemá víc moci než ty ostatní.
Byl jsem součástí tlaku na Zelenského, vypověděl v Kongresu velvyslanec Sondland
Číst článek
Tento prezident se v mnoha ohledech chová tak, jako by výkonná složka měla větší moc. Jenže Američani nechápou, jak ústava funguje a proč je tahle situace tak vážná. Myslím, že většina z nich se domnívá, že demokracie je v téhle zemi jejich nezadatelným právem, se kterým se každý rodí. Tedy že budeme mít vždycky zaručena práva jednotlivce, že vláda se nikdy nestane příliš mocnou – a já si myslím, že je chyba takhle uvažovat.
Je to vláda Američanů, ne Donalda Trumpa nebo kohokoli, kdo se ocitne u moci. On má reagovat na potřeby lidí a v tomto případě je jasné, že tím nejlepším pro Ameriku bylo podpořit ukrajinskou demokracii tváří v tvář agresi Ruska. A tohle Trump podlomil. Vznést tuhle žádost a zapojit do toho vlastního osobního právníka, to bylo pro Spojené státy špatné.
Neříkám, že za to má být odstraněn z funkce. Ale pokud by to Kongres nezačal vyšetřovat, Amerika by se pravděpodobně změnila v autokracii nebo monarchii, protože bychom měli zákonodárnou moc, která nic nepodnikla vůči prezidentovi, který překročil čáru.
Říkáte tedy, že jsou tu důkazy o možném porušení ústavy a zneužití úřadu prezidentem, ale říkáte, že netvrdíte, že za to má být odstraněn z funkce. Jak tomu máme rozumět?
Je to politické rozhodnutí a já nejsem senátor. Bude záležet na tom, jak rozhodne Senát. Na základě faktů bych si myslela, že jich je dostatek na to, aby se hodně senátorů vyslovilo pro odstranění prezidenta z funkce. Porušil mnoho norem chování, zdá se, že porušil zákony, a pokud nebudeme dávat pokuty za překročení rychlosti, tak s tím zmizí i pravidla a rychlostní limity.
Já mám čtyři děti a myslím, že je velmi důležité zachovat limity této funkce, protože americký prezident má velkou moc a hodně to svádí k jejímu zneužívání. Proto věřím, že bez ohledu na to, jak Senát rozhodne, je impeachment životně důležitý pro zachování americké demokracie.
Bez tohoto procesu se ocitáme ve velkém nebezpečí, že neuchráníme to, co celá planeta považuje za maják světové demokracie. Nad tím teď podle mě v Americe hodně balancujeme, tohle je teď v sázce.
Soubor Putinových lží
Ten nezájem či nepochopení situace ze strany Američanů, které jste popsala, odrazí se to podle vás v tom, jak se případ bude dál vyvíjet? Protože nejde o klasický soudní proces a politici, kteří o osudu prezidenta budou rozhodovat, mohou kromě faktů brát v potaz i názor voličů, a ten se tvoří na základě různých vlivů, leckdy spíš emocí než faktických věcí.
Většina zpravodajství je o tom, co se stalo dnes, stále dokola. Málokdo to dává do kontextu, to je první věc. A druhý problém – a děje se to zřejmě i v jiných částech světa – spousta informací, které se k Američanům dostávají na internetu a sociálních sítích, je nepravdivá. A tyto lži opakují i američtí politici.
Já jsem pracovala na případu Whitewater, tedy při vyšetřování prezidenta Clintona, který čelil ústavní žalobě, ale nakonec ji ustál. Tenkrát to pokrývalo jen několik novin a televizí, které byly pečlivé v tom, jak o tom případu informují. Dávaly si pozor, aby dodržovaly žurnalistické standardy.
Dnes je problém v tom, že je tu soubor faktů, které předložili demokrati, a pak je tu soubor lží, které před rokem pustil do oběhu Vladimir Putin. Tedy že Ukrajina byla tou zemí, která se zkoušela vměšovat do našich voleb v roce 2016. Mnoho republikánů ty lži opakuje, takže tu máme hodně Američanů, kteří věří příběhu, který není pravdivý.
Tohle je nový jev, který přinesly technologie, internet, sociální sítě. A já nevím, jak to dopadne. Nemůžu tady říct, že to americká demokracie překoná, aniž by se změnila v něco jiného.
Trumpův hovor se Zelenským byl nepatřičný, řekl v Kongresu expert Bílého domu, který telefonát slyšel
Číst článek
Připomíná to točení se v uzavřeném kruhu. To, čemu uvěří Američani, se zase zpětně může odrážet v tom, jak se rozhodují politici. Jak důležité to tedy bude pro výsledek impeachmentu?
Senátoři se o svou voličskou základnu zajímají, protože chtějí být znovuzvolení. Takže i kdyby si soukromě mysleli, že pro to existuje dostatek důkazů, tak mohou říct, že prezidenta neodstraní.
Každý republikán, který teď řekne o prezidentovi něco negativního nebo hlasuje v rozporu s jeho zájmy, tak prezident jde a zaútočí na tu osobu na twitteru a ona přijde o práci. Takže si myslím, že republikáni mají strach udělat správnou věc, protože si chtějí svá místa zachovat.
V Americe jsme ještě neměli prezidenta, který na své oponenty útočí tak vehementně bez ohledu na to, o koho jde, co říkají a jak jsou loajální. Republikáni mají na výběr mezi vyjádřením stoprocentní podpory prezidentovi, anebo ztrátou své pozice.
Takže i když věří – stejně jako většina Američanů, což je současný stav – že něco bylo špatně, tak přesto republikáni v Senátu mohou říct: „Ne, my Donalda Trumpa podporujeme,“ protože se ho bojí.
Pojďme tedy trochu analyzovat nejčastější argumenty, které v té emotivní debatě o impeachmentu zaznívají, a jejich pravdivost či relevanci. Republikáni, Bílý dům i prezident opakují, že vyšetřování není spravedlivé, že demokrati nezaručili Donaldu Trumpovi řádný proces, a kongresman Steve Scalise to dokonce označil za proces sovětského stylu. Z vašeho pohledu právního experta je to vyšetřování nějakým způsobem nestandardní?
Ne, v žádném případě není nestandardní. Republikáni v příslušných výborech Sněmovny reprezentantů měli úplný přístup k soukromé, tajné části vyšetřování. Takže u toho byly obě strany. Potom při veřejných slyšeních u výboru pro kontrolu tajných služeb jsme viděli, že všem svědkům směli klást otázky demokrati i republikáni.
V Kongresu promluvila exvelvyslankyně na Ukrajině. ‚Mé odvolání provázela špinavá kampaň,‘ uvedla
Číst článek
Ti chtěli předvolat ještě další svědky jako Huntera Bidena nebo whistleblowera, který na případ upozornil, protože je považují za důležité pro to, co se dělo s Donaldem Trumpem. Ale pro americkou politiku je typické, že strana, která je u moci, určuje některá z těchto pravidel. Kromě toho demokrati vydali spoustu předvolání, a Bílý dům řekl v podstatě každému, kdo pracoval pro Trumpa, aby na výzvu nereagoval.
Takže můžete argumentovat, že Američani nemají přístup k faktům. Ale ne proto, že demokrati nedovolují výpovědi jistých svědků, ale protože Bílý dům nedovoluje, aby fakta vyšla na světlo. A nejde jen o svědky, ale i o dokumenty.
Demokrati kritizují chování Bílého domu a tvrdí, že potřebují, aby tito lidé z okolí prezidenta Trumpa vypovídali. Skutečně na to mají nárok?
Mají na to nárok. Máme tu čerstvé rozhodnutí federálního soudu a podobné vydal tentýž soud i v roce 2008 za prezidenta Bushe, dokonce soudce, se kterým jsem spolupracovala, když byl na ministerstvu spravedlnosti. A ti soudci v podstatě řekli to, o čem se tady bavíme.
Prezident není král. Prezident musí podléhat dohledu ze strany Kongresu. A když to Kongres dělá, potřebuje k tomu fakta, informace. Takže si myslím, že pro ignorování těchto předvolání existuje velmi, velmi málo zákonného ospravedlnění.
A existuje nějaká opora v zákoně pro požadavek Donalda Trumpa a republikánů, aby svou identitu odhalil informátor, který na možný problém s prezidentovým telefonátem na Ukrajinu upozornil?
V některých případech je možné, aby tito whistlebloweři promluvili. V tomto konkrétním případě je problém v tom, že pokud se identita této osoby dostane na veřejnost, je tu hodně rozhněvaných Američanů, kteří podporují Trumpa, a ta osoba se tak může ocitnout v nebezpečí.
Zákony o informátorech jsou částečně tvořeny tak, aby tyto lidi chránily. Ale když se vrátím k vaší zmínce o přímých důkazech – informátor jen dal lidem vědět, že existuje problém. Američani o tom potřebují slyšet od těch, co byli přímo u toho – od ministra zahraničí Pompea, personálního šéfa Bílého domu Mulvaneyho, ministra energetiky Perryho, osobního Trumpova právníka Giulianiho, bývalého poradce pro národní bezpečnost Boltona.
Vyšetřování Trumpa v kauze Ukrajina se stalo veřejným, v Kongresu svědčili přední diplomati
Číst článek
A podle mě jsou tu na vině demokrati, že neusilují o všechny tyto svědky, a pokud nespolupracují, tak že s tím nejdou k soudu, protože si myslím, že zákony hovoří velmi jasně o tom, že mají na tyto informace právo. A nejen demokrati, Američani vůbec.
Mají nárok slyšet, jak to bylo, od lidí, co mají znalosti z první ruky. Pokud řeknou, že Donald Trump nikdy nepožadoval vyšetřování rodiny Bidenů, to by taky bylo dobře. Aspoň bychom to věděli z první ruky od lidí, co byli u toho. Whistleblower je jenom posel a jeho svědectví nepotřebujeme, abychom se dostali na dřeň toho, co se skutečně stalo.
Demokrati často říkají, a už to tady taky padlo, že Trump svými skutky, ze kterých je podezřelý, podle nich ohrozil americkou národní bezpečnost. Opravdu by to bylo tak vážné, pokud je spáchal?
Tady bych se musela odkázat na množství expertů na národní bezpečnost, jako je Fiona Hillová, která vypovídala a která má roky a roky zkušeností s otázkami národní bezpečnosti i s problematikou Ruska a Ukrajiny. A odpověď těchto lidí byla „ano“, že to bylo ohrožení národní bezpečnosti. Protože Spojené státy a americká demokracie jsou tím víc v bezpečí, čím víc zemí světa je demokratických.
A Ukrajina je vklíněná mezi Rusko a západní Evropu, slouží jako hranice, jako zeď mezi těmito dvěma regiony. My jako Američani máme zájem na udržení a vylepšení demokracie na Ukrajině, protože korupce tam existuje. A tento případ šel proti tomuto cíli. Tak tomu rozumím, ale nejsem odborník na národní bezpečnost.
Tento týden má začít další část přípravy možné ústavní obžaloby Donalda Trumpa, na řadu přicházejí slyšení u justiční komise Sněmovny reprezentantů. Objevuje se hodně pokusů o paralely s předchozími impeachmenty z 20. století – tedy s vyšetřováními prezidentů Nixona a Clintona. Dají se ty případy srovnávat?
Zatím nevíme, jak budou znít body obžaloby v případě Donalda Trumpa, pokud je justiční výbor skutečně sepíše a bude se o nich hlasovat, což může být brzy. V několika ohledech se Trumpův případ těm z minulosti podobá, ale taky je v něčem odlišný.
Začala slyšení v ukrajinské kauze. ‚Trumpovi lidé vedli stínovou zahraniční politiku,‘ tvrdí diplomat
Číst článek
U Nixona ani Clintona nebyla do věci zapojená cizí vláda. Neměla hrát roli při ovlivňování voleb jako teď u Trumpa a voleb 2020. I když i u Nixona šlo o pokus manipulovat a zkreslit volby vloupáním se do ústředí Demokratického národního výboru v komplexu Watergate. Takže v tomhle tu podobnost je, Nixon a teď údajně Trump zkoušeli ovlivnit volby a získat pro sebe výhodu.
U Nixona samozřejmě nebyl impeachment dotažený a prezident nebyl z funkce odstraněn, ale republikáni v Senátu za ním šli do Bílého domu a řekli mu, že prohraje, pokud bude proces pokračovat, a že musí rezignovat. Takže v podstatě prohrál a je tu precedens ukončeného prezidentství.
Otázka zní – je to teď až tak špatné jako tehdy? To musí rozhodnout Senát. U Clintona to bylo trochu jiné. Clinton lhal pod přísahou, a to byla hrozná, neomluvitelná věc. Měl aférku s mladou ženou v Bílém domě a pak o tom lhal.
Ovšem rozdíl oproti Nixonovi a Trumpovi je v tom, že nešlo o zneužití úřadu k tomu, aby si udržel moc. Bylo to lhaní, jistě i využívání mladé ženy, ale byl to prohřešek jiného druhu než u Nixona a Trumpa.
Rozdíl oproti minulým vyšetřováním prezidentů je také v tom, že možný Trumpův impeachment zatím nemá podporu kongresmanů z prezidentovy vlastní strany. Snižuje to legitimitu vyšetřování, když jde o politickou záležitost?
Je to problematické z toho důvodu, jak jsem říkala, že nejde zajistit, aby vyšetřování podpořily obě strany a zároveň aby republikáni mohli zůstat v politice, protože tento prezident netoleruje žádný nesouhlas. Tím se to také liší od případů Nixona a Clintona.
Těžko si představit, co by měl tento prezident udělat, aby to republikány přimělo k objektivitě. Můžeme být v situaci, kdy ať by prezident udělal cokoli, stejně by to neznamenalo, že politici obou stran budou hlasovat společně a odstraní ho z funkce.
A to je velmi znepokojující. Protože i pokud lidem nevadí, co prezident udělal ve vztahu s Ukrajinou, představme si třeba, že by se rozhodl nechat zavraždit všechny své politické soupeře ve Spojených státech. Stačilo by to, aby republikáni řekli, že to je zneužití funkce? Prostě těžko říct, kde je ta červená čára. Ale v tuto chvíli jsme ji podle mě nepřekročili.
Jak hodnotíte obrannou strategii Bílého domu a Donalda Trumpa samotného? Prezident do ní vkládá celou svou osobnost, ostře útočí na demokraty, kteří vedou vyšetřování, stejně jako na svědky. Třeba bývalou velvyslankyni na Ukrajině Marii Jovanovičovou atakoval na twitteru přímo během její veřejné výpovědi v Kongresu. Demokrati tvrdí, že tím Trump pokládá základ k dalšímu bodu obžaloby, a to je zastrašování svědků. Pomáhá si tím, nebo svou situaci zhoršuje?
Myslím, že svědky zastrašoval, stejně jako to dělali Nixon a Clinton, u nich to bylo také součástí bodů obžaloby, a je to velmi důležité. Jovanovičová svědčila a cítila se zastrašovaná, její jméno přišlo na přetřes během telefonátu na Ukrajinu 25. července, jak ukázal souhrn hovoru.
Prezident v něm řekl, že ona si něčím projde. Ten muž je velitelem celé armády, FBI, CIA, má pod palcem celý systém trestního soudnictví. Já myslím, že každý, o kom by prezident Spojených států řekl, že si něčím projde, by se asi cítil zastrašován. A pak v tom pokračoval na twitteru, jak jste zmiňoval.
Ale otázka zní, jestli mu tohle pomůže, nebo uškodí. Jak hodnotíte celkově jeho obrannou strategii?
Nemyslím si, že má jinou strategii než stále dokola dělat nátlak a čekat, jestli se někdo v jeho vlastní straně vzepře. Jeho strategie zní – já jsem nepřemožitelný, já jsem nedotknutelný. Za nic, co můžu udělat, neponesu následky a odpovědnost. Budu si dál dělat věci po svém a uvidím, jestli mě někdo přinutí přestat. A zatím ho k tomu nikdo nepřinutil.
Demokrati chtějí uzavřít vyšetřování ve Sněmovně reprezentantů ještě před Vánoci. Jste přesvědčená o tom, že skutečně sestaví ústavní obžalobu, sněmovna ji odhlasuje a že se případ dostane až do Senátu?
Ano, jsem o tom přesvědčená. Procesně k tomu potřebujeme list papíru a na něm seznam obvinění – co všechno údajně prezident udělal špatně. Ten list papíru slouží jako obžaloba, půjde do Senátu a tam začne soud. A budou to republikáni, kdo ho povede, takže se nakonec možná dočkáme i toho svědectví od whistleblowera nebo Huntera Bidena.
Ti, které rozčiluje, jak vede vyšetřování sněmovna, tak uvidí, jak se toho chopí republikáni, kteří pak budou mít právo si předvolat svědky, co sami chtějí. Ale proces bude řídit předseda Nejvyššího soudu. Bude u toho, aby dohlédl, jak doufám na to, že se z toho nestane cirkus, který by degradoval velmi závažný proces, co se nám právě teď odehrává před očima.
Dočkáme se výpovědi pod přísahou i od samotného prezidenta Trumpa? A pokud ano, co by tím riskoval, nebo naopak mohl získat?
Já myslím, že je to skoro nemožné, že bude svědčit, a pochybuju, že bude vyzván, aby přišel svědčit. Prezident snadno lže, takže nevím, proč bychom měli očekávat, že bude mluvit pravdivě, když vezmu v potaz, co dělá veřejně.
Trump to má ve svých rukou. Je téměř jedno, kdo bude kandidovat za demokraty, tvrdí historik
Číst článek
Nepozoruju, že by si jeho právníci mysleli, že je to dobrý nápad, a neumím si představit, že by mu to pomohlo. Jeho vzkaz americké veřejnosti skrze Bílý dům i jeho twitterový účet zní, že nemá za potřebí se v Kongresu objevit. A kdybych pro něj pracovala, taky bych mu řekla, ať to nedělá.
Senátní část impeachmentu se může protáhnout a kolidovat s primárkami, které startují na začátku února. A někteří uchazeči o demokratickou nominaci pro prezidentské volby jsou zároveň senátory, včetně Elizabeth Warrenové nebo Bernieho Sanderse, kteří patří podle průzkumů mezi spolufavority primárek. Mají povinnost se procesu účastnit, a budou proto muset přerušit svou kampaň?
Ano, budou to muset udělat a bude velmi zajímavé, jak to dopadne.
Takže to může být součástí taktiky republikánů?
Víte, těžko usuzovat. V americké politice se věci mění velmi rychle, takže se těžko odhaduje, jak to jejich kampaň zasáhne. Možná budou schopni začít tam, kde přestali, jakmile bude po všem. Experti na kampaně ale tvrdí, že nebýt v terénu, to je pro kandidáty velmi, velmi zlé. Musíme si na to počkat.
V poslední televizní debatě demokratů nazývali někteří tito kandidáti, co jsou zároveň senátory, Donalda Trumpa kriminálníkem. Někteří republikánští senátoři zase obědvali s prezidentem v Bílém domě a probírali s ním taktiku, několika z nich dokonce Trumpův tým pomáhá vybírat peníze na kampaň za znovuzvolení. Přitom všichni tito demokrati i republikáni budou zřejmě vystupovat v roli poroty při procesu s prezidentem, a člověk by řekl, že by si tak měli zachovat aspoň zdání nezávislosti. Je takové chování v mezích zákona, je to povolené?
Ano, takhle politický systém funguje. Ale myslím si, že tvůrci Ústavy si předpokládali, že všichni politici budou posuzovat fakta a hlasovat podle svého svědomí. Samozřejmě, že to politici nedělají, to není nic nového. Ale s Trumpem v čele Republikánské strany jsme podle mě ve věku americké politiky, kdy hlasovat podle vlastního svědomí znamená přijít o práci. Takže tohle je prvotní problém.
Nejde o spravedlivý proces, říkají republikáni o impeachmentu. Podle demokratů se bojí pravdy
Číst článek
Bývalý republikánský senátor Jeff Flake před časem tvrdil, že pokud by se hlasovalo tajně, obrátilo by se 35 republikánských senátorů k prezidentovi zády a odsoudilo ho. Váš kolega Larry Tribe, přední americký odborník na ústavní právo z Harvardovy univerzity, zase upozornil, že k odsouzení prezidenta jsou potřeba dvě třetiny přítomných senátorů a stačí, když jich hlasuje nadpoloviční většina. Takže v extrémním případě stačí jen 34 hlasů, a tedy nula, nikoli dvacet republikánů aktivně vystupujících proti Trumpovi. Obecný předpoklad je ale samozřejmě opačný – že Donald Trump případný soud v republikánském senátu ustojí. Co čekáte vy?
Já si myslím, že stejně jako při schvalování Bretta Kavanaugha členem Nejvyššího soudu si republikáni zajistí, aby měli tolik hlasů, kolik bude potřeba. A pokud budou přítomni všichni senátoři, muselo by s demokraty hlasovat dvacet republikánů. Podle mě je to velmi nepravděpodobné. Ale myslím, že pro odstranění prezidenta se mohou najít hlasy mezi senátory obou stran, a to by bylo významné.
Jak to tedy celé podle vás dopadne a komu to pomůže, když vezmete v potaz i stav amerického politického prostředí. Co bude dělat Donald Trump po uplynutí prvního funkčního období?
Na to odpověď neznám. Ale myslím, že v Senátu se něco stane. Myslím, že prezident z funkce odstraněn nebude, ale je možné, že někteří republikáni budou hlasovat pro jeho odstranění, pokud to budou ve svých státech potřebovat ke znovuzvolení. A jestli Trump vyhraje volby v roce 2020, to závisí na třech věcech.
Za prvé – jak úspěšní budou Rusové ve své snaze ovlivnit volby, protože jejich tažení stále pokračuje. Zadruhé – kdo bude kandidátem demokratů, jestli to bude člověk, který dovede získat hlasy od těch, co volili Obamu, a potom Trumpa. A zatřetí – co se ještě stane během tohoto procesu, protože Kongres během něj odhaluje nová fakta a ještě vyjdou najevo další informace.
To je další odlišnost od Nixonova a Clintonova impeachmentu, tam právníci a žalobci vyložili všechna fakta předem, takže je všichni znali, a pak se konala slyšení v Kongresu. Tady fakta vycházejí najevo postupně, takže si myslím, že ten příběh ještě není úplný, mohou tam být další informace, které mohou naklonit váhy v Trumpův neprospěch. Anebo možná v jeho prospěch, uvidíme.
