Z Pařížské dohody Američany vyvedl bývalý prezident Donald Trump. Jeho nástupce Joe Biden hned první den ve funkci rozhodl o návratu.

Teď už oficiální návrat Američanů k Pařížské dohodě oznámil John Kerry, muž ve své vlasti jak oceňovaný za své zaujetí pro boj se změnou klimatu, tak kritizovaný za používání soukromého letadla. Joe Biden si bývalého ministra zahraničí a prezidentského kandidáta vybral do nově zřízené role klimatického vyslance.

„K mezinárodní klimatické iniciativě se znovu připojujeme s pokorou a s ambicemi. S pokorou vzhledem k tomu, že Amerika čtyři roky u tohoto stolu chyběla. A také proto, že žádná země a žádný kontinent nedělá, co je potřeba. A s ambicemi, protože víme, že závazky Pařížské dohody nejsou dostatečné. Věda nám říká, že společně musíme udělat víc. Letos v listopadu na klimatické konferenci v Glasgow musíme všichni své ambice zvýšit, jinak všichni dohromady selžeme,“ řekl Kerry během brífinku s generálním tajemníkem OSN Antoniem Guterresem.

Konference v Glasgow

Zmíněná glasgowská konference je podle amerického klimatického vyslance poslední nadějí nastartovat změny, které zaručí relativně bezpečnou budoucnost. Apeloval výslovně i na Čínu nebo Evropskou unii a zmínil také mimo jiné nutnost rychlého odklonu od uhlí, tedy téma teď v Česku hodně živé.

„Potřebujeme srazit světové emise skleníkových plynů na polovinu do roku 2030. To znamená zbavovat se uhlí pětkrát rychleji, než to děláme. Rozeběhnout obnovitelné zdroje šestkrát rychleji, přejít na elektromobily dvaadvacetkrát rychleji. Ke všemu musíme přistoupit s větší naléhavostí a odhodláním. Nestačí, aby jednotlivé země udělaly závazky do roku 2050 a měly vystaráno. Do Glasgow musíme jet se závazky na příštích deset let – hlavně největší znečišťovatelé. Není divu, že jsou lidé naštvaní. My, Čína a Evropská unie odpovídáme za víc než polovinu emisí. Takové země se musejí zlepšit,“ ukazuje názorně John Kerry, jak se od letošního ledna naprosto změnila rétorika a některými kroky už i politika Spojených států v oblasti klimatu.

Dopady klimatické krize stojí Spojené státy každoročně miliardy dolarů a lidské životy, naposledy teď při historických mrazech v Texasu. Američané zatím nejsou na dobré cestě ani ke splnění podmínek Pařížské dohody, kterou nově sami označují za málo ambiciózní. V posledních čtyřech letech šly federální vláda a některé oblasti proti sobě.

Trumpova administrativa odstoupila od Pařížské dohody a uvolnila emisní limity pro elektrárny či v dopravě, mnoho států, měst a organizací naopak vyhlásilo snahu své emise skleníkových plynů omezit.