Washington pozastavuje sankce proti Barmě. Americké firmy mohou v zemi investovat

Spojené státy budou mít v Barmě po 20 letech velvyslance. Washington tak zmírňuje postup vůči zemi, která se zavazuje prosadit demokratické změny. Ponechává si ale v záloze pojistky. Novým velvyslancem, pokud ho Senát schválí, bude dosavadní zvláštní emisar pro Barmu Derek Mitchell.

Tento článek je více než rok starý Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Americká ministryně zahraničí Hillary Clintonová a barmský ministr zahraničí Wunna Maung Lwin

Americká ministryně zahraničí Hillary Clintonová a barmský ministr zahraničí Wunna Maung Lwin | Zdroj: Reuters

Spojené státy umožní americkým firmám v Barmě investovat. Ministryně zahraničí Hillary Clintonová v téhle souvislosti přímo zmínila ropné, důlní a finanční společnosti. Americké zákony o sankcích ale nebudou odvolané.

Když Washington po čase usoudí, že barmský vojenský režim upustil od demokratických reforem a znovu začíná porušovat lidská práva, můžou sankce zase nabýt platnosti.

Přehrát

00:00 / 00:00

Hostem Světa o osmé byla koordinátorka barmských projektů společnosti Člověk v tísni Lucie Kundra

Na Barmu měla v minulosti velký vliv Čína. V současnosti má o přístup na její území kromě Spojených států také Evropa.

„Barma má strategickou polohu a je zdrojem mnoha nerostných surovin, a proto dochází k uvolňování sankcí. Zároveň se Spojené státy snaží vyvažovat vliv Číny v tomto regionu,“ říká koordinátorka barmských projektů společnosti Člověk v tísni Lucie Kundra.

Americké firmy budou mít zájem zejména o oblast těžby ropy, zemního plynu nebo drahých kovů. Jejich investice ale nejsou zárukou demokratizace země.

„Řada firem bude pravděpodobně investovat v oblastech, ve kterých má velké ekonomické zájmy také armáda nebo společnosti spjaté s bývalými představiteli vojenské junty,“ vysvětluje Kundra.

Podle ní se často podniká v etnických oblastech a s investicemi je často spojené i porušování lidských práv nebo využívání nucené práce.

„Armáda si v těchto oblastech pořád vynucuje vliv. Otázka je, nakolik skutečně bude americkým společnostem umožněno v těchto oblastech svobodně investovat, nakolik budou spolupracovat s armádou a do jisté míry se i podílet na porušování lidských práv,“ dodává Kundra.

Vít Pohanka, Patricie Polanská, Michaela Vydrová Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Nejčtenější

Nejnovější články

Aktuální témata

Doporučujeme