Zahrada kvůli oteplování kvete o měsíce dřív, říká indiánka z kmene, který vydělává na sázení sekvojí

Za klimatickou krizí stojí vynálezy západní civilizace a její způsob života, ale čelit jí musejí všichni. V USA se to týká i původních obyvatel. Indiáni často stále žijí v souladu s krajinou, patří mezi ochránce životního prostředí a také ke komunitám, které jsou změnou klimatu zranitelnější. V Kalifornii ale najdeme kmen, který našel způsob, jak boj s globálním oteplováním využít k získávání svého území, o které ho připravili bílí osadníci.

Od stálého zpravodaje Weitchpec (Kalifornie) Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Kromě prevence divokých požárů prý ty kulturní pomáhají také udržovat les zdravější. | Foto: Jan Kaliba | Zdroj: Český rozhas

Osada Weitchpec, to je svět bez mobilního signálu, zato s orly kroužícími těsně nad hlavou, se soutokem dvou divokých řek a zalesněnými příkrými stráněmi. Bývala vesnicí kmene Juroků, teď tu stojí několik domů.

Přehrát

00:00 / 00:00

Jak Američané přistupují ke změně klimatu? Jan Kaliba navštívil indiánský kmen Juroků

Jedním z nich je kmenový úřad a na jehož terase sedí Elizabeth Azzuzová.

„Byla jsem zvyklá, že mi všechno jídlo vyroste tady. Zelenina, lovná zvěř, ryby, léčivé byliny. Ale myslím, že dnes už bych jen s těmito zdroji nepřežila. Vyrůstali jsme u téhle řeky, živila nás, víme, jak úžasné plody dává a kam až naše rodinné historky sahají, je to tepna našeho života. Takže pomyšlení, že tohle všechno by mohlo jednoho dne zmizet, to mě opravdu děsí,“ říká Radiožurnálu.

Nepředstavujte si Elizabeth jako lesní vílu, která nepoznala civilizaci, ale i když během studií žila ve městě, vrátila se zase zpátky sem do divočiny a vystačí si bez elektřiny. Jen když je potřeba, nahodí generátor.

Trumpovo jméno ani nevysloví

Sepětí s přírodou má velmi silné, ostatně její živobytí je hodně závislé na tom, aby rozuměla přírodě kolem sebe, a tak umí velmi dobře rozpoznat, jak se zdejší klima mění.

Globální oteplování jako dar? ‚Nutí nás držet se za ruce a spolupracovat,‘ tvrdí ekolog Paul Hawken

Číst článek

„Projevuje se to všude a my žijeme v situaci, kdy tomu číslo 45 odmítá věřit. Omlouvám se, jméno tohohle prezidenta nemůžu vyslovit. Zrovna chtěl omezit financování výzkumu vlivu znečištění přírody na zdraví dětí. A když někdo říká, že se nic neděje, tak mu odpovídám, že se děje. Zahrada mi kvete o tři měsíce dřív, některé rostliny celý rok, to nebývalo. Sázet teď musím začít o dva tři měsíce dřív, aby mi plody správně uzrály. Takže ano, problém existuje a všichni to vidíme. Teda někteří z nás. Svět by měl umět naslouchat lidem, co žijí v přírodě a využívají půdu a zvěř. Získáte tím úplně jinou perspektivu než od někoho, kdo celý den sedí v kanceláři a používá počítač,“ uvažuje Elizabeth.

Jurokové se také snaží globálnímu oteplování aktivně čelit. Pomáhají ho zmírňovat, a zároveň na něm vydělávají, což uvnitř kmene působí kontroverze.

Prodej emisních povolenek

Vysvětlení je jednoduché. Kvůli kolonizaci svého území bílými Američany přišel největší kmen v Kalifornii o drtivou většinu svého tradičního území. Díky péči včetně řízeného vypalování udržují Jurokové své lesy zdravé a prodávají fotosyntézu, tedy uhlíkové emisní povolenky průmyslovým podnikům. A za získané peníze nakupují zpátky svou vlastní zemi.

Kalifornie bojuje s požáry lesa pomocí indiánských zvyků. Kontrolované vypalování povolila po sto letech

Číst článek

„Řízený požár zlepšuje schopnost půdy vázat na sebe uhlík - na té pak rostou větší, silnější stromy, co dokážou přežít katastrofické divoké požáry. A pokud bychom ztratili 20 procent lesů, skončil by i náš projekt a tím i finanční příjem. Ten projekt má svá pro a proti. Na jedné straně nám někdo platí za to, abychom udržovali naše lesy, ale sám někde jinde vypouští do světa sajrajt. Na druhou stranu, platí nám za to, abychom nechávali růst naše sekvoje, tak proč si ty peníze nevzít. Díky těm penězům můžeme kupovat zpět naši vlastní zemi. To je základ, díky kterému účel světí prostředky,“ myslí si šéf kmenové Správní rady pro kulturní požáry Bob McConnell.

Elizabeth Azzuzová je v tomhle ohledu skeptičtější: „Já jsem proti celému tomuhle programu uhlíkových kreditů. Osobně jsem velmi rozpolcená, když mám někam cestovat a používat k tomu fosilní paliva, byť je to na klimatickou konferenci nebo na manifestaci za ochranu přírody - snažím se to aspoň spojovat třeba s návštěvou rodiny. A tohle je podobné. Když se podíváte, odkud nám ty peníze plynou - to jsou většinou ti největší světoví znečišťovatelé. Ničí venkovní svět, ale můžou říct: Podívejte, vždyť my pomáháme těm indiánům chránit jejich zemi. Jenže kolik skleníkových plynů se výměnou dostalo do atmosféry, kolik toho zahynulo, bylo zničeno, zmizelo…“

Každopádně tento kalifornský kmen už takto dokázal své území plné statných sekvojí rozšířit na víc než desetinásobek nejnižšího stavu, byť k původní rozloze mu stále dost chybí.

Jan Kaliba Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Nejčtenější

Nejnovější články

Aktuální témata

Doporučujeme