Whistleblower z kauzy WikiLeaks je na svobodě. Po sedmi letech a jako žena
Z vězení ve Spojených státech ve středu propustili Chelsea Manningovou. Na svobodu se dostává po sedmi letech, přestože ji vojenský tribunál poslal za mříže na 35 let za zveřejnění stovek tisíc tajných dokumentů. Ty ještě před změnou pohlaví jako Bradley Manning v roce 2010 předala serveru Wikileaks.
V roce 2013 soudce Manningové vyměřil celkem 35 let vězení za dvě desítky různých trestných činů. Unikla přitom ale nejvážnějšímu obvinění z napomáhání nepříteli, za které jí hrozil až trest smrti.
O odchodu z vězení zatím nejsou žádné informace, americká armáda záměrně předem neoznámila, kdy bude propuštěná a nepouštěla novináře ke vstupní bráně kansaské věznice Fort Leavenworth, kde si Manningová trest odpykala.
Nečeká se teď, že by Manningová v nejbližších týdnech poskytovala rozhovory. Možná se ale objeví její reakce na Twitteru, kde už dřív prostřednictvím telefonu a svých přátel vzkázala, že se nemůže dočkat slunce a nadýchaných peřin.
K brzkému propuštění – asi po sedmi letech od zatčení - jí pomohl bývalý americký prezident Barack Obama, který jí jen dva dny před odchodem z funkce trest zmírnil.
Prezident Obama na poslední tiskovce nechtěl kritizovat Trumpa a obhajoval zmírnění trestu Manningové
Číst článek
„Trest, který dostala, byl nezvykle velký ve srovnání s lidmi, co spáchali podobné zločiny. Dává mi proto smysl, abych její trest jen zmírnil a neudělil jí milost," zdůvodnil tehdy.
Bývalý šéf Bílého domu kvůli tomuto rozhodnutí čelil velké kritice. Podle republikánů Manningová zveřejněním dokumentů ohrozila životy Američanů a odhalila důležitá státní tajemství.
Mezi více než sedmi sty tisíci tajnými dokumenty a diplomatickými depešemi, které jako zpravodajský analytik sesbírala během svého nasazení v Iráku, bylo například i video dokumentující útok amerických vrtulníků na civilisty včetně novinářů agentury Reuters nebo mnohdy nelichotivé interní zprávy o vládách jiných států.
Zachránil jí život
Poslední sada dokumentů, zveřejněná až v roce 2011, zase obsahovala informace o zařízení Guantánamo, a to včetně informací, že Spojené státy odtud nepropustily některé vězně, kteří už dávno měli odejít.
Obama zmírnil trest Chelsea Manningové, ženě stojící za kauzou WikiLeaks
Číst článek
Důvodem, který mohl Baracka Obamu k propuštění Manningové také přesvědčit, byla její změna pohlaví. Ještě během soudu totiž byla muž a jako Bradley Manning skončila i přes své protesty ve vojenské věznici pro muže. V roce 2015 jí ministerstvo obrany po soudních přích povolilo hormonální terapii. V minulém roce podstoupila i chirurgický zákrok, při kterém pohlaví definitivně změnila.
Ve vězení se dvakrát pokusila o sebevraždu, podle jejího právníka Chase Strangia jí Obamovo rozhodnutí pravděpodobně zachránil život. Manningová ještě jako muž nastoupila do armády v roce 2007, kde byla údajně kvůli své sexuální orientaci šikanována.
Na podzim roku 2009 odjela do Iráku jako zpravodajský analytik. Podle USA Today i po svém propuštění zůstane právně příslušnicí americké armády.
