WikiLeaks udělal z otevřenosti téma, shodují se odborníci

Další várka informací, které zveřejnil server WikiLeaks, obsahuje seznam objektů, které Američané považují za životně důležité pro národní bezpečnost. Názory na důvody, proč to zakladatel WikiLeaks Julian Assange dělá, i na vážnost situace se různí.

Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Internetová stránka WikiLeaks | Zdroj: ČTK

Profesor historie a mezinárodních vztahů na bostonské univerzitě Igor Lukeš se domnívá, že zveřejněné informace nepředstavují takovou hrozbu, jak se mnohdy tvrdí. „Jsou to běžné diplomatické raporty, z nichž asi jen šest procent jsou hodnoceny jako tajné,“ tvrdí.

„Ministr obrany Gates, ministryně zahraničí Clintonová protestují – co jiného mají dělat. Ale pod povrchem se spokojeně usmívají, protože ty dokumenty potvrzují, že americká diplomacie funguje. A funguje mnohem lépe, než si veřejnost mohla myslet.“

Přehrát

00:00 / 00:00

Analytik Jan Eichler, profesor Igor Lukeš a Jakub Michálek z Pirátské internacionály v Ozvěnách dne hodnotí dopady odtajnění informací serverem WikiLeaks

Paradoxem však podle Lukeše je, že větší informovanost mezi složkami státní zprávy, diplomaty a vojáky zavedená po teroristických útocích v roce 2001 se nyní opět omezí a jakákoli důležitá informace poté může zapadnout.

Motivy, z jakých Julian Assange odtajňuje zprávy, lze jen těžko odhadovat. Analytik z Ústavu mezinárodních vztahů Jan Eichler se domnívá, že může hrát roli určitá ješitnost, touha stát se hrdinou. Souhlasí s Lukešem, že výsledkem zveřejňování bude větší uzavřenost politiků a diplomatů.

Přehrát

00:00 / 00:00

Petr Drulák z Ústavu mezinárodních vztahů uvažuje ve Stalo se dnes Radiožurnálu nad přínosem skutků WikiLeaks

Člen předsednictva Pirátské internacionály Jakub Michálek upozorňuje na princip otevřené vlády, dostupnosti informací, který je mu blízký i u WikiLeaks. „Nepřihlásili jsme se ani k WikiLeaks, ani k seznamu teroristických cílů,“ upozorňuje.

„Myslíme si, že je důležitý princip informací dostupných pro veřejnost, aby mohla kontrolovat, co státní instituce a vlády dělají. Tento princip bychom rádi zavedli jako standard i pro české úřady. Je to o všech dokumentech, nejen o diplomatických depeších.“

Otevřenost ano, zcela bez bariér nikoli

„Z utajňování všeho se stal na celém světě fetiš, i u zpráv, které se utajňovat nemusí. Je potřeba změnit, že dnes v USA mají tuny banálních memorand razítko ‚Tajné‘,“ říká Lukeš.

Podle Michálka WikiLeaks přispělo k tomu, že se otevřenost stala tématem. „Musí se změnit dnešní nastavení, že vše utajňovat je normální,“ tvrdí.

„Ale vůbec nejsem pro to, abychom rozbourali bariéru, která stanovuje, co je na veřejnosti známo a co je skryté. Ta bariéra má své legitimní důvody nejenom ve veřejném, ale i v soukromém životě.“

Drulák: WikiLeaks už neprospívají demokracii

„Zveřejňování WikiLeaks chápu z mnoha důvodů jako druh určitého vandalství. Ale zase bych nepřeceňoval škodlivé důsledky a nepodceňoval teroristy, že by si nedokázali tato citlivá místa sami najít,“ podotýká ředitel Ústavu mezinárodních vztahů Petr Drulák.

Předchozí činnost WikiLeaks byla podle něho do jisté míry obhajitelná, když chtěla odhalovat určité nepravosti, které vlády před svými voliči skrývaly. Zveřejnění určitých dokumentů, které ukazovaly, co se děje, prospívalo demokracii.

Tím však nemyslí informace, které server předložil v průběhu posledního týdne. „V okamžiku, kdy státy ztratí možnost neformální a důvěrné komunikace, spolu budou komunikovat méně a to uškodí každému,“ dodává Drulák.

Ondřej Houska, Lucie Maňourová, Jan Bumba Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Nejčtenější

Nejnovější články

Aktuální témata

Doporučujeme