WikiLeaks zveřejnil čtvrt milionu tajných amerických dokumentů
Světová diplomacie je na nohách. Kontroverzní internetový server WikiLeaks zveřejňuje tajné diplomatické depeše z celého světa, včetně Prahy. Zveřejnění celkem 250 tisíc tajných hlášení z ambasád Spojených států po celém světě ostře odsoudil Bílý dům. "Je to hazard s lidskými životy," píše se v čerstvém prohlášení ministerstva zahraničí Spojených států.
Samostatný útok Izraele na íránská jaderná zařízení by byl nejistý, snaha USA zablokovat severokorejské vojenské dodávky do Íránu je neúspěšná, Washington nařídil špehovat OSN a plánuje sjednocení na korejském poloostrově po zhroucení KLDR, to jsou jen některé informace zveřejněné na serveru WikiLeaks.
Situaci kolem zveřejněných dokumentů v poledních Ozvěnách den okomentovali berlínská zpravodajka ČRo Klára Stejskalová, blízkovýchodní zpravodaj ČRo Břetislav Tureček a zahraničně-politický komentátor Radiožurnálu Milan Slezák
Obsah tajných depeší obsahuje i, mnohdy nelichotivá, hodnocení světových státníků. Ruský premiér Putin je prý alfa-samec, italský premiér Berlusconi nadutec a francouzský prezident Sarkozy nahý císař. Afghánský prezident Hamíd Karzáí je zase podle amerických diplomatů paranoidní slaboch.
V případě německých depeší dopadl podle tamní zpravodajky Kláry Stejskalové nejhůře ministr zahraničí Guido Westerwelle: „Je tu popsaný jako zcela nekompetentní člověk, který se v zahraniční politice neorientuje, je ješitný, arogantní a navíc zastává protiamerické postoje. Dokumenty také detailně popisují Westerwelleho osobní příběh včetně sexuální orientace.“ Angela Merkelová v dokumentech byla zase nazvána teflonovou kancléřkou. Američané si navíc chválí hovornost Němců s tím, že není těžké z nich informace dostat.
Kontroverzní server WikiLeaks zveřejnil tajné depeše amerických ambasád z celého světa. Téma pro zahraničněpolitického komentátora ČRo Milana Slezáka.
Izraelci naopak říkají, že dopadli lépe, než čekali. „Jednak se ukázalo, že Izrael říká v zákulisí to, co říká i veřejně, a to zejména ve vztahu k Íránu a jeho jadernému programu. Úniky také ukázaly, že íránský problém není jenom problémem Izraele, případně západních států, ale také arabského světa,“ vysvětluje blízkovýchodní zpravodaj Břetislav Tureček a dodává:
"Američané berou izraelská varování dost skepticky. V jedné depeši nejmenovaný americký diplomat tvrdí, že Írán bude mít jadernou zbraň už v roce 1998, což se nestalo. Podle Američanů Izrael cíleně nadsazuje hrozbu, aby je přiměli k ráznějšímu kroku."
Saúdská Arábie údajně podporuje Al-Káidu
V dokumentech je dále například Saudskoarabská vláda označována jako jeden z hlavních sponzorů Al-Káidy, což ostře kontrastuje se snahou Saudů proti Al-Káidě na arabském poloostrově bojovat. Otázkou je, jak je taková diplomatická schizofrenie možná. Podle zahraničněpolitického komentátora ČRo Milana Slezáka je ale vysvětlení poměrně jednoduché.
„Saúdská Arábie i Al-Káida mají totožný směr vyznávání islámu – tzv. vahábismus. Jestliže se dřívější členové Al-Káidy bránili sovětské agresi v Afghánistánu a Saúdové je podporovali, jsou přetrvávající vtřícné vztahy logické. Na jedné straně Saúdové podporují některé lidi v Al-Káidě a Talibanu, na druhé straně him není příjemné, když své akce podnikají na území jejich země. Nicméně důslední proti jejím členům nejsou,“ uvedl Slezák na Rádiu Česko.
Zveřejněny budou i depeše z Prahy
Mezi tajnými americkými depešemi jsou i hlášení amerického velvyslanectví v Praze, podle britského deníku The Guardian čeká na zveřejnění celkem 1 271 důvěrných dokumentů z Prahy. Zatím jediný publikovaný text je z loňského října a týká se schůzky tehdejšího ministra zahraničí Kohouta s šéfkou americké diplomacie Clintonovou poté, co Spojené státy odstoupily od původního plánu protiraketové obrany, který počítal s vybudováním radarové základny v České republice.
Situaci sleduje redaktor Českého rozhlasu Dalibor Zíta. Svůj komentář přidal i bývalý ministr zahraničí Josef Zieleniec
Americké ministerstvo zahraničí, Bílý dům i Pentagon obsah informací nepopřely, označily ale jejich zveřejnění za nezodpovědný a lehkovážný čin, který může být nebezpečný. „Zprávy zasílané diplomaty do Washingtonu ze své podstaty představují otevřené a často neúplné informace. Nejsou vyjádřením politiky a pokaždé nemají vliv na definitivní politická rozhodnutí. Diplomati všech zemí dělají totéž,“ uvedl mluvčí amerického ministerstva zahraničí Philip Crowley.
Z komentáře francouzského listu Le Monde, který dnes vybrané pasáže zveřejnil, cituje pařížský zpravodaj Jan Pokorný: „Šíření diplomatických depeší bez ohledu na možné důsledky není správným stylem diskuse. Upozorňuje, že zveřejnění dokumentů přináší skutečná rizika lidem, kteří často zasvětili svůj život boji za ochranu životů jiných.“
Podle bývalého ministra zahraničí Josefa Zieleniece bude mít únik informací především dopad na veřejné mínění. „O tom, že některé arabské státy mají velké obavy z Íránu a povzbuzují Američany k zásahu, ví každý, kdo sleduje události na Středním východě. Na druhé straně pro veřejnost těchto zemí je zjištění, že jejich vládci takto mluví s Američany, ale doma říkají něco jiného, velmi závažnou věcí a může vést k napětí v mnoha zemích.“
Odkud informace unikly?
Washington si teď láme hlavu, jak se citlivé a mnohdy nebezpečné informace dostaly na veřejnost. Informace mohou pocházet ze sítě americké armády Siprnet, ke které mají přístup miliony vojáků. Hlavním podezřelým je americký vojín první třídy Bradley Manning, který sloužil jako analytik vojenské tajné služby na americké základně poblíž iráckého Bagdádu. K odcizení a zveřejnění informací ho údajně vedla deziluze z působení americké armády v Iráku.
Manning byl zřejmě i zdrojem předchozích úniků zveřejněných na WikiLeaks, například videa zachycujícího střelbu amerického vrtulníku do neozbrojených civilistů. K jeho odhalení podle médií přispěl bývalý americký hacker Adrian Lamo, kterému se prý voják svěřil. V květnu tohoto roku byl Manning zadržena obviněn z ohrožení bezpečnosti státu, zneužití pravomocí a uvolnění tajných informací.
Poprvé zveřejnil server Wikileaks tajné dokumenty z války v Afghnaistánu letos v létě, následovaly dokumenty z Iráku.