Odtajněné materiály mimo jiné prozrazují obavu premiéra Winstona Churchilla z hromadné paniky pod vlivem zpráv o takových jevech. Proto nařídil, aby nebyly zveřejňovány.

Podle spolupracovníka ve Spojeném království Milana Kocourka pochází tato informace od jednoho britského občana, jehož dědeček za války působil jako člen tělesné stráže premiéra Churchilla.

„Ten řekl, že Churchill hovořil s tehdejším velitelem spojeneckých sil v Evropě Dwightem Eisenhowerem o případu jednoho neidentifikovatelného létajícího předmětu, který hlásila koncem války posádka rozvědného letounu Britského královského letectva,“ říká Kocourek.

Churchill podle něj nechal zprávu od posádky vyšetřit a rozhodl o utajení zprávy na 50 let, aby nedošlo k masové panice mezi obyvatelstvem.

Informace o rozhovoru Curchilla s Eisenhowerem nebyla v dokumentech nalezena, ale z odtajněných materiálů vyplývá, že veškeré složky, týkající se ufonů byly až do roku 1967 každých 5 let zničeny.

Vyšlo také najevo, že vedoucí tajných služeb se v 50. letech pravidelně scházeli na porady o UFO. Ministři se pak radili o hlášených případech jednou týdně.

Nejvíce hlášených pozorování ufonů pochází z poloviny 90. let

„Nejpozoruhodnější je případ z 23. ledna 1974, kdy byl v Berwinském pohoří v Severním Walesu hlášen v noci obrovský hluk, který doprovázela jasná světla na obloze. Nejdřív se myslelo, že spadlo letadlo. Když ale nebyly nalezeny jeho trosky, svedlo se to na zemětřesení. Teprve nyní vyšlo z odtajněných dokumentů najevo, že tehdy šlo nejspíš o zánik zbytku nosné rakety sovětské komunikační družice Molnija, který byla tehdy vypuštěna. Lidé však tvrdili, že to bylo UFO,“ popisuje případ Milan Kocourek.

Pozorování neidentifikovaných létajících předmětů hlásili jednotlivci i skupiny lidí po celou dobu studené války. Ale i po té, v letech 1995 až 2003, se britské ministerstvo obrany dovědělo o 3,5 tisících takových případů.

Zájem britských úřadů o neidentifikované létající předměty sice po skončení studené války ochabl, ale tamní ministerstvo obrany mělo zvláštní oddělení registrující hlášené případy jejich pozorování až do loňského roku, kdy bylo zrušeno.

Podle specialisty na UFO Davida Clarka ztratilo ministerstvo zájem, protože tyto předměty nebyly sledovatelné radarem. A i přes tisíce hlášených případů nezaznamenali pracovníci ministerstva cokoliv, co by představovalo ohrožení britské populace.

Nyní je sledování těchto případů v Británii plně v rukou řadových občanů, zájemců a specialistů, jako je David Clark.