Wright: Mise NATO v Libyi může být velmi, velmi obtížná
Vůdci libyjské opozice snažící se svrhnout plukovníka Kaddáfího požádali svět o logistickou a zpravodajskou pomoc. Některé země Západu včetně Spojených států přitom nevylučují, že rebely nakonec i vyzbrojí. Zatím se ale drží původního plánu, podle kterého svět dohlíží na dodržování bezletové zóny. A to nově pod vedením Severoatlantické aliance. Což, jak Romanu Chlupatému potvrdil někdejší šéf politické větve NATO David Wright, nemusí v rámci celé operace ještě samo o sobě znamenat zásadní změnu.
„Já nevím. Myslím si, že je možné říci, že pravděpodobnost, že se objeví nějaká velká chyba, je menší. Jinými slovy, v rámci předchozího uspořádání jsme měli jeden ad hoc sestavený systém velení řídící vzdušné operace, jiný řídící operace na moři, a do toho vstoupilo NATO, které začalo přebírat dohled nad bezletovou zónou. A pravděpodobnost, že v rámci takového uspořádání vznikne kvůli nedostatečné komunikaci a nebo koordinaci chyba, byla v porovnání se současným stavem vyšší. Což ale vůbec nezaručuje úspěch mise. Mise může být velmi, velmi obtížná. My totiž můžeme kontrolovat vzduch a zablokovat Libyi na moři. Ale Kaddáfí může i tak zůstat u moci. Dokud se ho lidé nezbaví, dokud nesvrhnou jeho vládu, můžeme být svědky dlouhodobého patu, který by bylo velmi těžké politicky hájit.“
Což znamená, že by se vlády na Západě mohly dostat pod tlak voličů. Z tohoto pohledu tak asi zásadní otázka: dá se alespoň rámcově odhadnout, jak dlouho bude operace v Libyi trvat?
„Nezapomínejte, že se věci v Libyi dějí jen něco málo přes týden. A to nic není. Válka v Kosovu trvala celkem 78 dní. A už po 4 a nebo 5 dnech se média začala ptát na to, jak dlouho to ještě bude trvat. Na podobné věci se lidé ptají pokaždé. Přitom na ně nelze odpovědět. Jakmile se totiž zapojíte do podobného konfliktu, nikdy nevíte, co se nakonec stane. Musíte tak zapojit svůj nejlepší úsudek, nejlepší zdroje a tak dále. Já nepochybuji o tom, že NATO má na to, aby uspělo. Ale nikdo nemůže odhadnout, co přesně se v Libyi stane. A to zejména vezmeme-li v potaz, že je u moci Kaddáfí, který je velmi iracionální osobou, je těžko předvídatelný, a právě proto může způsobit jisté zvláštní problémy.“
Turecký premiér Erdogan varuje, že by se Libye mohla stát dalším Afghánistánem a nebo Irákem – tedy místem, kde válka a nebo obecněji konflikt nekončí. Hrozí něco podobného?
"Nemyslím si. Myslím si, že situace v Libyi není v porovnání s Afghánistánem ani zdaleka tak kompexní. Zároveň je třeba brát v potaz, že je cíl mise jasně dán rezolucí Rady bezpečnosti Spojených národů. Což znamená, že k této rezoluci vedlo množství velmi zajímavých politických událostí a kroků. Výsledkem je to, že nejde o válku s Kaddáfím. Nicméně, některé země otevřeně říkají, že by chtěly vidět změnu režimu. Cílem mise ale změna režimu není. Tu si musí vybojovat sami Libyjci. A co se týče obav, že se staneme součástí nekončícího konfliktu, jako je například ten v Afghánistánu, který trvá už deset let: to je trochu předčasné, když jsme součástí tohoto konfliktu zhruba týden.“
Podle některých hlasů by Západ měl takzvané libyjské rebely alespoň vyzbrojit. S tím byste souhlasil, a nebo je vzdušná a námořní blokáda skutečně maximum, co by se mělo dělat?
„Tak já si myslím, že otázku, kdo bude vládnou v Libyi, by měli zodpovědět sami Libyjci. Měly by to rozhodnout různé síly přímo na místě. Západ je přitom ve velmi obtížné situaci. Musí se držet zpět a neangažovat se v pozemních operacích. Což je zřejmě správná volba. Pokud by se totiž Západ zapojil a ovlivnil rozložení sil v Libyi, mohl by vzniknout dojem, že vytvořil nový režim, který je jeho loutkou. A to v arabském světě nemá dobrý zvuk,“ řekl David Wright Rádiu Česko.
