Z čínského West Pointu se stal noční klub, veřejnost i historici protestují
Čína přišla o jeden z revolučních symbolů. Bývalá vojenská akademie označovaná za čínský West Point se změnila na noční klub. Experti proti tomu protestují, na záchranu památky v jižní provincii Kuang-tung je ale zřejmě už pozdě.
Vojenská akademie Chuang-pchu bývala dlouhá desetiletí chloubou ozbrojených sil. Školu, kterou v roce 1924 založil sám zakladatel moderní Číny Sunjatsen na břehu Perlové řeky, navštěvovala většina pozdějších čínských generálů a vojevůdců 20. století, komunistických i nacionalistických.
Mezi nimi nechyběl ani někdejší premiér Čou En-laj a působil v ní i sám generalisimus Čankajšek, který po prohrané občanské válce v roce 1949 uprchl na Tchaj-wan a stal se jedním z hlavních spojenců Spojených států v asijsko-pacifické oblasti.
Akademie byla mezi odborníky známá i pod názvem Whampoa, říkalo se jí také čínský West Point. Místo povelů a vojenských termínů se ale mezi zdmi slavné budovy nyní rozléhá hlasitá hudba a u baru se tísní prostitutky. Do dálky pak září neonový název nočního klubu Chej Chej.
Odborníci i pracovníci muzea to považují za nepochopitelné pošlapání revolučních tradic. Sice nejde o nejdůležitější část celého původního kampusu, přesto byla v roce 1987 prohlášena kulturní památkou chráněnou vládou. Ještě donedávna to potvrzovala i cedule u vchodu, tu ale policie odstranila a místo ní visí nabídka k práci v nočním klubu.
Viník neznámý
Svůj nesouhlas s přestavbou, při které podle představitelů Revolučního muzea v provinční metropoli Kuang-čou byla zničena vnitřní struktura památky, už ale začíná nahlas vyjadřovat i veřejnost a odpovědní úředníci se začínají vymlouvat jeden na druhého.
Zatímco si ale přehazují horký brambor odpovědnosti, pokračuje pátrání po hlavním viníkovi i majiteli chráněné stavby. Nikdo totiž nechce prozradit, komu dnes historická budova zrekonstruovaná v přepočtu za téměř sto milionů korun, samozřejmě ze státního rozpočtu, patří.
Výsledkem současného tlaku zatím je, že podnik na Nový lunární rok zavřel a jeho provozovatelé vyhýbavě odpovídají na otázku, kdy zase otevřou. Jestli, po zásahu "shora" ještě vůbec někdy. Nic to ovšem nemění na skutečnosti, že byla opět zničena část národní historie.
