Z Islandu odešla za poslední dva roky desetina lékařů

Česká republika není jediným státem, odkud odcházejí lékaři za lepším do zahraničí. Situace ve zdravotnictví je kritická i na Islandu. Platy se tam snížily o deset procent, rapidně stouply ceny a zvýšily se daně. Za poslední dva roky tak na ostrově odešla ze zdravotnictví desetina lékařů a zdá se, že se to jen tak nezlepší.

Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Příbramská nemocnice - operace začíná skalpelem | Foto: Pavel Pavlas

V průběhu posledních dvou let se situace velmi zhoršila a islandská vláda svými škrty a snížením platů zapříčinila masivní odchod lékařů do zahraničí. Odcházejí hlavně do Švédska, Norska a Spojených států. Ti, kteří zůstali, naléhají na politiky, aby se zoufalým stavem něco udělali.

Přehrát

00:00 / 00:00

Z Islandu odešla za poslední dva roky desetina lékařů. Situaci popsala spolupracovnice ČRo Pavla Dagsson Waldhauserová

„Doktoři poslali vládě petici, která upozorňuje na to, že státní rozpočet by neměl být tím rozhodujícím faktorem pro financování zdravotnictví. Vláda sice odpovídá tím, že právě ve zdravotnictví se škrtá nejméně, ale z hlediska doktorů je zdravotnictví velmi křehký systém,“ popisuje současnou situaci předsedkyně Asociace islandských lékařů Birna Jónsdóttir.

Plat lékařů na Islandu je dvaapůlkrát nižší než v okolních zemích, ceny i daně naopak prudce stouply. Při nedostatku odborníků navíc musí lékaři pracovat výrazně přesčas, což vede také k tomu, že se jejich práce vládě více prodraží. Doktorům také nezbývá čas na sebevzdělávání a rodinný život.

Islandský systém je extrémně křehký

Například ve fakultní nemocnici v metropoli Reykjavíku ředitel před půl rokem vyhlásil výběrové řízení na místo onkologa, neobdržel ovšem zatím jediný životopis. Sám znal šest odborníků, kteří by toto místo mohli vzít, a kontaktoval je. Všichni ale odmítli ze stejných důvodů - špatná ekonomická situace, nedůstojné platy lékařů a hlavně neúnosné pracovní vytížení.

Tím se prodlužují čekací doby na operace, lidé strádají a stát zpětně prodělává na náročnější léčbě a déle nepracujících obyvatelích.

„Island má geograficky o třetinu větší území než ČR, ale žije zde pouze 320.000 obyvatel. Není možné mít pouze jednoho doktora na operace mozku, i když ve vaší zemi je to běžný průměr. Tento doktor nezvládne být sám nonstop k dispozici pro celou zemi. Musíte mít alespoň pět doktorů, kteří sdílejí odbornou problematiku. A právě proto je pro naší malou populaci tento systém extrémně křehký,“ vysvětluje Birna Jónsdóttir.

Mladí lékaři se nevracejí v praxe v cizině

Islandské nemocnice hlásí nedostatek především mladých lékařů. Ti musí pro atestace odjet do zahraničí, kde většinou stráví pět až deset let. Fenoménem poslední doby je ale to, že se jich více než polovina na Island nevrátila.

„Nejvíce znepokojující fakt je, že někteří doktoři se po specializaci vrátí a brzy nato znovu odejdou do zahraničí, a to nadobro. Mají tam již konexe, přátele, druhý domov. Mnoho mladých doktorů je osobně vyzýváno nemocnicemi, kde byli na praxi, aby se vrátili za prací,“ podotýká Birna Jónsdóttir.

Martin Hromádka, Pavla Dagsson Waldhauserová Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Nejčtenější

Nejnovější články

Aktuální témata

Doporučujeme