Z jihu Itálie míří do Francie tisíce uprchlíků. Hraniční Ventimiglia je zachytit nedokáže

Je to sud s prachem? Anebo italské Calais? Ventimiglia je opět středem pozornosti světových médií. Do italského města, které leží jen pár kilometrů od hranice s Francií, opět přijíždějí běženci, kteří se na území dostávají z jihu. Jejich cílem je Francie a ještě častěji Velká Británie, kde v mnoha případech žijí jejich příbuzní. Stane se Ventimiglia jedním velkým táborem? Ne, spíše přestupní stanicí, říká zpravodaj Českého rozhlasu Jan Šmíd.

Reportáž Ventimiglia (Itálie) Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na Google+ Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Skupina uprchlíků v italské Ventimiglii | Foto: Jan Šmíd | Zdroj: Český rozhlas

Maik, který je ze Súdánu, mi říká, že je tady už sedmým dnem a několikrát se pokusil dostat přes hory do Francie. Jednou ho prý vrátili, a pak to dvakrát vzdal sám. Pořád prý ale bude hledat cestu, stěžuje si, že se naposledy slušně odřel a já se ho ptám, jestli si mohu jeho koleno vyfotit.

O kus dál mi Tarik, který je ze syrského Aleppa, povídá, že jeho cílem je Francie a pak Belgie, kde už jsou jeho příbuzní. Je tady teprve třetím dnem a už má za sebou jednu cestu do kopců. Říká, že Italové jsou sice nepříjemní, ale mnohem horší jsou Francouzi, kteří hranici pevně střeží.

Isabelle z Červeného kříže se ptám na cestu do tábora. Ukazuje mi ji na mapě, je asi tři kilometry od centra města. Musím podjet dálnici číslo osm spojující Janov a Nice, přejet řeku, a pak už tábor vidím. Je v něm asi 500 běženců. Mají tu všechno, co potřebují – sprchu, jídlo… Město pro ně postavilo prefabrikované buňky. Ale v táboře jich bydlí jen část. Ostatní se pohybují různě po městě, stovky z nich se utábořily přímo pod dálnicí, vedly říčky Roya. 

Teď jsem u nádraží, kde různě posedávají a polehávají desítky nově příchozích.  Chiara, která bydlí ve městě desítky let, říká, že je to ostuda a že se místní bojí jet vlakem večer. V okolí to prý páchne a navíc neví, co se může stát – jestli na ně nějaký zoufalý běženec třeba nezaútočí.

Pomoct by měla radnice. Zatím se Červený kříž, který zde zřídil informační kancelář, snaží poradit běžencům, jak se dostat do tábora, kde mají všechno zdarma. Problém je, že téměř nikdo tu nechce zůstat natrvalo.

Potvrdila mi to i Isabelle a přiznala, že se bojí toho, až z jihu začnou přijíždět další desítky a stovky nových běženců. Prozrazuje mi, že před třemi týdny jich do Ventimiglie přijelo na 12 tisíc. Během týdne všichni zmizeli, pokud se jim nepodaří přejít hranici s Francií hned, zkouší to kousek výš. Jsou odhodláni projít za každou cenu.

Jan Šmíd Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na Google+ Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Nejčtenější

Nejnovější články

Aktuální témata

Doporučujeme