Z lezení na Mount Everest se stal byznys, říká horolezec Jaroš
Na nejvyšší hoře světa se poprali šerpové s horolezci. Incident se stal ve výšce 7500 metrů. Nepálští šerpové údajně upevňovali lana a požádali horolezce, aby chvilku počkali. Ti ale pokračovali ve výstupu a utrhli kusy ledu, které se na šerpy zřítily. Později skupina šerpů zaútočila na stany horolezců. Obě strany se navzájem obviňují, kdo spor začal.
„Bohužel taková situace opravdu možná je. V horolezeckém světě je Mount Everest záležitost naprosto atypická – spíš už se tam odehrává byznys. Dá se říct, že v současné době je tam opravdu horolezecké etnikum ve velké menšině oproti dobrodruhům a egoistům,“ poukazuje český horolezec Radek Jaroš, který v roce 1998 Mount Everest zlezl.
Sám si prý klade otázku, jaké vlastně jsou aktuálně vztahy mezi šerpy a horolezci. V oblasti, kde se incident stal, se pohyboval vloni i předloni, a bylo to podle jeho slov jedno z největších zklamání, která na horách zažil.
Na Mount Everestu se údajně poprali horolezci se šerpy, českého horolezce Radka Jaroše to nepřekvapuje
„V největším táboře na světě, v němž je pod Everestem mezi pěti sty a tisícovkou lidí, jsem prožil to největší osamění v životě,“ ironicky podotýká Jaroš.
Mount Everest je poslední dobou doslova přeplněn. Vloni v květnu obletěla svět fotografie, kde pochoduje na nejvyšší horu světa ve frontě 600 lidí. Výstupové cesty a výškové tábory jsou pak často přeplněné.
„Když jsem tam před dvěma lety lezl, byl jsem tam úplně sám bez pomoci šerpů nebo kolegů-horolezců. A když jsem budoval výškové tábory, v každém tom místě jsem byl první opravdový horolezec. Jinak se tak pohybovali šerpové, kteří připravovali stany pro klienty,“ popisuje Radek Jaroš.