Z ulic Vídně zmizeli žebráci, radnice žebrání zakázala
Rakouská metropole proslavená drahými obchody a obrazárnami zhruba před měsícem zakázala žebrání. Hrozí za něj pokuta do výše až 700 eur. Vídeňská radnice tak chce vymýtit hlavně organizované žebrání. Podle rakouského deníku Die Presse se žebráci stěhují do okolí.
Jak Rádiu Česko řekla rakouská spolupracovnice Marie Woodhamsová, úbytek žebrajících lidí v ulicích Vídně je znát. „Nelze sice říci, že nepotkáte nikoho s nataženou rukou, ale je jich podstatně méně a nejsou v samotném centru. Větší část žebráků se přesunula do menších měst,“ dodala.
Vídeňští radní argumentují i tím, že řada žebráků funguje v rámci žebracích gangů - a většinu svého výdělku odevzdává svým "bossům".
O zákazu žebrání jsme na Rádiu Česko mluvili s rakouskou spolupracovnicí Marii Woodhamsovou a ředitelkou Nového prostoru Dagmar Kocmánkovou.
„K žebrákům v centru města přibyla v poslední době řada Rumunů. A pohled na ně je opravdu úděsný – většina z nich chodí o berlích, protože mají amputovanou nohu. Člověk lehce podlehne tvrzení, že byli zmrzačeni úmyslně a to je právě argument těch, kteří zastávají názor, že se jedná o organizovanou kriminalitu. Dosud se to však nepotvrdilo,“ řekla.
K rozhodnutí zakázat žebrání podle Woodhamsové vídeňské radní přiměli hlavně majitelé luxusních obchodů. „Ale také řada vídeňských snobů. Těch je tady opravdu hodně a rádi své město ukazují v určitém lesku a záři,“ řekla. Doplnila, že co se týče výše denního ‘výdělku‘ žebrajících lidí, podle odhadů se pohybuje mezi 10 až 20 eury.
Nový zpřísněný zákon má ale i řadu kritiků. Podle nich jsou zákazem žebrání porušována základní lidská práva každého jedince na uspořádání svého života. „Podle jiných chce město zákazem vytvářet falešný obrázek o společnosti, která není v době hospodářské krize ideální. Podle nich by se člověk měl sám rozhodnout, zda chce darovat nějaké drobné,“ uvedla z Vídně Marie Woodhamsová.
Žebrání v Česku
Zákaz žebrání už přijali v Plzni a v Brně. V Ostravě stejně jako v Praze si lidé nesmí žebráním vydělávat na několika vyhrazených, zpravidla turistických místech. Někteří z nich proto své původní řemeslo opustili a zkouší si na živobytí vydělat jako prodejci časopisu Nový prostor.
„Většina lidí v Praze, kteří přestali žebrat, se uchylují ke sběru starého železa či papíru, ale mnohdy vybírají i popelnice. Druhá skupina využívá služby sociální sítě. Kromě prodeje časopisu NP i další služby, které nabízí například Armáda spásy či Naděje – třeba úklidové a další služby,“ řekla Rádiu Česko výkonná ředitelka Nového prostoru Dagmar Kocmánková.
Zákaz žebrání, respektive represe jako taková, podle ní nic neřeší. „Pokutování těchto lidí vyrobí jen další nevyřízené pokuty. A když je zaváděna represe, měla by být nabídnuta i jiná alternativní cesta pro toho člověka,“ uvedla.
