Za tragédii MH17 může být odpovědný ruský rozvědčík, tvrdí nizozemský web

Za katastrofu malajsijského letadla nad východní Ukrajinou, při které v loňském červenci zahynulo 295 lidí, může být odpovědný bývalý vysoký důstojník ruské vojenské rozvědky. Oznámil to nizozemský zpravodajský server NRC s odvoláním na zjištění ukrajinských a nizozemských vyšetřovatelů. Prostudovali odposlechy telefonických rozhovorů, které v té době probíhaly v prostoru události.

Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Trosky letadla Malajsijských aerolinií sestřeleného nad východní Ukrajinou | Foto: Martin Dorazín

Podle informací nizozemského serveru měl být oním bývalým důstojníkem ruské tajné služby Sergej Petrovský, donedávna generálmajor ruské vojenské jednotky GRU, který se přidal k proruským separatistům na východě Ukrajiny.

V pravděpodobném sestřelení letounu měl sehrát klíčovou roli, a to jako specialista, který zajišťoval přepravu protiletadlového raketového systému Buk z Ruska na povstalecké území. Jeho úkoly ale z rozhovorů přesně nevyplývají, stejně jako to, proč raketa měla sestřelit malajsijské civilní letadlo, tedy zjevně nevojenský cíl.

Přehrát

00:00 / 00:00

Podle nizozemského serveru NRC může být za katastrofu malajsijského letadla na Ukrajině odpovědný bývalý vysoký důstojník ruské vojenské rozvědky

Ruská strana na informace nizozemských médií zatím nereagovala. Na adresu Ruska ze strany západu navíc přichází hodně podobných podezření a i v tomto případě se Rusové zpočátku bouřlivě bránili.

Ruské stanovisko, že nemají s tragédií nic společného, tak možná zazní i tentokrát, stejně jako prohlášení, že Nizozemci a západ obecně nemá v rukou žádné přímé důkazy a že válka na Ukrajině je záležitost, která se Ruska netýká. Moskva tvrdí, že její vojáci tam nebojují, jde prý jen o dobrovolníky.

Mobilní protiletadlový systém 9K37 Buk je vybaven čtveřicí raket země-vzduch, které jsou dlouhé zhruba 5,5 metru a váží přibližně 700 kilogramů. Dosahují čtyřnásobku rychlosti zvuku a dokážou zasáhnout cíl vzdálený až 50 kilometrů a letící 25 kilometrů vysoko. Systém má ve výzbroji řada států v postsovětském prostoru, disponuje jím i ukrajinská armáda.

Rusko navíc nikdy nepotvrdí účast svých špionů, tím spíše tak vysoce postavených jako generálmajor vojenské rozvědky, v akcích a operacích na území cizího státu.

Petrovský totiž z rozvědky sice před rokem odešel, nicméně i Rusové sami říkají, že z těchto služeb se neodchází. Když je někdo jednou příslušníkem tajné služby, je jím až do konce života.

Mnozí tito lidé ale na Ukrajině pravděpodobně působí, protože například složité zbrojní systémy, jako je raketový systém Buk, laici nejsou schopni ovládat, protože vyžadují hluboké technické znalosti.

Martin Dorazín, Simona Bartošová Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Nejčtenější

Nejnovější články

Aktuální témata

Doporučujeme