Zprávy je stály život.
Letos zemřely desítky novinářů,
přinášíme příběhy některých z nich

Úkladná vražda slovenského investigativního novináře Jána Kuciaka letos v únoru, v dubnu dva úspěšné teroristické útoky mířící na afghánské reportéry, červnová střelba v redakci amerického deníku Capital Gazette, ale i záhadná smrt novináře Džamála Chášukdžího na saúdskoarabském konzulátu v Istanbulu. To jsou jen některé z tragických událostí, které se zapsaly do letošní statistiky úmrtí novinářů souvisejících s výkonem jejich povolání.

Letos podle údajů newyorského Výboru na ochranu novinářů (Comittee to Protect Journalists - CPJ) zemřelo 53 žurnalistů. Nejméně ve 34 případech se přitom prokazatelně jednalo o vraždu kvůli odplatě za novinářskou práci.

Čísla organizace Reportéři bez hranic (Reporters sans frontières - RSF) jsou ještě vyšší. Podle výroční zprávy zemřelo letos v souvislosti s poskytováním zpráv a informací 63 profesionálních novinářů, 13 amatérských a čtyři pracovníci médií.

U obou organizací se liší způsob počítání případů, obě ale potvrzují meziroční nárůst zabitých novinářů. Organizace CPJ rozlišuje mezi vraždami kvůli odplatě, zabitím při válečném konfliktu a smrtí při pokrývání nebezpečných akcí, které se zvrhly v násilné. Reportéři bez hranic rozlišují mezi úmyslně zavražděnými novináři a novináři, kteří byli zabiti při práci v terénu. Do statistik nezahrnují úmrtí, zadržení, únos nebo zmizení, která stále vyšetřují a není prokázána spojitost s jejich prací.

Afghánistán

Obě statistiky mluví jasně: nejnebezpečnější zemí pro novináře a pracovníky médií je Afghánistán. Letos tam bylo zavražděno nebo zabito kvůli výkonu své novinářské profese 16 lidí.

Dva bombové útoky v Kábulu zabily 30. dubna devět novinářů. K odpovědnosti se přihlásila teroristická organizace Islámský stát, která na novináře mířila cíleně. Jen o několik hodin později ve stejný den teroristé zabili i novináře BBC Ahmada Šána. Šlo o nejtragičtější útok na novináře od pádu Tálibánu v roce 2001.

Mezi oběťmi byla i Maharám Duráníová, která byla na pracovní stáži v afghánském Rádiu Azadi financovaném Rádiem Svoboda. Zabil ji druhý výbuch nastražený na dobu, až se ke zraněným po první explozi seběhnou lidé. Studentka třetího ročníku práv na Kábulské univerzitě měla v květnu začít moderovat týdenní program o právech žen. „Byla velmi skromný člověk, ale s velkým novinářským potenciálem. Není tu mnoho žen, které by se pokrývaly ženská témata,“ řekl o Duráníové její rozhlasový kolega Malali Bašír.

Sýrie

V krvavém syrském válečném konfliktu letos zemřelo nejméně devět novinářů. Na konci listopadu zabil neznámý střelec dva novináře nezávislé rozhlasové stanice Radio Fresh. Mezi nimi je i Ibrahím al-Munžár, přispěvatel syrského zpravodajského serveru Sy24, Před jeho domem ho v polovině května zastřelili muži na motorce. Al-Munžár pracoval pro web půl roku a věnoval se sociálním a humanitárním tématům. Přispíval ale i do dalších médií, která byla kriticky nastavená k režimu prezidenta Bašára Asada a popisoval i střety mezi Svobodnou syrskou armádou a ozbrojenci Islámského státu. „Několikrát mu vyhrožoval Islámský stát i Asadův režim. Víckrát změnil bydliště, ale nakonec ho před domem zabili,“ napsali jeho kolegové.

Jemen

V zemi trpící válkou zemřelo letos osm novinářů a pracovníků médií. V Jemenu zuří boje navzdory mezinárodním výzvám k ukončení konfliktu. Organizace spojených národů popsala nedávno situaci v zemi jako „nejhorší humanitární krizi na světě“. Novináři zemřeli při leteckých útocích, ale i v důsledku zacházení ve vězení.

Fotograf a kameraman soukromé jemenské televize Belqees Abdulláh al-Kadry a další dva jemenští reportéři byli v září zastřeleni při cestě na domluvený rozhovor. Al-Kadry pokrýval události jemenské války tři roky, spolupracoval i s Agence France-Presse.

Palestina

Při střelbě izraelských vojáků za plot Pásma Gazy zemřeli v dubnu dva novináři. Jeden z nich, třicetiletý Jásir Murtadža, byl spoluzakladatelem palestinské společnosti Ajn Media, která v minulosti spolupracovala s televizemi Al-Džazíra a BBC. Izraelská střela ho zasáhla do hrudníku, i když byl ve vestě s anglickým nápisem Press a od hraničního plotu byl vzdálen podle kolegy 250 metrů. Izraelské ministerstvo obrany tvrdilo, že patřil k radikálnímu islamistickému hnutí Hamás, které v Gaze vládne, důkazy ale nepředložilo. O dva týdny později zemřel podobně novinář Ahmad abú Husajn.

Mexiko

Ze zemí, ve kterých neprobíhá válečný konflikt, zemřelo nejvíc novinářů v Mexiku. Reportéři zabývající se korupcí v politice a organizovaným zločinem jsou v této středoamerické zemi často obětí zastrašování a útoků, ochrana novinářů je přitom nedostatečná a neúčinná. V červenci byl na ulici ve státě Quintana Roo zastřelen redaktor zpravodajského webu Rubén Pat. Měsíc poté, co požádal o policejní ochranu. Dostal přitom jen „nouzové tlačítko“ s určením polohy GPS. Podle údajů Reportérů bez hranic podobný osud potkal dalších osm novinářů.

Slovensko

Zpráva o smrti slovenského investigativního novináře Jána Kuciaka a jeho snoubenky Martiny Kušnírové oblétla v únoru svět. Z jejich vraždy jsou obviněni čtyři lidé. Podle policie jde o vykonavatele nájemné vraždy Tomáše Szabóa, druhotnou objednavatelku zločinu Alenu Zsuzsovou, řidiče, který Szabóa vezl, Miroslava Marčeka a zprostředkovatele Zoltána Andruskóa. V souvislosti s vraždou novináře serveru Aktuality.sk se objevilo ještě jedno jméno, a to podnikatele Mariana Kočnera, jemuž se Kuciak také věnoval. Jeho jméno, coby objednavatele, měl zmínit spolupracující obviněný Andruskó.

„Když si vezmeme ta náměstí a lidi, kteří se postavili za správnou věc. Nebyli jsme na to sami,“ řekl v listopadu Kuciakův otec Jozef o době, kdy v ulicích slovenských měst protestovaly pravidelně desetitisíce lidí, což vedlo i k rezignaci premiéra Roberta Fica (Smer). Zavražděný novinář posmrtně obdržel německou mediální cenu Zlatá Viktorie v kategorii svoboda tisku.

Saúdská Arábie

Vražda saúdskoarabského novináře Džamála Chášukdžího, který psal pro americký deník The Washington Post, vyvolala otřesy na světové politické scéně kvůli obviňování korunního prince Muhammada bin Salmána z odpovědnosti za tento zločin. Chášukdžího brutálně zavraždili na začátku října na konzulátu Saúdské Arábie v Istanbulu. Rijád dva týdny tvrdil, že novinář odešel z konzulátu živý, později ale přiznal, že byl zavražděn.

Indie

S vraždami, pokusy o ně i fyzickými útoky a hrozbami se ve velkém potýkají také novináři v Indii. Na sociálních sítích jsou běžné nenávistné kampaně proti žurnalistům, včetně výzev k zabití. Letos zemřelo kvůli své práci nejméně pět novinářů. V březnu například záměrně přejel nákladní automobil Sandeepa Sharmu, který psal o lokální mafii obchodující s pískem.

USA

Americkou veřejnost na konci června šokovalo krveprolití v redakci novin Capital Gazette ve státě Maryland, kde muž, jenž měl s listem kdysi spory, zastřelil pět lidí. Svědci podle Reuters popsali, že muž po vstupu do budovy zapálil dýmovnice a pak se prostřílel do redakce skleněnými dveřmi. Vzápětí pálil na lidi v místnosti: zastřelil čtyři novináře a obchodní asistentku. Podle vyšetřovatelů zablokoval východové dveře, aby nikdo nemohl uniknout.

Prezident Donald Trump tento za dlouhá léta nejtragičtější útok na americká média odsoudil, někteří kritici mu však v této souvislosti připomněli jeho veřejné pranýřování novinářů.

Věznění novináři

Zpráva newyorského Výboru na ochranu novinářů i Reportéři bez hranic uvádí, že na světě byly letos v souvislosti s jejich prací uvězněny stovky novinářů. Nejvíc žurnalistů zadržuje nebo vězní nedemokratické režimy v Číně, Saúdské Arábii, Egyptě, Turecku a Íránu. Podle reportérů bez hranic je za mřížemi 348 novinářů, včetně neprofesionálních. Údaje newyorského Výboru hovoří o 251 lidech.

Výstrahy Rady Evropy

Míru svobody tisku a situaci novinářů sleduje mezi evropskými státy Rada Evropy. Ta jen během letoška vydala 136 výstrah týkajících se ohrožení svobody médií, útoku na novináře nebo jejich zadržení a uvěznění. Loni to bylo 131, předloni 132 a v roce 2015 108 výstrah.

Platí například upozornění pro Srbsko. „Bělehradské částečně státem vlastněný týdeník Ilustrovana Politika v říjnu označil nezávislá a kritická média jako zrádce, kolaboranty a nepřátele Srbska,“ píše Rada Evropy.

Česka se v roce 2018 týká jedno upozornění na výroky prezidenta Miloše Zemana. „Jsem přesvědčen, že inteligence českých novinářů je někdy na úrovni blbouna nejapného, což byl tvor žijící na Madagaskaru (ve skutečnosti na Mauriciu, pozn. red.), ale byl právem vyhuben. České novináře se zatím vyhubit nepodařilo,“ připomíná zpráva prohlášení prezidenta z letošního srpna.

Maďarska se týkají tři výstrahy, mimo jiné kvůli ohrožení pluralismu médií. Na Polsko se v systému Rady upozorňuje čtyřikrát, například v souvislosti s později zrušenou kontroverzní pasáží tzv. zákona o holokaustu.

S Německem souvisí letos dva poplachy – jeden se týká zadržení novináře Adila Yigita, který na tiskové konferenci za účasti kancléřky Merkelové a tureckého prezidenta Erdogana protestoval proti turecké podmínce neúčasti pro novináře Cana Dündara.

Filip Harzer