Začal summit EU. Podle Sarkozyho je poslední šancí pro eurozónu
Klíčový, historický, rozhodující. Takové přívlastky dávají politici i ekonomové summitu Evropské unie, který začal v Bruselu. Pokud se na něm eurozóna nedohodne, už nedostane druhou šanci, varoval francouzský prezident Sarkozy, který spolu s německou kancléřkou Angelou Merkelovou požaduje výrazné zpřísnění pravidel pro hospodaření států se společnou měnou.
Ukládání sankcí za překračování povolené míry rozpočtového schodku by mělo být téměř automatické. Do procesu potrestání rozmařilých zemí by se měl zapojit Soudní dvůr Evropské unie. Rozpočty zemí eurozóny mají být pod silnějším dohledem Evropské komise.
Takovéto zpřísnění pravidel by mělo přesvědčit trhy o schopnosti eurozóny zvládat dluhovou krizi. Jenže k takovým zásahům bude možná třeba novelizovat Lisabonskou smlouvu. O tom by se muselo rozhodnout ve všech 27 zemích. Změny smlouvy ale podle české velvyslankyně při EU Mileny Vicenové nebudou to, co trhy uklidní.
Před summitem EU jsme v Ozvěnách dne mluvili se zvláštním zpravodajem ČRo v Bruselu, Ondřejem Houskou.
„Finanční trhy zajímá nakolik se podaří například posílit Mezinárodní měnový fond. Zda už bude dojednaní smlouva k trvalému mechanismu stability. Jak se domluví přechod z dočasného na trvalý mechanismus a jak se posílí konkurenceschopnost Evropy,“ přiblížila.
Podle posledního vyjádření německé kancléřky Angely Merkelové se v Bruselu zřejmě kromě protikrizového summitu Unie uskuteční ještě i mimořádný summit eurozóny. Kancléřka to naznačila při příjezdu na jednání s tím, že je nezbytné, aby vrcholná schůzka vyústila v to, že euro otřesené dluhovou krizí opět získá důvěru.
Šéf ECB naděje eurozóny zchladil
Zvláštní zpravodaj ČRo v Bruselu Ondřej Houska připomněl, že výrazné zpřísnění pravidel v eurozóně, na kterém se lídři na summitu v Bruselu mají dohodnout, může být obrovským zásahem do suverenity zemí, které by porušovaly daná pravidla. To má podle lídrů eurozóny zajistit to, aby se v budoucnu podobná situace už neopakovala.
„Eurozóna tyto kroky nedělá z hlediska snahy tuto současnou krizi vyřešit, ale proto, že doufá, že to bude záruka pro Evropskou centrální banku, aby masivně intervenovala v zájmu snížení vysokých úroků u dluhopisů,“ uvedl zpravodaj.
Doplnil, že tato naděje vyplývala z výroků šéfa ECB Maria Draghiho z minulého týdne. Dnes ale Draghi tyto naděje zchladil, když uvedl, že ECB nemá mandát ani vůli něco takového podniknout. „A viděli jsme reakci na trzích, která byla okamžitě pesimistická a černé mraky nad eurozónou jsou zpátky,“ uvedl.
