Začaly platit sankce EU vůči Sýrii. Prezidenta Asada se ale netýkají
Evropská sedmadvacítka trestá režim syrského prezidenta Bašára Assada za násilné potlačování demonstrací. Podle posledních zpráv se kolona tanků vydala k městu Hamá a přicházejí také informace o zatýkání v nedalekém Homsu a pobřežním Bánijásu. Srážky vládních sil s demonstranty mají na kontě na osm set životů. Ode dneška proto začínají platit sankce, na kterých se dohodly země EU.
Na Damašek použije sedmadvacítka stejný arzenál jako na Tripolis. Zavádí se embargo na dovoz zbraní a materiálu sloužícího k represivním zásahům, tedy například slzného plynu nebo gumových nábojů.
13 představitelů vládnoucího režimu se také nepodívá do žádného unijního státu. Nedostanou totiž víza. Navíc se zmrazí jejich účty v evropských bankách a obstaví se jejich nemovitosti, které v EU mají. Sankce mají dopadnout na ty, kteří jsou zodpovědní za násilné zásahy proti obyvatelstvu. Na seznam ale přitom nebyl zařazený vůdce režimu, prezident Bašár Asad.
Ode dneška platí sankce Evropské unie vůči Sýrii. Téma jsme v Ozvěnách dne rozebrali s politickým geografem Michalem Romancovem.
„Přiznám se, že tomu nerozumím. Protože není tajemstvím, že vláda v Sýrii je v rukou rodiny Asadů. Moc tam přešla plynule z otce na syna. Takže proč on dostal výjimku je mi záhadou. Snad se to někdy dozvíme,“ řekl k tomu v Ozvěnách dne politický geograf Michal Romancov.
Za velmi důležité ale označil zmrazení účtů v evropských bankách. „Oni bez ohledu na to, kam půjdou, vždycky budou potřebovat přístup k financím. Čili toto považuji za zásadnější záležitost, než omezení jejich vstupu na území EU,“ dodal.
V Sýrii mají zájmy Rusko i Čína
Sankce EU jsou podle něj maximum, co mohla sedmadvacítka v tuto chvíli proti syrskému režimu podniknout. V této souvislosti připomněl, že Sýrie je úplně v jiném postavení než byla Libye. „V Sýrii má silnější zájmy jak Rusko, tak Čína. A představa, že by se v krátké době dala dohromady nějaká široká mezinárodní koalice, která by byla ochotna se dohodnout na tvrdších sankcích, je naivní,“ uvedl.
Dodal, že podle něj není racionální spojovat rychlé ukončení násilí proti protestujícím s uvalením sankcí. „Které, pokud vůbec, režim nějakým způsobem oslabí nebo rozkolísají tak nejdříve v nějakém střednědobém horizontu,“ uvedl.
Otázkou podle něj také je, jak dlouho budou sankce dodržovány a také to, jak moc jsou země, respektive zboží, které se z nich do Sýrie dostává, důležité pro přežití režimu. „Právě proto, že Sýrie má celkem jednoznačně zatím podporu ze strany Číny, tak se nedomnívám, že by sankce právě v krátkodobém horizontu mohly mít nějaký hmatatelný efekt,“ vysvětlil.
