Zachováme územní celistvost. Výměnou za zvláštní status, zní z východu Ukrajiny
Přímá a otevřená agrese. Tak označil aktuální postoj Ruska k Ukrajině tamní prezident Petro Porošenko. Ukrajinská armáda byla – po bojích údajně i s ruskými vojáky – vytlačena z letiště u vzbouřenecké bašty Luhansku. Moskva přímé zapojení do konfliktu nadále popírá a ministr zahraničí Sergej Lavrov ujistil, že Rusko nebude na Ukrajině vojensky zasahovat.
Podle ukrajinské armády proti ní v Luhansku zasáhli ruští profesionálové, dokonce snad ruský tankový prapor. Zprávy vycházejí především ze štábu takzvané protiteroristické operace a je problém je ověřit, kvůli probíhajícím bojům je přístup do oblasti velmi nebezpečný a velice omezený.
„Zatím nejsou z místa fotografie, které by větší průnik vojenské techniky z Ruska potvrzovaly. Tanky vypadají podobně jako ty, které používají separatisté. Rusko popírá, že by na Ukrajinu vyslalo tankový prapor. Ukrajinci však trvají na tom, že Rusko na východě nepokrytě útočí po boku povstalců,“ informuje z Doněcku zvláštní zpravodaj Českého rozhlasu Martin Dorazín.
Situace na východní Ukrajině je stále napjatá. Přímo v Doněcku vše sleduje zvláštní zpravodaj ČRo Martin Dorazín
Vzbouřenci prý také obklíčili letiště v Doněcku a hlásí asi sedm set zajatých ukrajinských vojáků. Ani tyto zprávy však není možné ověřit. Oproti předchozím dnům, kdy se od letiště neustále ozývaly exploze, byl však dnes klid a další výbuchy se ozvaly teprve v podvečer.
Ukrajinská tajná služba SBU s odvoláním na odposlechnuté rozhovory povstaleckého "premiéra" Alexandra Zacharčenka tvrdí, že Rusové mají zájem některé vysoce postavené zajatce soudit v Rusku.
Tyto požadavky se však objevují už od počátku konfliktu. Rusko vystavilo v nepřítomnosti zatykače a vyhlásilo pátrání po ukrajinských politicích. Ukrajina zase vyhlásila pátrání po proruských politicích a vojenských velitelích.
Stoprocentně ověřené informace z oblasti bojů na Ukrajině neexistují, říká zpravodaj ČRo
Číst článek
Povstalcům stoupá sebevědomí
Podle zpráv z Minsku jsou zástupci východoukrajinských samozvaných republik ochotni přistoupit na zachování územní celistvosti současné Ukrajiny, pokud Kyjev uzná jejich zvláštní status, stejně jako zvláštní postavení ruštiny.
Povstalci dále požadují amnestii pro své bojovníky a "politické vězně". Zvláštní status mají dostat také jejich vojenské jednotky. Po vojenských úspěších v posledních dnech povstalcům hodně stouplo sebevědomí. Poprvé takto jasně formulovali své požadavky.
Schůzka v Minsku, jež má pokračovat v pátek, navazuje na summit o Ukrajině, který se v běloruské metropoli za účasti prezidentů Ruska a Ukrajiny Vladimira Putina a Petra Porošenka uskutečnil minulý týden. Ten žádný výsledek sice nepřinesl, ale otevřel cestu k dalším jednáním.
NATO vytvoří kvůli ruské hrozbě speciální síly rychlé reakce na obranu svých členů
Číst článek