Rusko 2:2 Česko

Zachránil tisíce Židů před nacisty. O čínském 'Oskaru Schindlerovi' se ale příliš nemluví

I Čína má svého Oskara Schindlera. Generální konzul Ho Feng Shan zachránil tisíce lidských životů, když začal dobrovolně vydávat přistěhovalecká víza a umožnil tak Židům uniknout. Většina Číňanů o něm dodnes nic neví.

Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Židovské ženy a děti před selekcí na rampě v Osvětimi-Březince. V pozadí jsou baráky sektoru BIa (rok 1944) | Foto: Státní muzeum Osvětim

Do šanghajské synagogy Ohel Moše chodí hlavně cizinci, kteří znají příběh odvážného čínského konzula, díky kterému utekly z Evropy tisíce lidí před nacistickým terorem. Většina Číňanů o něm však vůbec neví. „Ne. V čínských školách se o téhle důležité části naší historie nemluví," potvrzuje i pan Li Cchi Cchi.

Čínský Oskar Schindler se ve skutečnosti jmenoval Ho Feng Shan. Pracoval jako generální konzul ve Vídni a na konci třicátých let dobrovolně vystavil tisíce přistěhovaleckých víz. Díky nim umožnil Židům odjet do Číny a uniknout smrti v koncentračních táborech po celé Evropě. Židovské rodiny nejprve cestovaly loděmi z Itálie do Šanghaje, ale když se Mussolini spojil s Hitlerem, vedla do čínského bezpečí jediná cesta. Vlakem přes Sibiř až do Šanghaje.

Zemřela Goebbelsova sekretářka. Do smrti tvrdila, že o nacistických zvěrstvech nevěděla

Číst článek

„Ghettem prošlo asi čtrnáct tisíc lidí. Utíkali před nacisty hlavně ze západní Evropy, ale také z Rakouska, Maďarska, nebo bývalého Československa,“ říká průvodce, pan Fang Xiaojun. Jenže v roce 1941 obsazuje Šanghaj japonská armáda. A Židům jde znova o holý život. Japonci je naženou do ghetta kolem synagogy. Na ploše tří kilometrů čtverečních je drží za ostnatými dráty. Řádí tam sice nemoci a infekce, ale také se tam rodí děti.

„V úplně těch nejstarších vzpomínkách se mi vybavuje, jak si hraji s ostatními dětmi v ghettu. A potom šanghajský přístav. Je tam všude spousta lidí a moje maminka mi říká, ať se jí chytnu a neztratím se,“ vzpomíná Peter Finkelgruen, který se v šanghajském ghettu narodil v roce 1942. Stejně jako naprostá většina ostatních se v něm dočkal konce války. A vydal se na zpáteční cestu, která vedla přes Prahu.

„Vrátili jsme se proto, že moje maminka dostala zprávu, že její matka – moje babička – přežila Osvětim. Všichni jsme se setkali v Praze. Ale maminka brzy umřela, a tak jsem s babičkou v roce 1951 opustil Československo,“ dodává.

Říká, že krátce po válce ho sžírala touha po pomstě. Ta časem ustoupila chuti tvořit a hledat. Šanghaj navštívil mnohokrát, ale nezapomněl ani Česko.

David Jakš Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Nejčtenější

Nejnovější články

Aktuální témata

Doporučujeme