Záchranné práce v New Orleans pokračují

Záchranáři dál pracují na odstranění následků hurikánu Katrina. V oblastech na jihu Spojených států je ale situace stále kritická. Nejméně pět týdnů potrvá odvodnění a vysušení zaplaveného města New Orleans. Potvrdil to generál amerického pozemního vojska Robert Clear. Podle něj se už ženijním jednotkám podařilo ucpat jednu z hlavních trhlin v hrázi, kterou do města proudí voda z výše položeného jezera Pontchartrain. Na evakuaci čeká na 50 000 lidí. V ulicích hlídkují členové Národní gardy, kteří mají za úkol zabránit rabování. Škody po řádění přírodního živlu se odhadují na 100 miliard dolarů.

Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na Google+ Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Vojáci v New Orleans shazují z vrtulníku humanitární pomoc | Foto: ČTK/AP

Oblasti postižené hurikánem navštívil prezident George Bush. Slíbil lidem, že na to, co viděl nezapomene a že si je vědom toho, že obnova zničených území bude vyžadovat dlouhodobou pozornost zbytku Ameriky. Slíbil také další federální pomoc a vyslání 600 vojenských policistů, kteří mají pomoci nastolit pořádek ve stále chaosem zmítaném New Orleansu.

Zpět do Spojených států se bude také vracet přibližně 300 amerických leteckých příslušníků z Iráku. Chtějí totiž pomoci svým rodinám v oblastech, které zdevastoval hurikán Katrina. Jsou to vojáci, jejichž domovskou základnou je Keesler ve státě Mississippi.

Základna přímo na pobřeží byla silně zasažena přírodním živlem a posádka nouzově přespává ve stanech. Odhaduje se, že přibližně 90 procent infrastruktury základny bylo poškozeno. Vládní úřady ale usilují o co nerychlejší obnovu základny. Chtějí, aby se posádka zapojila do záchranných akcí. Návrat několika set vojáků by nemělo mít zásadní vliv na bojeschopnost amerického letectva. V tamních oblastech totiž slouží dalších 18 tisíc vojáků.

Záchranáři se bouří

V noci na dnešek dorazil do zaplaveného New Orleans konvoj vojenských vozidel se zásobami. Záchranáři, lékaři a muži v uniformách, kteří jsou ve službě nepřetržitě už čtyři dny, jeví známky vysílení. Začínají dávat najevo nespokojenost s podporou, jež se jim dostává. Čekají, že je přijde někdo vystřídat a že se do oblasti dostanou odpovídající zásoby potravin, vody a léků.

Morálka mezi policisty v New Orleans, kteří také přišli o všechno, je také na bodu mrazu. Pětina se odmítla vrátit do služby. Lidé v propocených uniformách mají pocit, že velitelé operací v čistých košilích sedící v hlavním městě, nemají ponětí, co se na místě děje.

Armáda podle nich dostatečně nespolupracuje. Policisté v New Orleans se dokonce bojí o vlastní bezpečnost: jeden z nich pro místní rozhlasovou stanici řekl, že raději přijde o práci, než aby se nechal zastřelit.

Nespokojení jsou také někteří obyvatelé Lousiany. Když vidí a slyší,, co se děje říkají, že se za úroveň záchranných prací ve své zemi stydí.

Desítky tisíc lidí stále čekají na evakuaci

Záchranářům se dnes konečně podařilo evakuovat z nemocnice Charity Hospital v New Orleansu všechny pacienty. Předtím totiž museli operaci přerušit kvůli násilnostem. Vrtulníky dopravily do bezpečí zbývající stovku nemocných a také asi 900 pracovníků lékařského personálu. Žádný úřední zdroj neposkytl bližší informace, o jaké násilnosti šlo.

V nemocnici přitom čekaly desítky nemocných, kteří potřebovali naléhavou péči. Řadě pacientů hrozila podle Dona Smithburga z louisianské státní univerzity smrt z prodlení, protože veškeré operativní zákroky musely být odloženy.

Situaci na klinice Charity označil jako "úděsnou". Nemocnice byla od začátku týdne bez elektrické energie a vody, pacienti byli ve "strašných" podmínkách. Již předtím informoval, že všude po budově leží mrtvoly a že personál přežívá jen díky nitrožilní výživě.

Na evakuaci ze zaplaveného New Orleans stále ještě na 50 000 lidí. Několik tisíc uprchlo do texaského Houstonu. Neměli ani rezervní oblečení, ani základní hygienické potřeby. Do města konečně dorazil konvoj Národní gardy se zásobami jídla, vody a léků.

Příslušníci armády se ihned snažili zasáhnout proti násilí a rabování. Na několika místech vypukly požáry. Rozměr katastrofy je s přibývajícími dny stále zřetelnější. Podle zdrojů o střechu nad hlavou přišel až milion obyvatel. Nejméně 350 000 domů bylo zničeno. Odhad celkových škod je 100 miliard dolarů.

Evakuace lidí z budovy Superdome pomalu končí

Naděje svitá obyvatelům hurikánem zpustošené americké Louisiany. Nejkritičtější místa se téměř podařilo evakuovat, oblasti se začíná dostávat viditelnější pomoc. Evakuace Superdomu je téměř u konce.

V kritických podmínkách čeká na odvoz ještě asi 2 000 lidí. Transport z města, který podle příslušníků texaské Národní gardy probíhal včera poměrně hladce, musel být v noci na dnešek dočasně pozastaven. Na místo totiž nedorazily autobusy.

Zbývající lidé, kteří čekají raději venku ve vedru, než v budově Superdomu, vypadají rezignovaně. Ti, kteří se dostali do posledních autobusů plakali radostí. Někteří už ani nedoufali, že se dostanou z města živí.

Posádky helikoptér mezi tím házejí do jezera pytle s pískem, aby zpevnily hráze. Voda začíná ve městě po čtyřech dnech konečně klesat.

George Bush sklízí kritiku

Rozměr katastrofy je s přibývajícími dny stále zřetelnější. Starosta města New Orleans Ray Nagin sdělil CNN, co si myslí o postupu prezidenta George Bushe a americké vlády:

"Řekl jsem mu, že tady čelíme obrovské krizi a že jeho přílet Air Force 1 neznamená žádnou zásadní pomoc a spravedlnost. Oni nemají ponětí, jak to tady dole opravdu vypadá. Přiletěli sem jen jednou, dva dny po ničivém hurikánu s televizními kamerami, novináři a snad se všemi lidmi z médií, která fungují ve Spojených státech."

Kritika Bushe sílí také v médiích. Názory žurnalistů si přečtěte v článkuAmerický tisk tvrdě kritizuje prezidenta George Bushe.

Miroslav Konvalina, Regina Prouzová-Květoňová, Olga Baková, Marián Vojtek, Vilém Janouš Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na Google+ Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Nejčtenější

Nejnovější články

Aktuální témata

Doporučujeme