Záchranu Kypru zaplatí elita, z částky nad 100 tisíc eur může přijít o více než třetinu

Noční dohoda s eurozónou na poslední chvíli odvrátila bankrot Kypru. Záchranu bankovního systému zaplatí majitelé účtů s více než 100 tisíci eury, tedy 2,5 milionu korun. Jejich vklady nad pojištěnou část 100 tisíc eur budou v druhé největší kyperské bance Laiki nejspíš zdaněny celé, vklady v největší Bank of Cyprus se zmrazí, dokud se nevypočítá, kolik půjde na pokrytí ztrát. Spekuluje se o nejméně 30 procentech.

Tento článek je více než rok starý.

Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Kypr. Lidé stojí frontu u bankomatu

Kypr. Lidé stojí frontu u bankomatu | Zdroj: Reuters

Kypr dnes slaví státní svátek, mnoho důvodů k radosti ale místní lidé nemají. Noční dohodu, která odrazila státní bankrot, však vítají. „Je to nejlepší možné řešení. Doufám, že se situace zlepší,“ říká žena, která se přišla podívat do centra kyperského hlavního města Nikósie na slavnostní průvod.

Přehrát

00:00 / 00:00

Dohodu o pomoci Kypru shrnul bruselský zpravodaj ČRo Ondřej Houska, zvláštní zpravodaj ČRo v Nikósii Jaromír Marek a investiční bankéř Ondřej Jonáš

Podle investičního bankéře Ondřeje Jonáše je dobře, že bylo dohody dosaženo. „Kdyby k ní nebylo došlo, tak by problémy, které dnes řeší kyperská vláda, byly podstatně větší,“ myslí si. Propad životní úrovně lidí se přesto odhaduje až na čtvrtinu. „Buďme upřímní, Kypr teď zažívá opravdu mimořádně těžké časy," poznamenal předseda Evropské komise José Manuel Barroso.

Dohoda zasáhne vedle jednotlivců i konta kyperských firem. Z ostrova se také můžou stáhnout bohatí lidé ze zahraničí. Pro kyperskou ekonomiku to zřejmě bude znamenat tvrdý šok a pokles.

Pomoc od eurozóny a Mezinárodního měnového fondu činí 10 miliard eur, dalších 6 miliard musí Kypr najít sám. Brusel také zavázal ostrovní stát, aby do pěti let zúžil rozbujelý finanční systém na úroveň běžnou v Evropské unii.

Kypr dostane záchrannou půjčku 10 miliard eur, část obdrží už v květnu

Číst článek

Banky jsou stále zavřené, otevřít by se měly zítra. Druhá největší banka Laiki už ale nejspíš neotevře nikdy. Ztráty v ní budou citelné. Limit pro výběr z bankomatů se už včera snížil z 260 na 100 eur denně.

Zásah do vkladů nad 100 tisíc eur se týká účtů ve dvou hlavních kyperských bankách - Laiki Bank a Bank of Cyprus. V bance Laiki přijdou lidé podle zpravodaje Českého rozhlasu v Bruselu Ondřeje Housky téměř o všechny úspory nad 100 tisíc eur. V Bank of Cyprus budou vklady nad 100 tisíc eur zmrazeny a pak se uvidí, o kolik lidé konkrétně přijdou. Střadatelé s úsporami pod 100 tisíc eur o peníze nakonec nepřijdou.

Záchranný plán pro Kypr nejvíce postihne velké střadatele, podstatnou měrou z Ruska. V kyperských bankách mají údajně až 30 miliard eur, 40 procent všech bankovních vkladů. Ruský premiér Dmitrij Medvěděv dnešní dohodu o pomoci ostrovnímu státu kritizoval. Ruský prezident Vladimir Putin mezitím pověřil vládu jednáním o restrukturalizaci kyperské půjčky 2,5 miliardy eur. Kypr chce prodloužit splatnost a snížit úrok.

Nakolik dnešní dohoda o pomoci ostrovní zemi poškodí české firmy nebo banky, se zatím nedá odhadnout.

„Může to mít dopad i na českou ekonomiku, ale v tuto chvíli nikdo z nás není schopný říci, kolik české firmy mají právě ve druhé největší kyperské bance, která je dotčena nejvíce,“ říká analytik ČSOB Petr Dufek. Na Kypru podle něj působí několik tisíc českých firem.

Analytik společnosti Cyrrus Tomáš Menčík si myslí, že české firmy příliš tratit nebudou.

Přehrát

00:00 / 00:00

O situaci na Kypru mluvil na Radiožurnálu analytik společnosti Cyrrus Tomáš Menčík

„Primární důvod, proč české firmy chodí na Kypr, je to, aby tam měly daňový domicil, aby tam měly sídlo podnikání, nikoli aby tam spořily. Takže pokud nějaké české firmy přijdou o peníze, nebudou to nějaké významné částky,“ tvrdí.

V nijak velkém nebezpečí podle něj nejsou ani banky v Evropské unii, potažmo eurozóně. „Kypr neměl až takový dopad na situaci v eurozóně, protože to je velmi malá ekonomika, tvoří pouze 0,2 procenta HDP eurozóny. Tento problém se tedy nemohl nijak výrazně přelít do zbytku Evropy,“ vysvětluje Menčík a dodává:

„Na druhou stranu evropské banky jsou zdravé, velmi dbají na svou kapitálovou přiměřenost, kterou stále navyšují, nutí je k tomu i regulátor. Banky v eurozóně jsou nyní výrazně bezpečnější, než byly třeba před dvěma lety.“

Kyperská republika | Foto: Michal Jindra

Jitka Hanžlová, Jaromír Marek, Ondřej Houska, Simona Bartošová, Kateřina Kozmová Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Nejčtenější

Nejnovější články

Aktuální témata

Doporučujeme