Začíná summit EU, soustředí se na Česko a ratifikaci 'Lisabonu'

V Bruselu dnes začíná dvoudenní summit Evropské unie. Jedním z hlavních témat, kterými se bude zabývat, je ratifikace Lisabonské smlouvy v Čechách. Švédské předsednictví má návrh, jak uspokojit podmínku prezidenta Klause na doplnění smlouvy tak, aby pro Českou republiku nebyla závazná Listina základních práv Unie, která je součástí Lisabonské smlouvy.

Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Evropská komise | Foto: Audiovisual service EU

Klaus se totiž domnívá, že by jinak mohlo dojít k obcházení Benešových dekretů. Podobnou výjimku si už při dojednávání smlouvy vymohly Velká Británie a Polsko.

Podle diplomatů asi Česko obdrží obecnou garanci a Listina se na něj tedy nebude vůbec vztahovat. Představitelé evropských zemí na oplátku požadují závazek, aby Klaus nestupňoval požadavky a po případném kladném rozhodnutí Ústavního soudu Lisabon skutečně podepsal.

Přehrát

00:00 / 00:00

Pavel Novák o začínajícím summitu v Bruselu

Premiér Jan Fischer už prohlásil, že mu prezident takový postup slíbil. Podle diplomatů by právě toto vyjádření mohlo našim partnerům v Unii stačit. Dojednaná výjimka by mohla, podobně jako záruky dané před opakovaným referendem Irsku, vstoupit v platnost při ratifikaci přístupové smlouvy s Chorvatskem.

O podobnou výjimku se začalo hlásit i Slovensko. Premiér Robert Fico chtěl českou snahu o výjimku dokonce zablokovat, kdyby se nevztahovala i na jeho zemi. Slovenští politici ale svá vyjádření mírní. Podle ministra zahraničí Miroslava Lajčáka jde Slovensku jen o stejný právní komfort, jaký bude mít Česko.

Změny klimatu

V kuloárech by se už také měla rozvinout debata o obsazení míst, která vzniknou po ratifikaci Lisabonské smlouvy. Jedná se o stálého předsedu Evropské rady a jakéhosi unijního "ministra zahraničí".

Kromě České republiky a obsazení budoucích míst v Evropské unii se na summitu bude probírat také financování boje se změnami klimatu. EU totiž stále neví, jak jej má zaplatit. Přitom podle odhadu Evropské komise má boj se změnami klimatu chudší svět každý rok stát 100 miliard eur, tedy víc než 2 a půl bilionu korun, a to až do roku 2020.

Významnou část těchto peněz má poskytnout Unie. Nové členské země včetně Česka tvrdí, že hlavní tíhu financování by měly nést bohatší státy sedmadvacítky. Ty ale namítají, že v rozdělení zátěže by měl mít významné místo i objem vypouštěných emisí jednotlivých zemí. Unii tlačí čas: už na začátku prosince by se měl svět na boji se změnami klimatu dohodnout na konferenci v dánské Kodani.

Pavel Novák, Ondřej Houska, Marek Matlovič Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Nejčtenější

Nejnovější články

Aktuální témata

Doporučujeme