Zahájení průmyslové výroby jaderného paliva v Íránu pobouřilo svět
Írán začal s výrobou jaderného paliva ve velkém. Podle oznámení prezidenta Ahmadínežáda je získává ze tří tisíc centrifug ve svém zařízení v Natanzu. Tvrdí ale, že potřebuje štěpný materiál pro mírové účely, především k výrobě elektrické energie. Tento krok vyvolal rozhořčení západních zemí, které se bojí, že Teherán chce vyrobit jadernou bombu.
Írán se definitivně vydal špatným směrem, uvádí ministerstvo zahraničí Německa, které nyní předsedá Evropské unii.
Evropská komise v Bruselu potvrdila svůj dřívější požadavek: Teherán má plnit rezoluce Rady bezpečnosti OSN a spolupracovat s Mezinárodní agenturou pro atomovou energii, a to znamená zastavit obohacování uranu.
Íránský jaderný program zůstává jednou ze zahraničně-politických otázek, které sedmadvacítku nerozdělují. Všechny členské země požadují, aby Teherán své atomové projekty zastavil. Zatím ale s minimálním nebo žádným účinkem.
Také Spojené státy vyslovily velké znepokojení nad tím, že Írán zahájil průmyslovou výrobu obohaceného uranu. Podle ministerstva zahraničí se tak potvrdila oprávněnost sankcí proti režimu prezidenta Ahmadínežáda.
Mluvčí amerického ministerstva zahraničí Sean McCormack označil výrobu obohaceného uranu v Íránu za další důkaz toho, že Ahmadínežádův režim postupuje proti mezinárodnímu společenství. Velké obavy vyslovil i úřad amerického prezidenta.
Spojené státy uznávají právo Íránu na mírové využití jaderné energie. Mluvčí Bílého domu Gordon Johndroe ale vyzval Teherán, aby přistoupil na požadavky Mezinárodní agentury pro atomovou energii a Rady bezpečnosti OSN a zastavil obohacování uranu, který může být použit k výrobě jaderných zbraní.
Generální tajemník OSN Ban Ki-moon naléhavě vyzval Írán, aby respektoval rezoluci Rady bezpečnosti proti výrobě obohaceného uranu. Vyslovil také naději, že režim prezidenta Ahmadínežáda ještě přistoupí na dialog s mezinárodním společenstvím.
Američtí analytici si všímají toho, že zatím není jasné, o jaký stupeň průmyslové výroby jde. Politický cíl Ahmadínežádova prohlášení je ale podle nich jasný. Je to hlavně útok proti rozhodnutí Rady bezpečnosti OSN.
