Zahraničí si všímá situace v České televizi a Blízkého východu

Ani dnes v zahraničním tisku nechybějí komentáře dění v České televizi. Dalším častým tématem evropských médií je čerstvé švédské předsednictví v Evropské unii a nelze pominout ani nové pohledy na situaci a mírové snahy na Blízkém východě.

Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na Google+ Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Slovenský Nový čas považuje spor o Českou televizi za „zkoušku nové zbraně" a za „velký boj o politickou budoucnost země". Také La Libre Belgique soudí, že jde o politický konflikt. Za zvláštní a znepokojující na vývoji v České televizi označil rakouský list Der Standard skutečnost, že taková situace nastala v zemi usilující o vstup do Evropské unie. Jedním z takzvaných Kodaňských kritérií jsou fungující demokratické instituce, k nimž samozřejmě patří nezávislá média, zdůrazňuje deník s tím, že výměna šéfa ČT je možná součástí dohody mezi ČSSD a ODS. Pravicově-konzervativní ODS Václava Klause sice není ve vládě, ale s vládnoucími sociálními demokraty uzavřela opoziční smlouvu, která umožňuje přežití menšinové vlády premiéra Miloše Zemana. „Je lehce představitelné, že obsazení funkce šéfa televize Klausovým přítelem bylo součástí této dohody," spekuluje list s tím, že Jiří Hodač je důvěrným přítelemšéfa české Poslanecké sněmovny.

Nyní přejděme k dalšímu tématu. Britský Financial Times komentuje změnu francouzského předsednictví v Evropské unii za švédské a tvrdí, že za Francií nikdo příliš plakat nebude. Kocovina ze špatně laděného summitu v Nice je stále ještě patrná. Evropská komise a malé členské země Unie budou potřebovat ještě nějaký měsíc, aby se ze zastrašovací taktiky francouzského prezidenta Chiraca vzpamatovaly. Pro švédské předsednictví pod vedením premiéra Görana Perssona bude rozšíření EU zkušebním kamenem. Persson bude muset jednat rychle a energicky, bude-li chtít tempo rozšiřování urychlit, neboť politické klima na kontinentě se v příštích dvanácti měsících zhorší, předpovídá Financial Times.

Polská Rzeczpospolita poznamenává, že kandidáti na členství v Unii, především na severu Evropy, hledí ke švédskému předsednictví s nadějí. Je v zájmu Švédska přivést do Unie hlavně pobaltské státy. Nejen proto, že tu existují vzájemné hospodářské vazby a spolupráce, ale i proto, že díky přítomnosti pobaltských zemí v Unii, kde je zastoupen celý evropský jih, bude v ní posílen i vliv severního evropského regionu - a tedy i postavení Švédska.

Londýnský The Guardian se v této souvislosti domnívá, že jedním z hlavních úkolů Evropské unie v novém roce bude udržet pod kontrolou německou verzi evropské integrace. Spolkový kancléř Schröder vyšel ze summitu v Nice koncem roku 2000 s posílenou autoritou. Ovšem německá vize politicky sjednocené Evropy není mezi tamními politiky jednotná. Ale i tak je německá víra v evropskou federaci na hony vzdálena od představ britského premiéra Tonyho Blaira. Jde tedy o to, co nejvíc „zregulovat" německá přání. To bude jeden z největších úkolů Evropské unie nejen v roce 2001, ale i v dalších letech, soudí britský The Guardian.

„Zasévají vítr a sklidí bouři," napsal k trvale napjaté situaci na Blízkém východě renomovaný rakouský Kurier. Všechny příznaky věští vichřici, pokračuje list. Lze napevno počítat s eskalací msty. Izraelský premiér Barak proto přímo fatalisticky oznámil, že si dovede představit odtržení palestinských území bez uzavřené dohody. Tato hrozba se zřejmě uskuteční, nastane-li bezvýchodná situace. Jako alternativa se pak nabízí možnost ještě hrozivější: Volební vítězství vůdce Likudu Ariela Šarona, varuje rakouský Kurier.

Římský Il Messagero na adresu palestinského vůdce Jásira Arafata poznamenal, že má jen malý manévrovací prostor: krátce po novoročním atentátu ve městě Netanja, při němž bylo zraněno dvacet osob, zazněl z izraelské strany požadavek rozhovory přerušit. Pokud by šéf Likudu vyhrál 6. února volby, sebemenší naděje na dialog by okamžitě zanikla. Sharon řekl, že Arafatovi, jehož stále považuje za „teroristu", by podal ruku pouze po dosažení dohody a skončení konfliktu s Palestinci . Ovšem dohoda s tímto izraelským „jestřábem" je v zásadě nemožná: Sharon v případě Jeruzaléma, podle něj „jediného a nedělitelného hlavního města Izraele", nehodlá ustoupit. A jeho vize západního břehu Jordánu je alarmující, uzavírá římský Il Messagero.

Klára Stejskalová Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na Google+ Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Nejčtenější

Nejnovější články

Aktuální témata

Doporučujeme