Zahraniční deníky debatují o volném přístupu Američanů ke zbraním
V zahraničních novinách stále doznívají ohlasy na pondělní masakr na univerzitě ve Virginii. Jihokorejský student tam zastřelil 32 svých spolužáků a nakonec i sám sebe. Jako už několikrát v podobných případech se rozvinula debata o amerických zákonech, které jen velmi volně upravují právo nosit zbraň.
Dánský deník Berlingske Tidende si pokládá stejné otázky jako asi mnoho obyčejných Američanů, ale i lidí jinde na světě - jak se něco takového vůbec mohlo stát, proč jsme to nechali dojít až tak daleko? A co dělat, aby se střílení nevinných lidí už neopakovalo?
Nelze opomenout, že právo na sebeobranu se zbraní v ruce je jedním z celosvětově uznávaných atributů americké společnosti. Ani tak by ale občané moderního demokratického státu neměli mít žádný důvod k téměř neomezenému přístupu ke zbraním. Jak totiž dokazuje událost ve Virginii, společnost za to platí příliš vysokou cenou.
K tomu se přidává i francouzský Le Monde. Ten poznamenává, že dokonce i americká Demokratická strana, která má jinak sklony nadřazovat obecný zájem nad svobodou jednotlivce, je velmi opatrná v hodnocení pondělního neštěstí. Bojí se totiž Národní střelecké asociace, nejmocnějšího lobbingu v USA. Asociace je schopná zorganizovat štvavé kampaně, které mohou nevratně poškodit image kongresmanů, a tak si každý z nich dobře rozmyslí, než začne střelce kritizovat.
A deník přidává ještě jeden postřeh. Hned po tragédii ve Virginii se objevila stížnost, že profesoři ani studenti nesměli ve školní budově nosit zbraň. Kdyby ji bývali měli, mohl některý z nich šíleného střelce zlikvidovat. S takovou argumentací se Amerika násilností hned tak nezbaví, dodává trpce Le Monde.
Vyšetřovatelé v Polsku včera obvinili devět osob, včetně někdejšího generála Wojciecha Jaruzelského, kvůli vyhlášení výjimečného stavu v Polsku na konci roku 1981. Kvůli událostem roku 1981 zatím v Polsku nepadl jediný rozsudek, a tak deník Rzeczpospolita vydal článek s případným názvem Opožděná satisfakce.
Obvinění generála Wojciecha Jaruzelského a dalších autorů výjimečného stavu má především symbolický význam. Nikdo zřejmě nečeká, že komunističtí politici a vojáci stráví poslední léta života za mřížemi, píše deník. Jde o to, abychom jasně řekli, že tito lidé se zbraněmi vystoupili proti vlastnímu národu a spáchali tím zločin.
Je pravdou, že společnost je v hodnocení výjimečného stavu rozdělená. Propaganda v osmdesátých letech mnoho Poláků přesvědčila, že výjimečný stav byl menším zlem. Nezávisle na rozdílných názorech ale existuje objektivní pravda o výjimečném stavu. Tvoří ji zabití horníci z dolu Wujek a Lubinu, zavražděný kněz Popieluszko, stovka dalších mrtvých, tisíce zavřených, internovaných a vyhozených z práce.
Akt obvinění ale není pomstou. Je to opožděné uctění obětí. Je to konec s praktikami, podle kterých existují mrtví, ale nejsou viníci jejich smrti. Neodsouzení tvůrců výjimečného stavu mělo demoralizující vliv na fungování státu a společnosti. Vyvolalo škodlivý relativismus, který znemožnil jasné pojmenování toho, na jaké lidi, události a hodnoty se můžeme odvolávat při budování svobodného Polska, uzavírá Rzeczpospolita.
Ukrajinský ústavní soud začal přezkoumávat dekret prezidenta Viktora Juščenka o rozpuštění parlamentu a uspořádání předčasných voleb. Soud má rozhodnout o tom, jestli je dekret v souladu s ukrajinskou ústavou. V Kyjevě tak i nadále panuje napětí.
Například deník Ukrajinskaja Pravda vidí za současným konfliktem hlavně obavy prezidenta Viktora Juščenka ze ztráty politického vlivu. Ten získal Juščenko za Oranžové revoluce na konci roku 2004. Prezidenta opustila část jeho poslanců. Přešli do tábora premiéra Viktora Janukovyče. A to navzdory novému zákonu, který nařizuje zákonodárcům zůstat ve straně, za kterou kandidovali do voleb. Janukovyč by tak mohl brzy mít na své straně až 300 zákonodárců - právě tolik, kolik je potřeba na přehlasování prezidentského veta a na změnu ústavy, komentuje Ukrajinskaja Pravda.
