Zahraniční deníky komentují propuštění amerických novinářů v Gaze

Drama dvou amerických novinářů z televize Fox News skončilo. Po 14 dnech v palestinském zajetí je jejich únosci pustili na svobodu. Krátce před tím veřejně konvertovali k islámu. Této událostí si všímají zahraniční deníky.

Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Zahraniční tisk | Foto: Alena Palečková

Osud novinářů ostře sledoval například novozélandský deník New Zealand Herald. Jeden z unesených, šestatřicetiletý kameraman Olaf Wiig, totiž pochází právě z Nového Zélandu.

List připomíná, že podle prohlášení palestinské vlády neunesl kameramana Olafa a jeho kolegu z televize Fox News žádný organizovaný gang, ale místní skupinka islámských fanatiků. Deník dodává, že je víc než jasné, že šťastný konec by se bez podpory a náročného vyjednávání palestinské vlády zřejmě nekonal.

Novináři sice byli propuštěni, ale únosci jsou stále ještě na svobodě. Toho si všímá třeba americký list Washington Post. Dodává, že únosci ani nebyli přesně jmenováni. Podle autora článku případ unesených novinářů dokazuje, že palestinské teritorium je pro žurnalisty a humanitární organizace stále nebezpečnější.

Washington Post také píše, že nejde jen o tento únos. V neděli totiž zaútočily izraelské střely na vůz, který byl jasně označený písmeny TV. Střely vážně zranily dva palestinské žurnalisty z agentury Reuters. List připomíná, že v pásmu Gazy bylo jen v loňském roce uneseno více než půl tuctu novinářů.

Novináři asi nejsou v bezpečí ani v Libanonu. Situace po válce mezi hnutím Hizballáh a Izraelem totiž stále není úplně klidná. Jde v Libanonu a na Blízkém východě o civilizační střet nebo o politický spor? Na to se ptá celoarabský respektovaný deník Haját. Nabízí také odpověď. Jakou, to zjistil zpravodaj Českého rozhlasu Jaromír Janev.

Představovali jsme si vždy, že zájmy se řídí na prvním místě politickými a ekonomickými úvahami. Ale potom, čeho jsme byli svědky na libanonském území vyplynulých týdnech, z tohoto stylu myšlení ustupujeme a chápeme, že existují chronické střety, které se nezastavují u hranic politiky a ekonomických zájmů.

Zápas na Blízkém východě není politickým sporem, který by bylo možné překonat, nebo civilizačním střetem, který je neřešitelný, ale je to směs obojího dohromady ve stínu Státu Izrael, píše dnešní vydání celoarabského deníku Haját.

Írán.dal jasně najevo, že bude pokračovat ve vývoji jaderného programu. Zahraniční média tato skutečnost samozřejmě nepotěšila. Například australský list The Age připomíná, že v sobotu učinil íránský prezident provokativní gesto - zahájil provoz zařízení na výrobu těžké vody. Jeho vedlejším produktem může být plutonium pro jadernou bombu. Přitom už za pár dní, 31. srpna, vyprší ultimátum OSN, aby Teherán zastavil obohacování uranu.

Sebejistota Íránu se podle deníku opírá o tři základní faktory. Je to silná víra, že Rusko a Čína budou případným sankcím bránit, dále že USA jsou příliš vtaženy do konfliktu v Iráku a Afghánistánu, takže už nechtějí začínat další válku. V neposlední řadě počítá Írán se svojí upevněnou pozicí v regionu po izraelsko-libanonské válce.

Singapurský deník Straits Times tento názor doplňuje další zajímavou myšlenkou. Neochota Teheránu opustit své atomové bohatství se podle listu dá vysvětlit na příkladu Iráku. Kdyby Saddám Husajn vyvinul skutečně jadernou bombu, uvažovalo by se vůbec o invazi? Zřejmě ne. Tak si odpovídá singapurský deník a dodává, že sankce jen těžko Írán zastaví. A navíc, svět potřebuje íránskou ropu. Neexistuje tedy žádné dobré řešení. Svět prostě bude muset začít přemýšlet, jak žít vedle jaderného Íránu, končí svůj komentář singapurský deník.

Martin Hromádka, Zuzana Boleslavová Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Nejčtenější

Nejnovější články

Aktuální témata

Doporučujeme