Zahraniční deníky komentují souvislosti případu šesti zabitých Italů v Německu

V Německu a v Itálii pokračuje vyšetřování smrti šesti Italů, jejichž těla se našla v německém Duisburgu. Na jihu Itálie prohledali policisté asi padesát domů s tím, že chtějí zabránit dalšímu krveprolití. Čeho si v souvislosti s duisburským případem všímají komentátoři?

Tento článek je více než rok starý Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

zahraniční tisk

zahraniční tisk | Foto: Alena Palečková

Upozorňují na zločinecké organizace, které v tichosti operují v nadnárodním měřítku. Tichý, nenápadný, efektivní - právě tak nazval svůj komentář o bujení organizovaného zločinu v Německu list Süddeutsche Zeitung. Podle něj středeční duisburské vraždy ukázaly, že se velké zločinecké syndikáty, jako je kalábrijská Ndranghetta, rozrůstají jako olejová skvrna a mají své filiálky také v Německu.

Jaké škody dokáže organizovaný zločin ve světě napáchat, je stejně nejasné, jako jeho mezinárodní provázanost. "Jako podhoubí prorůstá naší společností a jeho spojnice jsou vidět jen sporadicky," cituje německý list ze studie Nadace Friedriche Eberta o boji proti organizovanému zločinu. Existují odhady, podle kterých si zločinecké skupiny ročně vydělají 1300 miliard dolarů. Tyto údaje bývají podle Süddeutsche Zeitung stejně nadhodnocené, jako jsou podobné statistiky v Německu podhodnocené.

Archaicky působící krevní msta, jaké jsme byli svědky v Duisburgu, toho podle odborníků o organizovaném zločinu mnoho nevypovídá. Opravdu nebezpeční členové mafií se uchylují ke kupeckým počtům. S podnikatelskou prozíravostí si vybírají obory s největší marží a nejmenším rizikem. "Opravdový organizovaný zločin je tichý, nenápadný a efektivní," říká šéf policejních odborů Konrad Freiberg. Je doloženo, dodává Süddeutsche Zeitung, že zločinecké skupiny v Německu hojně investují a dokonce vlastní některé podniky. Koho ale vlastně můžeme označit za příslušníky organizovaného zločinu? Nejspíš taky všechny ty ctihodné pány manažery, kteří figurují v korupčním skandálu Siemensu, uzavírá německý deník.

Newyorské Timesy se vyjadřují k tomu, že americká vláda hodlá část íránské armády zařadit na seznam zahraničních teroristických organizací. Konkrétně se to má týkat íránských Revolučních gard, které podle Američanů pomocí materiálních dodávek a výcviku ozbrojenců pomáhají destabilizovat Irák a Afghánistán. BBC k tomu píše, že pokud by se íránské revoluční gardy skutečně ocitly na listině teroristických organizací, byly by první oficiální armádní jednotkou suverénního státu zahrnutou na tomto seznamu.

New York Times to nepovažuje za rozumné: "Írán jistě představuje vážnou hrozbu a Amerika na ni musí dát seriózní politickou odpověď, nikoliv upadat do teatrálních gest. Označení Revolučních gard za zahraniční teroristickou organizaci, jak to navrhuje ministerstvo zahraničí, jen odvádí pozornost jinam ve chvíli, kdy by Bushova administrativa měla přikročit k obsažným rozhovorům s Teheránem a využívat přitom mezinárodního ekonomického nátlaku," píší newyorské Timesy.

Američané ale argumentují vlivem Íránu na vývoj v sousedním Iráku. Ten v úterý zažil další útok, při kterém relativně jednoduchými prostředky zabili útočníci víc než čtyři sta lidí.

A s rostoucím počtem obětí v kurdské oblasti na severu Iráku vzrůstá i pozornost zahraničních komentátorů k vývoji v této zemi. Američané útok přičítají Al-Káidě a zpravodajové mluví o obavách z toho, že vzbouřenci nabývají na síle v nových oblastech. Rakouský deník Der Standard píše o "rozbombardovaných iluzích" těch, kteří doufali v oslabení Al-Káidy. "Nabízí se otázka, jestli Bush přeci jen neměl pravdu," píše Der Standard v narážce na vysílání dalších amerických posil do Iráku.

Financial Times Deutschland hodnotí americkou vojenskou operaci proti povstalcům jako poměrně úspěšnou, přesto ale podle listu nemohou vojenské úspěchy zabránit rozpadu země na znepřátelené etnické skupiny a milice. List se vyjadřuje k nově ohlášenému šíitsko-kurdskému spojenectví, ke kterému se sunnité odmítli připojit. "Při pohledu na irácký parlament a vládu se zdá, že se rozpad neodvratně blíží. Vláda národní jednoty premiéra Núrího Malíkího, na kterou vsadili Američané, s konečnou platností ztroskotala. Po vystoupení sunnitů z koalice uzavřeli umírnění šíité a Kurdové spojenectví bez sunnitů, i když ještě formálně nechávají pootevřená dvířka pro sunnitskou účast," píše list.

Pavla Hůlová Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Nejčtenější

Nejnovější články

Aktuální témata

Doporučujeme