Zahraniční deníky komentují start raketoplánu Discovery
Bylo ulehčující vidět raketoplán Discovery, jak s obrovským řevem vzlétá ze startovací rampy a elegantně brousí vzduchem, popisuje americký deník New York Times. Zároveň je to ale trochu znepokojující. Ochranný kryt rakety se může poškodit.
Jisté je, že hlavním cílem raketové mise je dostat sedm astronautů do vesmíru a zase je bezpečně vrátit zpět. Jedině tehdy můžeme úkol považovat za úspěch. Vzlet raketoplánu naštěstí nepřipomínal předchozí starty. Na katastrofy jako bylo rozlomení Challengeru v roce 1986 nebo porucha Columbie před dvěma lety se ale nedá zapomenout.
Raketoplán je sestrojen z milionů součástek, takže rozbít se může cokoliv. Navíc rakety stárnou, už teď jsou z nich relikvie. To, co bylo vždycky považované za symbol americké technické vyspělosti, se pomalu stává dinosaurem. A ten by měl ustoupit novým, ještě lepším plavidlům, upozorňují newyorské Timesy.
Zákon o svobodném přístupu k informacím byl na Slovensku schválen před čtyřmi lety. V současné době se resort vnitra snaží úředníky chránit novelou zákona o přestupcích. Deník Pravda v komentáři "Krok dopředu a dva zpět" tvrdí, že na novou právní úpravu občané doplatí. Podrobnosti zjišťovala naše zpravodajka v Bratislavě Renata Havranová.
Démonizování Pákistánu musí přestat, varuje saúdskoarabský list Arab News. Po útocích na londýnské metro, potřebují západní vlády oběť a našly ji v Pákistánu. Mluví se o tom, že soused Indie je přímo nebem pro teroristy a operuje tu i Al-Káida.
Jak ale říká jeden z tamních vysokých úředníků, nemůžeme za to, že mladí londýnští muslimové bojují za svou ideologii. Takové obviňování musí přestat i z jiného důvodu. Jde o takzvané sebenaplňující proroctví. Veřejnost by se mohla zatvrdit. A to by prospělo jen militantům, tvrdí blízkovýchodní list.
Přijde konec schizmatu? Na to odpovídá ruský deník Moscow Times. Po zvolení nového římskokatolického papeže panoval v ruské ortodoxní církvi optimismus. Vzájemné vztahy se snad konečně oteplí, doufali mnozí. K určitému zlepšení nakonec přece jen došlo. Naděje na rychlé sblížení obou církví je ale zatím v nedohlednu.
Za posledních deset let nepozval patriarcha ruské ortodoxní církve Alexej Druhý předchozího papeže Jana Pavla II. do Ruska ani jednou. Vadilo mu rozpínání řeckokatolické církve na Ukrajině a činnost římskokatolické církve v Rusku.
Ta do svých řad přetahuje stále nové a nové věřící. S příchodem papeže Benedikta XVI.ale úplně změnil tón. Rusové mají Benedikta rádi. Hlavně pro jeho ortodoxní názory, které oslovují mnoho věřících ruské ortodoxní církve.
Přitom existují obavy, píše ruský list, že papež Benedikt XVI. bude patřit k těm, kteří věří v takzvané schizma, tedy že Ruská ortodoxní církev je jen odpadlíkem od hlavní linie Vatikánu. Ruské církvi je spíš matkou než sestrou. Narozdíl od svého předchůdce se ale zatím neliší jeho slova a činy. A tvrdá pravda je vždycky lepší než iluze, rozebírají Moscow Times.
