Zahraniční deníky komentují střelbu ve finské škole
Finsko, ale i další evropské země jsou ohromeny šíleným masakrem ve škole ve městě Tuusula na jihu Finska. Řádění osmnáctiletého maniaka si zatím vyžádalo osm mrtvých, asi deset lidí utrpělo zranění. Finská média jsou doslova šokovaná.
Finský list Helsingin Sanomat upozorňuje, že zabiják byl studentem školy a pocházel z "řádné" rodiny. Jeden učitel školy jej charakterizoval jako přívržence militantních radikálů, zajímal se jak o extrémní pravici a extrémní levicové názory, tak o historii a filozofii.
Byl to šílenec do zbraní, který obdivoval Stalina i Hitlera, píše deník. Střílel zbraní, na kterou dostal licenci 19. října, byl ovšem členem střeleckého klubu a měl čistý trestní rejstřík, zjistil list, podle jehož informací se útočník choval v posledních dnech divně. Bohužel divné chování nebylo dostatečným varováním, poznamenává Helsingin Sanomat.
Bylo to první střílení na škole, které Finsko zažilo, upozorňuje německý Spiegel. Ten zároveň připomíná, že držení zbraní je ve Finsku na evropské poměry velmi rozšířené, v počtu zbraní na hlavu Finsku patří třetí příčka na světě. Ovšem ke střelbě dochází velmi zřídka a násilnosti na školách nejsou vůbec časté. Od roku 1999 došlo na finských školách jen ke čtyřem incidentům s bodnou zbraní. Je to pro Finsko šok, myslí si německý list Der Spiegel.
Pro britské Timesy je zase šokem, že osmnáctiletý útočník svůj čin ohlásil na populárním serveru YouTube, který slouží jako svobodná a hlavně necenzurovaná "obrazovka" pro jakékoliv videonahrávky. Z nahrávky se daly vyčíst určité podobnosti s nejhoršími masakry, které se staly ve Spojených státech, včetně dubnové střelby na Virginia Tech, píší Timesy.
V Pákistánu platí od soboty výjimečný stav, prezident Parvíz Mušaraf pozastavil platnost ústavy, údajně kvůli množícím se teroristickým útokům a vměšování justice do politiky. Jeho politická rivalka Bénazír Bhuttová mu dala ultimátum - pokud prezident do pátku nezruší výjimečný stav v zemi a nevzdá se své funkce vrchního velitele ozbrojených sil, povede od pátku masivní protestní pochody opozice proti režimu.
Sama expremiérka Bhuttová napsala k situaci v zemi komentář, který otiskl severoamerický list The New York Times. V komentáři nazvaném "Mušarafův válečný plán" mimo jiné píše: 3. listopad si budeme navždy pamatovat jako nejčernější den v historii Pákistánu. Pákistán se v tento den stal vojenskou diktaturou. Strana generála Mušarafa zjistila, že by prohrála svobodné volby, a tak se snaží s pomocí tajných služeb volby odložit na neurčito, píše Bhuttová.
Dále apeluje na západní země: Budou bránit svou demokratickou rétoriku nějakou konkrétní akcí, nebo se opět nechají oklamat tímto podvodníkem? Spojené státy daly od roku 2001 více než 10 miliard dolarů pomoci Mušarafově vládě. Přesně nevíme, kde ty peníze jsou, ale víme, že rozhodně nezlepšily kvalitu života dětí a rodin v Pákistánu. Mušaraf by měl být postaven před volbu: buď demokracie, nebo diktatura v izolaci. Spojené státy, Británie a další západní země by měly jasně ukázat, na čí straně jsou, píše Bhuttová v newyorských Timesech.
Deník International Herald Tribune k situaci v Pákistánu ve svém komentáři píše: Tím, že Mušaraf zavedl v Pákistánu válečné právo, nastavil v zemi s jaderným potenciálem nebezpečný kurz. Výjimečný stav zároveň ukázal totální selhání politiky prezidenta Bushe vůči klíčovému spojenci ve válce proti terorismu, soudí list, podle kterého by ovšem vývoj událostí neměl severoamerické představitele překvapit.
Je to jasný výsledek toho, když politika je soustředěna v rukou jednoho autokratického vůdce, myslí si list a dodává: Spojené státy mají opravdu nelehký výběr. Kdyby omezily svoji pomoc Pákistánu, bude pro ně těžké naverbovat pákistánskou armádu do protiextremistického boje a navíc se tak obnoví pochybnosti o hodnověrnosti amerického spojence. Na druhou stranu, USA by si určitě měly pojistit, aby peníze za účast Pákistánu v boji proti terorismu směřovaly více do škol, na soudy a podporu demokratických stran. Demokracie je jediná naděje pro stabilní Pákistán, uzavírá International Herald Tribune.
Zahraniční deníky reagují také na včerejší vyhlášení výjimečného stavu v Gruzii. Prezident Michail Saakašvili tak odpověděl na bouřlivé demonstrace, požadující jeho odstoupení. Podle něj došlo v zemi k pokusu o převrat a jsou do toho prý zapletené ruské tajné služby.
Ruský list The Moscow Times v této souvislosti dnes napsal: Vztahy mezi Gruzií a Ruskem byly na rekordně chladném bodu. Saakašvili usiloval o připojení Gruzie k NATO. Vztahy jsou napjaté i kvůli ruské podpoře dvěma provinciím, separatistické Abcházie a proruské Jižní Osetie, připomíná ruský list. Ten ve svém článku dává prostor i analytikům. Podle nich Moskva současný spor nerozdmýchává, nemá prý žádné páky ani příležitosti, jak by mohla ovlivnit situaci. Je spíš o snahu Saakašviliho použít Rusko jako návnadu pro USA a získat tak v konfliktu jejich podporu, soudí Moscow Times.
