Zahraniční deníky komentují vlnu stávek ve Francii a Německu
Jedním z témat komentátorů zahraničních listů jsou rozsáhlé stávky ve Francii a v Německu. Ve Francii stávkují železnice, MHD, energetika a část studentů proti vládním reformám, v Německu chtějí strojvůdci vystávkovat lepší platy.
List International Herald Tribune si všímá včerejší situace v centru Paříže. V chladném listopadovém počasí museli Pařížané do práce pěšky, na kole nebo na kolečkových bruslích. Rychlost dopravy v centru a na okrajích města se blížila hlemýždímu tempu.
Podle deníku ovšem podpora stávky není tak velká, jak doufaly odbory. Prezident Sarkozy má veřejnost na své straně, šest z deseti voličů souhlasí s tím, že věk odchodu do penze v případě malé skupiny zaměstnanců veřejného sektoru by neměl být nižší než celonárodní průměr, napsal International Herald Tribune.
Švýcarský deník Neue Zürcher Zeitung nazývá současný stav ve Francii měřením sil prezidenta Sarkozyho s odbory. Sarkozy hledá cestu k prosazení dalších reforem, konstatuje list. Také švýcarský deník je přesvědčený, že se Sarkozy může opřít o podporu většiny veřejnosti. Stávky jsou nepopulární a přinejmenším zaměstnanci soukromého sektoru jsou ostře proti "régimes spéciaux", tedy výhodám, kterým se těší sotva půl miliónu dopraváků, myslí si švýcarský list Neue Zürcher Zeitung.
Německo má dost práce s vlastní stávkou. Stávka železničářů začala včera v poledne a má skončit až v sobotu. Strojvůdci tak usilují o platově výhodnější kolektivní smlouvu. Protest, který má pětatřiceti tisícům strojvůdců vylepšit příjmy, ale poškodí německé hospodářství, varují německé listy.
Dvaašedesátihodinová stávka je podle odborového svazu německých strojvůdců největším bojem za platy v dějinách německých drah. Mimoto je však víc než jasné, že dosáhne i smutného rekordu v oblasti dopadu na německé hospodářství, konstatuje Frankfurter Allgemeine Zeitung. Například Audi včera večer oznámila, že kvůli stávce musí zrušit ranní směnu ve svém bruselském závodě, poznamenává list.
Evropské deníky komentují výsledek předčasných dánských parlamentních voleb. V nich zvítězila dosud vládnoucí koalice pravého středu premiéra Anderse Fogha Rasmussena. Ten vyhrál ve volbách už potřetí za sebou. Voliči tak podpořili kurz ekonomického růstu a zpřísněný postoj k imigrantům, hodnotí dánský list The Copenhagen Post.
Všímá si také, že opozice zůstala bojovně naladěná, ačkoliv sociálně-demokratická strana dosáhla nejhoršího volebního výsledku od roku 1906. Přesto šéfka strany Helle Thorningová-Schmidtová zůstává optimistická a slibuje, že Fogha Rasmussena porazí příště. I tak můžeme její kampaň zhodnotit jako úspěšnou, dokázala totiž sjednotit opoziční strany, které byly přes více než 15 let rozhádané a vzájemně spolu soupeřily, dodává Copenhagen Post.
Další dánský list Politiken neskrývá z voleb zklamání. Výsledek hodnotí jako "tvrdou politickou realitu, ve které žádná ze stran nebyla úspěšná". Ani rebelie politických centristů vedená Novou aliancí, ani sociální demokraté, které se k moci snažila dotlačit Helle Thorningová-Schmidtová, kriticky hodnotí list a dodává: Opozice nedokázala upozornit na aroganci, se kterou vláda vedla svoji kampaň a nezvládla udělat politické téma z dánské účasti v irácké válce.
Také německý Spiegel se věnuje výsledku dánských voleb. Rasmussen vstupuje do třetího funkčního období, ale nebude to mít jednoduché. Pravicoví populisté totiž žádají více vlivu při rozhodování vlády a jeho koalice se navíc bude muset opírat o hlasy centristické Nové aliance. To znamená, že jeho spojenci budou dvě strany s naprosto odlišným pohledem na téměř všechna politická témata, zejména na imigrační otázky, hodnotí Spiegel.
Podle listu bude klíčovým testem pro Rasmussena jeho jednání s krajně pravicovou Dánskou lidovou stranou. V parlamentu získala 25 křesel a stala se tak druhým nejdůležitějším pilířem podpory Rasmussenovy vlády hned za konzervativci. Může tak přijít s požadavkem na křeslo v Rasmussenově kabinetu, což je ovšem pro konzervativce jen těžko přípustné, konstatuje list. Ten vidí ještě jeden nejistý prvek. V případě vyvolání hlasování o nedůvěře se může Nová aliance přiklonit k levicovým stranám. To pak povede k jedinému výsledku - novým volbám, hodnotí vyhlídky nové vlády Spiegel.
S obavami sledují zahraniční listy vývoj politické krize v Pákistánu. Severoamerický list Los Angeles Times otiskl komentář pákistánské básnířky a spisovatelky Fatimy Bhuttové, neteře expremiérky Benazir Bhuttové. Otec Fatimy, Mir Murtaza Bhutto, byl v roce 1996 zabit v Karáčí za vlády své sestry premiérky Benazir.
Fatima v komentáři označuje sliby své tety za falešné. Demokracie v Pákistánu je v ohrožení, bohužel nejbizarnější část tohoto cirkusu má na svědomí má teta Benazir Bhuttová. Ještě minulý měsíc se domlouvala na společné vládě s Mušarafem, teď když se situace změnila, chce najednou, aby Mušaraf odstoupil a domlouvá politické obchody s jeho oponenty. A ovšem stále v zájmu demokracie, pokračuje Fatima Bhuttová.
Ta se dále pozastavuje nad podivným domácím vězením expremiérky. Jen minulý týden navštívilo Benazir v její rezidenci přes padesát členů strany, dvakrát oslovila média a uspořádala tiskovou konferenci. Naproti tomu jiní političtí aktivisté sedí ve skutečném vězení a o těchto privilegiích si mohou nechat jen zdát, končí komentář v Los Angeles Times.
