Zahraniční deníky kritizují postup prezidenta Bushe v Iráku
Irák a tamní bezpečností situace, zásah proti neofašistům v Polsku a definitivní výsledky referenda o nezávislosti Černé hory, taková jsou témata čtvrtečního výběru ze zahraničních listů.
Podle agenturních informací zahynulo v Iráku jen za včerejšek při různých násilnostech přes 30 lidí. Irácký premiér Núrí Málikí ve snaze zlepšit bezpečnostní situaci v přístavu Basra vyhlásil na měsíc výjimečný stav.
Americký deník Washington Post ve svém dnešním vydání píše, že je dobře, když George Bush připustil v souvislosti s Irákem jisté chyby. Jenže americký prezident stále ještě setrvává v jednom zásadním omylu.
Minulý týden při tiskové konferenci George Bush nastínil, jak by měl vypadat další postup v Iráku. Základem by podle něj měla být lépe fungující armáda a policie. A s tímto názorem není George Bush zdaleka osamocen.
Mnozí, kteří jeho iráckou politiku kritizují, konstatují, že výcvik iráckých vojáků probíhá příliš pomalu nebo že je v Iráku zapotřebí více amerických vojáků, a to nejen kvůli tolik potřebné stabilizaci situace v Bagdádu.
Jenže všechna tato řešení jsou příliš technokratická a vojenská. Problémy v Iráku mají totiž fundamentálně politický ráz. A dokud si právě tohle všichni neuvědomíme, nebude možné něčeho významnějšího dosáhnout, píše list.
Kritické hlasy se na hlavu amerického prezidenta a jeho vlády snášejí nejen v jeho vlasti. Německý deník Süddeutsche Zeitung píše, že napáchané politické škody v Iráku a v islámském světě teď dosahují obrovských rozměrů. Zjistilo se totiž, že příslušníci amerického námořnictva před nedávnem zmasakrovali čtyřiadvacet Iráčanů. Důvodem údajně měla být pomsta za pumový atentát.
Ve Spojených státech ale zprávy o válečných zločinech, kterých se měli dopustit američtí vojáci, okamžitě vyvolávají traumatické vzpomínky na válku ve Vietnamu. Událost, ke které mělo dojít v iráckém městě Hadítha v listopadu loňského roku, ještě není řádně prošetřena, ale vzpomínky na vietnamskou vesnici My Lai, která byla americkými vojáky zcela vyhlazena, se ukvapeně vrací a narůstají do nesmírných rozměrů, připomíná list.
I v Evropě se najdou místa, kde je nutné řešit problémy s projevy násilí. Například se znovu objevily střety mladých lidí s policií na předměstích Paříže. Polsko zase vylekal případ napadení tamního židovského duchovního. Tamní tisk informuje o velké policejní akci proti neofašistům z organizace Krev a Hrdost.
Policie v celém Polsku pokračuje v zatýkání osob, které s organizací Krev a Hrdost spolupracují, informuje Gazeta Wyborcza. Organizace na svých stránkách zveřejnila seznam osob z levicových, protirasistických a antifašistických kruhů. Policie zadržela už čtyři skinheady, kteří dodávali informace o těchto lidech, další zatčení mají následovat.
Například jen v Poznani se na seznamu ocitlo 500 jmen lidí, kteří souhlasili s Pochodem rovnosti. V několika případech už došlo k napadení levicových a liberálních aktivistů nebo jejich příznivců. Jejich identifikace je snadná. Autoři fašistických stránek vyzývají své sympatizanty, aby posílali nejen adresy, ale i čísla poznávacích značek vozidel, které těmto osobám patří.
Gazeta Wyborcza připomíná, že internetové stránky redwatch jsou stále v provozu a nachází se na americkém serveru. Polská vláda proto požádala vládu Spojených států, aby nechala tyto stránky zablokovat.
Bývalá jugoslávská republika Černá hora se v nedávném referendu o nezávislosti rozhodla pro odtržení od Srbska. Černohorský parlament teď musí získanou nezávislost formálně vyhlásit, píše dnes známý britský politolog a publicista Timothy Garton Ash v deníku Guardian.
Musí se také začít s projednáváním nesmírně složitých detailů sametového rozvodu mezi Srbskem a Černou Horou. Ale už není absolutně žádných pochyb, že se na politické mapě Evropy velmi brzy objeví nová země. Přesnější by ale bylo říci znovu objeví. Protože Černá Hora na mapě Evropy už přece jednou byla, a to mezi lety 1878 a 1918, připomíná list.
