Zahraniční deníky o roli Evropy v libanonském konfliktu
Na stránkách evropských deníků hraje i dnes prim Libanon a vyřešení následků konfliktu Izraele s šíitským hnutím Hizballáh. Listy přinášejí názory na to, jak aktivně by se měly evropské země zapojit do snahy o nastolení míru v oblasti.
Francouzský Le Monde soudí, že Evropská unie by rozhodně měla být v popředí úsilí o obnovu Libanonu. Jenom tak může podle deníku napravit své selhání na diplomatické frontě v průběhu konfliktu.
Německý deník Berliner Zeitung volí váhavější tón a zamýšlí se nad potenciálním zapojením německých vojáků do nebezpečných mezinárodních zón jako je Libanon. Kritéria pro vysílání německých vojáků do zahraničí jsou i dnes nejasná, píše list s tím, že Německo v tomto směru zjevně nemá žádnou jasnou strategii, a to i přesto, že je nezbytné, aby se země do mezinárodního úsilí zapojila, dodávají Berliner Zeitung.
Role německé armády si všímá i další německý deník Die Welt. V komentáři s titulkem "Chybějící boční ochrana" list poukazuje na mizivý zájem německé veřejnosti o bundeswehr, který plní stále důležitější úkoly v zahraničních misích.
Nadcházející blízkovýchodní mise bude alespoň politicky tou nejvýbušnější v dějinách bundeswehru. Vojensky zas tak riskantní není. Německé lodě hlídkující u libanonského pobřeží sice budou potřebovat silný mandát, aby mohly zamezit pašování zbraní pro Hizballáh. Ve srovnání s pozemními jednotkami je ale riziko mizivé. Radikální šíitské hnutí je zásobováno raketami a municí hlavně po zemi. Přesto má vyslání německé flotily smysl, uvádí Die Welt. Berlín se tím nezbavuje odpovědnosti při zajišťování stability na Blízkém východě a nenechá uvíznout v pasti své pozemní síly.
Bundeswehr je parlamentní armádou. Každé jeho nasazení musejí schválit zákonodárci. Jen zcela nedostatečně si ale mnoho politiků a ještě větší část veřejnosti uvědomuje, co znamenají mezinárodní závazky německé vlády spojené s vysláním jednotek do zahraničí a nebezpečí, které z toho pro životy vojáků vyplývá.
V loňském roce pronesl prezident Horst Köhler cosi o "přátelském nezájmu" Němců o bundeswehr. To se musí co nejrychleji změnit, myslí si Die Welt. Ať už na Balkáně, v Afghánistánu nebo brzy na Blízkém východě - tam všude nepůsobí naši vojáci samoúčelně, ale zajišťují mír i v naší vlastní zemi.
Přímořskými resorty Turecka včera otřáslo několik explozí, nejméně tři lidé při nich zahynuli, desítky dalších byly zraněny. Německý list Frankturter Rundschau v této souvislosti podotýká, že všem turistům je nyní jasné, že něco jako naprosté bezpečí v žádném případě neexistuje.
Süddeutsche Zeitung soudí, že útočníci v Turecku neměli spadeno pouze na turistický ruch, cílem atentátníků byla prý také turecká armáda. Není náhoda, že k útokům došlo jen několik hodin předtím, než se funkce ujal nový velitel generálního štábu turecké armády, píše deník a soudí, že nejen kvůli načasování atentátů podezření padá na radikální kurdské separatisty. Podle německého listu lze předpokládat, že nový šéf generálního štábu proti separatistům tvrdě zakročí. Atentátníci se totiž svými činy staví proti Evropě a tím i proti politice ankarské vlády, podotýká Süddeutsche Zeitung.
Turecko nám připomnělo "neislámský" terorismus, píše britský deník Daily Telegraph. Odpůrci zahraniční politiky britského premiéra Tonyho Blaira měli sklony svádět téměř vše na invazi do Iráku, zejména pak útoky na britské občany v muslimských zemích. Oněch deset zraněných Britů v tureckém letovisku Marmaris do tohoto vzorce nepochybně opět zapadne, soudí deník. Jenže právě v tomto případě se bude jednat o naprosté nepochopení zvláštností a odlišností tureckého terorismu, připomíná Daily Telegraph.
