Zahraniční deníky o srbských zločincích a o Blairově vládě

Evropské deníky všímají především neúspěšné návštěvy Carly del Ponteové, hlavní žalobkyně haagského tribunálu, v Srbsku. Ostře ale sledují i reorganizace britské vlády či kauzu kontroverzní minulosti Joschky Fischera.

Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na Google+ Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Vídeňská Die Presse poznamenala k neúspěšnému setkání Carla del Ponteová - Vojislav Koštunica, „ona požadovala vydání válečných zločinců, především Miloševiče do Haagu. On požadoval, aby NATO bylo potrestáno za letecké útoky proti Jugoslávii. Jejich přístup k věci nedával naději na jakýkoli kompromis. Koštunica nadále odmítá předat srbské válečné zločince haagskému tribunálu: obává se, že by si proti sobě popudil srbské obyvatelstvo. Navíc kolují zvěsti, že Koštunica dal Miloševičovi za jeho abdikaci jisté záruky. Ať už byly prezidentovy pohnutky jakékoli, riskuje, že tím znovu poškodí pověst své země.

Švýcarský deník Neue Züricher Zeitung napsal, že postoj Bělehradu nadále vychází z toho, že Srbové se žádného bezpráví nedopustili, ale naopak bylo spácháno na nich. Srbové se pouze bránili - proti Chorvatům, Bosňanům, kosovským Albáncům a proti NATO. Na tom v podstatě nezměnila nic ani změna v čele státu loni v říjnu. Mnoho srbských politiků, kteří dnes udávají tón, jsou stejně jako představitelé bývalého režimu stále v zajetí srbského mučednického mýtu.

„Pokořující skutečnost, že by někdo jiný rozhodoval o bývalém vůdci Miloševičovi, zabraňuje Srbům podívat se na sebe kriticky, navazuje polská Rzeczpospolita. „Značná část z nich chápe proces před haagským tribunálem jako potvrzení širokého spiknutí proti Srbsku, což v jejich očích opravňuje nedůvěru vůči zbytku světa. Proto by bylo líp uspořádat Miloševičovi proces v Bělehradě. Musel by to být ovšem proces zabývající se i válečnými zločiny. Hlasy z Bělehradu však pro to zatím nedávají žádnou záruku.

K odstoupení britského ministra pro Severní Irsko Petera Mandelsona londýnský The Guardian píše, že „nutně vyvstává otázka, zda Tony Blair byl v právu, když pouhých deset měsíců po první abdikaci jmenoval Mandelsona znovu ministrem. List dále zdůrazňuje premiérovu silnou závislost na Mandelsonově přátelství a na jeho radách.

Daily Telegraph se dokonce domnívá, že Mandelsonův odchod znamená konec pro „new labour. Španělský El País je přesvědčen, že Mandelsonův pád je zároveň i úderem pro příznivce eura a pro oficiální britské postoje ke společné evropské měně. Mandelson byl podle listu jedním z těch, kdo byli pro integrovanou Evropu. Navíc byl i politickým stratégem obnovy Blairovy Labour Party a jejího vítězství v roce 1997 a měl být i mozkem příštího volebního boje.

Stockholmský Svenska Dagbladet se vrací k obviněním německého ministra zahraničí Joschky Fischera z příliš radikální minulosti a ze spojení s teroristy šedesátých a sedmdesátých let a klade si otázku, zda může být takový člověk dál šéfem diplomacie. „Jeho někdejší radikalismus byl údajně jen „hříchem mládí. Možná, že dnešní bouřlivé demonstrace proti MMF, proti Ekonomickému fóru v Davosu a násilnosti s tím spojené jsou taky jen „hříchy mládí. Možná, že dnešní demonstranty tato „romantika násilí za čas přejde. Možná je to ušlechtilý cíl, který světí všechny prostředky. Jenže co když označíme za „hříchy mládí i mladé nacisty?", táže se závěrem švédský deník.

Francouzský regionální list La Charente Libre komentuje požadavek ušetřit viníky spáchaných zločinů procesů z důvodu vysokého věku. „Stáří nechrání před trestem, spíše vnáší do justice nový prvek. V pondělí se bývalý chilský diktátor generál Augusto Pinochet pokusil pomocí tohoto argumentu justici zastavit. Den poté to byl někdejší francouzský kolaborant s nacisty Maurice Papon, dnes říká ex-ministr zahraničí Roland Dumas obviněný z korupce, že ztráta cti v jeho věku je pro něj zcela nepředstavitelná věc. Je to zvláštní argument, že by justice měla kvůli vysokému věku přivírat oči nad spáchanými zločiny. Případy Pinochet, Papon a Dumas nelze samozřejmě srovnávat. Ale držíme se zásady, že stáří před trestem ochránit nemůže. Nelze od určitého věku uplatňovat princip, že by měli být pachatelé před trestem chráněni za své činy z doby, kdy byli při smyslech a nesli za své konání plnou odpovědnost, píše La Charente Libre.

Nizozemský De Volkskrant se vrací k nedávno uveřejněné zprávě OSN o závažných změnách světového klimatu: „Protože je teď jasné, že pachatelem je člověk, nikoli příroda, je přinejmenším teoreticky dána možnost něco dělat. Musíme si tedy počkat na prvního politika, který se zprávou OSN v ruce učiní příslušná opatření. Jenže - existuje vůbec někde takový politik? Nejnovější údaje Fóra klimatologů kolovaly na neúspěšné klimatické konferenci v Haagu už loni v listopadu. Nijak se tam neuplatnily. Konference skončila nezdarem, hlavně proto, že energií mrhající Spojené státy o evropských úsporných plánech nechtěly nic slyšet. A to bylo ještě za ekologicky smýšlejícího amerického viceprezidenta Gora. Od nové Bushovy vlády nelze v tomto směru čekat příliš mnoho.

Olga Jeřábková, Jan Bumba Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na Google+ Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Nejčtenější

Nejnovější články

Aktuální témata

Doporučujeme