Zahraniční deníky o temelínském palivu a americkém volném obchodu

Hlavními tématy dnešních vydání zahraničních deníků jsou USA a Blízký východ, americký ekonomický summit v Quebecu, Švédsko oživuje myšlenku rozšíření EU a farmaceutické koncerny a jižní Afrika.

Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Začneme v Polsku. O víkendovém trasportu jaderného paliva do Temelína informují polské deníky, více už z Varšavy náš zpravodaj Pavel Novák.

Britské konzervativní Timesy se na pozadí napětí na Blízkém východě zamýšlejí nad úlohou Spojených států v tomto letitém konfliktu: Vyhlídka na seriózní rozhovory je nulová, dokud Izrael nedospěje k přesvědčení, že Jásir Arafat se vzdává anarchie jako jednací taktiky. Potrvá měsíce a možná roky, než se mírový proces na BV dostane opět do stádia, kdy se Američané budou muset zabývat jeho podrobnostmi. Teď je nejnevhodnější doba řešit otázky jako stanovení definitivních hranic, statut Jeruzaléma, židovské osady nebo uprchlíky.

Brzká dohoda je přitom prakticky nemožná. Spojené státy jsou v situaci, kdy nutí obě strany k obnovení vzájemných rozhovorů. Je to nevděčný úkol, ale ani Evropská unie, ani OSN jej převzít nemohou. Je to bohužel politické břemeno pro amerického ministra zahraničí, generála Colina Powella.

Komentář americké tiskové agentury Associated Press se zabývá víkendovým summitem amerických států v kanadském Quebecu, kde bylo ve hře opravdu hodně. Celoamerická zóna volného obchodu by vytvořila největší otevřený trh na světě s téměř 800 miliony spotřebiteli. Vyjednavači už se v zásadě dohodli na realizaci tohoto plánu do roku 2005. Všechna cla mají být zrušena, a tím - s výjimkou Kuby - se má usnadnit obchod mezi jednotlivými členskými státy volné zóny. To by podle stoupenců dohody posílilo i rozvoj Latinské Ameriky.

Jiní naopak pochybují, že plánovaná zóna Americe vůbec pomůže. Práce na exportních plantážích je tak špatně placena, že Latinské Americe údajně předurčuje budoucnost v chudobě. Dohodu o volném obchodu označují její odpůrci za pokus velkých koncernů obcházet zákony, které musí v Severní Americe dodržovat. Volný obchod sám podle názoru generálního tajemníka Organizace amerických států Kolumbijce Césara Gavírii není k zajištění demokracie dostačující. Obhájci lidských práv se navíc obávají nové formy diktatury v Latinské Americe, řízené z kanceláří velkých koncernů v USA.

Nizozemský list Het financieele Dagblad vycházející v Haagu má dojem, že pod švédským předsednictvím EU dochází k určitému oživení myšlenky jejího rychlejšího rozšíření. Je to určitý pocit naléhavosti, jak u členských států Unie, tak i v Evropské komisi a v kandidátských zemích. Nadšení a rozhodnost, s nimiž Švédsko evropským poradám předsedá, působí - i k překvapení bruselských diplomatů - doslova nakažlivě. Je přímo osvěžující konstatovat, že se nějaká země tolik angažuje, naslouchá různým stanoviskům a tvořivě usiluje o jejich sblížení. Po stagnaci pod francouzským vedením koncem minulého roku byl takovýto způsob řízení práce v Unii naléhavě nutný.

Italská levicově-liberální La Repubblica poznamenala k možným následkům právního sporu kolem výroby a prodeje levných západních léků pro AIDS, který v podstatě skončil v Pretorii remízou.

Je zcela jasné, že farmaceutický průmysl je ten, kdo v jihoafrické Pretorii prohrál. A to tak výrazně, že akcie některých velkých podniků prožívaly dozvuky i na burzách. Od nynějška nebudou jen rozvojové země usilovat o získání levnějších západních léků. Není vyloučeno, že cenovou politiku léků v západních zemích bude třeba přezkoumat. Ve Spojených státech už spotřebitelská lobby ohlásila určité iniciativy.

Jan Šmíd, Olga Jeřábková Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Nejčtenější

Nejnovější články

Aktuální témata

Doporučujeme