Zahraniční deníky připomínají blížící se výročí 11. září
Dnes je sice 4. září, ale některé noviny a časopisy už píší o 11. září. Mají k tomu pádný důvod. Tento rok to bude pět let od atentátů na New York a Washington. Smutné výročí se blíží, a proto na zářijové události roku 2001 vzpomínají i zahraniční média.
Německý list Die Süddeutsche Zeitung ve svém dnešním vydání informuje o filmu, který by měl být uveden krátce před vzpomínkovými akcemi, tedy 10. září na filmovém festivalu v Torontu. Tento britský snímek je velmi kontroverzní, protože se týká prezidenta George Bushe.
Je říjen 2007. Před jedním hotelem v Chicagu zasáhne kulka ostřelovače amerického prezidenta George Bushe. Nový film Smrt prezidenta tedy zobrazuje zavraždění současného lídra Spojených států. Deník se ptá, jestli je vůbec možné, aby film znázorňoval vraždu ještě úřadujícího prezidenta.
Die Süddeutsche Zeitung poznamenává, že američtí komentátoři a politici se s názory na tento film zatím drží poněkud zpátky. Nicméně se ale objevila domněnka, že tento snímek je jakousi "politickou pornografií". Tradiční pornofilm prý není nic jiného než směsice tabu a nejrůznějších představ. Autor článku tedy uzavírá svůj komentář tím, že britský film by právě proto neměl Ameriku znepokojovat.
Co ale může Američany znepokojovat nebo alespoň hodně zajímat, jsou senátorské primárky v New Yorku. V nich proti sobě stojí Hillary Clintonová a Jonathan Tasini. Například New York Times si myslí, že zatím se tento boj moc nevyostřuje. Možná je to prý tím, že Hillary Clintonová má jedno z nejznámějších příjmení na této planetě. Má také k dispozici daleko více financí, než vůbec může na volební kampaň potřebovat. A navíc už teď s velkým náskokem vede v předvolebních odhadech.
List ještě vysvětluje důvody, proč se právě tomuto klání i přes současný klid na bojišti začíná dostávat tolik pozornosti. Je to prý proto, že New York leží blízko Connecticutu. Deník připomíná, že demokraté se tam už jednou obrátili zády k Josephu Liebermanovi. Podporoval totiž válku v Iráku. List se tedy ptá, proč by to stejné nemohli udělat Hillary Clintonové? Ona totiž také odmítla vyjádřit své politování nad tím, že zvedla ruku pro invazi do Iráku, uzavírají New York Times.
Možná si vzpomenete, že minulý týden jsme vás informovali o zatčených novinářích v Číně. Odsouzeni byli i žurnalisté pracující pro zahraniční média. V čínských denících se o těchto kauzách samozřejmě nijak nepsalo. Stejné je to i v případě tibetské princezny, která se teď dostala do centra pozornosti. Podrobnosti z čínských deníků vydávaných v Hong Kongu vybral náš zpravodaj Robert Mikoláš.
