Zahraniční deníky uvažují o strůjcích atentátů v Londýně
Bombové atentáty v Londýně zůstávají hlavním tématem světových novin. Světoví lídři se na summitu G8 zavázali zdvojnásobit pomoc Africe. Bosenská Srebrenica deset let po masakru. Více než polovina Slováků nepracuje s počítačem.
Hlavním tématem britských deníků nadále zůstávají teroristické atentáty v Londýně. Z večerníku Evening Standart a z novin The Independet vybíral náš zvláštní zpravodaj v Londýně Vít Pohanka.
Vedle smutného bilancování škod a počtu obětí se pozornost médií obrací k samotným strůjcům atentátu. Podle australského deníku Sydney Morning Herald je hlavním podezřelým marocký duchovní Mohamed al-Garbuzi, vůdce Marocké skupiny islámských bojovníků. V Londýně už žije přes 16 let a loni údajně zmizel ze svého domova na severu města.
Jeho skupina je podezřelá, že v květnu 2003 připravila atentát v marocké Casablance, který zabil 45 lidí. Policie jakékoliv komentáře odmítá, ale podle médií po al-Garbuzimu intenzivně pátrá. V Londýně žije ještě další podezřelý - palestinský duchovní Abu Katada, který je považován za "duchovní hlavu" Al-Káidy v Evropě, dodává australský list Sydney Morning Herald.
Osm hlavních světových ekonomik se včera zavázalo ke zdvojnásobení pomoci Africe. Takový je závěr summitu skupiny G8 ve Skotsku, kterému se věnuje severoamerický list The Washington Post. V příštích pěti letech se pomoc africkému kontinentu zdvojnásobí, dohodli se včera účastníci summitu. Státníci také chtějí urychlit palestinský mírový proces.
Rozpory naopak nadále panují okolo otázky dobrovolných limitů pro emise skleníkových plynů a vůbec okolo problému globálního oteplování. Zde se problém odkládá prvního listopadu se světoví lídři chtějí opět sejít a prodiskutovat nové způsoby řešení tohoto problému.
I přes tento neúspěch může být britský premiér spokojený dá-li se to po smutných událostech v Londýně vůbec říct. Jedno klíčové téma summitu je vyřešeno. Tedy alespoň na papíře, dodává deník. Už se totiž ozývají kritické výtky, že časový horizont pěti let je příliš pomalý a ekonomickému růstu chudých zemí prakticky nepomůže, konstatuje severoamerický list The Washigton Post.
Pozítří si východobosenské městečko Srebrenica připomene desáté výročí nejsmutnější události v dějinách jugoslávského konfliktu - smrt osmi tisíc muslimských obyvatel, které zavraždily srbské jednotky pod vedením generála Mladiče.
Jak uvádí list International Herald Tribune, na padesát tisíc lidí se pravděpodobně sejde ve Srebrenici, aby si připomněli desáté výročí masakru. Už dnes se někteří z nich účastní třídenního smutečního pochodu do Srebrenice, píše deník. Jsou rozdílní, společné je jim však to, že každý z nich žil dva životy před Srebrenicí a po ní.
Týká se to také nizozemských vojáků, kteří při události sehráli smutnou úlohu. Chabě ozbrojení padli do rukou srbského generála Mladiče a obyvatele tzv. "bezpečné zóny" Srebrenica zanechali svému osudu. Mimochodem, stejná jednotka teď slouží v Iráku, dodává International Herald Tribune.
Slovenská Pravda zveřejnila průzkum, který zjišťoval rozšířenost počítačů a internetu na Slovensku. S počítačem nepracuje téměř polovina Slováků takové jsou závěry výzkumu. Výsledky také ukázaly, že lidé pracují s počítačem více doma než v práci. A ve škole používá počítač jen zhruba desetina dotázaných. Také se ukázalo, že Slováci málo využívají internetové kavárny či kluby, které jsou v západních zemích naopak velice oblíbené.
Za využívání internetu dostaly nejhorší vysvědčení školy, průměrně je internet k dispozici jen asi čtvrtině studentů. Naopak téměř polovina z těch, kteří mají internet, s ním pracují v zaměstnání. A co nejvíc Slováci na internetu hledají? Překvapivě informace potřebné pro studium a práci. Na druhém místě pak vyhledávají servery elektronické pošty a zábavné stránky, konstatuje slovenská Pravda.
