Zahraniční listy komentují evropskou cestu George Bushe

Deníky si také všímají amerického plánu na izraelsko - palestinské příměří. V centru pozornosti komentátorů zůstává i neklidná situace v Makedonii.

Tento článek je více než rok starý.

Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Evropské cestě amerického prezidenta George Bushe věnuje pozornost většina významných deníků, mezi nimi i římská La Repubblica.

Američané a Evropané spolu mluví, ale mají problémy si porozumět. A když si porozumí, nejsou zajedno. Od protiraketového systému až k protokolu o globálním klimatu z Kjóta, od trestu smrti až po takzvanou evropskou obranu. Seznam výhrad nebo otevřených kontro-verzí je dlouhý. Atlantik je teď větší a hlubší...Bushova mentální zeměpisná mapa nesahá za břehy Rio Grande. Jeho geopolitická vize je v nejlepším případě panamerická, jeho geostrategické zaměření je asijské. Do Evropy přijíždí proto, že se tomu nemohl vyhnout, uvádí "La Repubblica".

Ruská Nězavisimaja Gazeta k Bushově cestě po Evropě napsala:

Protože zná převažující nálady, musí Bush jet po dvou kolejích. Na jedné straně potvrzuje, že USA jsou ochotny hledat a najít cestou konzultací se spojenci jako např. s Ruskem vyřešení konfliktu kolem plánovaného amerického proptiraketového systému. Na druhé straně americký prezident na každé zastávce své evropské cesty zdůrazňuje, že dohoda ABM z roku 1972 je "relikt" studené války a je zastaralá, že pouze zabraňuje vybudování systému, který lépe zajistí mír. To hodlá Bush zdůraznit i ruskému prezidentu Vladimíru Putinovi, uzavírá Nězavisimaja Gazeta.

Stejnému tematu se věnují i britské listy

Londýnský The Independent dnes uvádí: Nad švédským Göteborgem, kde se americký prezident setkal s členy Evropské unie, visí mrak. Nejsou to ani skleníkové plyny, o které se Bush tak málo zajímá, ani slzný plyn, který si připravila švédská policie proti očekávaným vášnivým demonstracím. Tento mrak přivolala sama Evropská unie, když irští voliči odmítli smlouvu z Nice o rozšíření na východ. Překvapení navíc znásobil fakt, že zamítnutí smlouvy nepřišlo od proslulých skrblíků, jakými jsou Británie nebo Dánsko, ale od země, na kterou se pohlíží jako na vzor. Vstup do Evropské unie v ní totiž nastartoval nepředstavitelný růst a prosperitu, dodává The Idependent.

K postoji evropských zemí k americkému protiraketovému systému uvádí turínská La Stampa:

Žádný z evropských spojenců se na bruselském summitu NATO návrhu prezidenta Bushe vytvořit celosvětový obranný štít zcela neuzavřel. Ale mezi přesvědčivým, i když formálním souhlasem zemí jako Itálie nebo Španělsko a postojem Francie, Holandska nebo Německa je tak zjevný rozdíl, že jej lze vykládat jako rozštěpení Evropy. A právě tento chybějící souhlas evropských partnerů v předvečer první evropské cesty nového amerického prezidenta vzbudil obavy, připomíná La Stampa.

K americkému plánu na izraelsko-palestinské příměří se vyjadřuje nizozemský levicový De Volkskrant:

Mnoho Izraelců a Američanů spatřuje v palestinské intifádě druh teroru, přestože jde o lidové povstání, i když se ho všichni Palestinci neúčastní. Tvrdou rukou lze dosáhnout stejně málo jako polovičatým řešením, které jen ještě více upevní existující nerovnosti v dosavadní diplomatické "svěrací kazajce". Podle názoru šéfa CIA Teneta, bývalého senátora Mitchela a dalších je teď "na tahu" Jásir Arafat. Musí se postarat o to, aby násilí skončilo. A nakonec bude na řadě Ariel Sharon.Ten musí poskytnout Palestincům perspektivu nějhakého řešení, které bude i pro ně v podstatě přijatelné, uzavírá nizozemský De Volkskrant.

Konzervativní britský Daily Telegraph poznamenává k vývoji v Makedonii:

Makedonie potřebuje naléhavě zahraniční podporu při výcviku armády, aby potlačila albánské vzbouřence. Dojde-li k dohodě, kdy partyzáni jako protiváhu za uznání jejich větších etnických práv složí zbraně, musí dodržování takové dohody kontrolovat NATO. Makedonie nesla největší břímě exodu z Kosova. Dnes tato země poskytuje jednotkám NATO v tétéo neklidné provincii logistickou podporu. Aliance má tudíž morální povinnost zaručit přežití multietnického makedonského státu, soudí závěrem Daily Telegraph.

Rakouská Die Presse dnes píše o tlaku, pod který se dostala jugoslávská metropole. Bez široké pomoci ze Západu Bělehrad těžko dokáže vyzdvihnout jugoslávské hospodářství z krize, reformovat a modernizovat. Dokud ale Jugoslávie nezačne spolupracovat s haagským válečným tribunálem, žádná pomoc ze Západu nepřijde. Tak by se dala popsat volba, před kterou Bělehrad stojí, napsal vídeňský deník. Návrh zákona, o němž v těchto dnech jugoslávská vláda jedná, by měl podle opozičních stran umožnit vydání exprezidenta Slobodana Miloševiče mezinárodnímu tribunálu. Přesto ani jugoslávská opozice nevidí otázku vydání Miloševiče jako klíčovou. Dobrou spoluprací s haagským tribunálem může být proces s exprezidentem dobře veden i v Jugoslávii, dodává Die Presse.

I kdyby Peking chrastil šavlemi, Tchaj-wanci zůstanou tiše - pro Čínu jdou v otázce Tchaj-wanu vtipy stranou, uvedla dnes komentátorka německého deníku Die Welt. I když tchaj-wanský velký bratr na severu pravidelně zasahuje proti separatistickým náladám některých Tchaj-wanců, dál než k onomu chrastění zbraní se nedostane. V očích Pekingu je Tchaj-wan odpadlou provincií, kterou by měl znovu dovést domů, k mateřské zemi. Přesto si jen tři procenta Tchaj-wanců přejí znovusjednocení. Drtivá většina by nerada něco měnila, alespoň do doby než dojde v Číně ke změně na politické i ekonomické scéně. I když se datum připojení ostrova k čínské pevnině blíží, zůstávají jeho obyvatelé klidní: "Bát se Číny? Vždyť jsme bratři!" uzavírá svůj komentář Die Welt.

Radka Průšová, Jan Šmíd, Marika Táborská, Olga Jeřábková Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Nejčtenější

Nejnovější články

Aktuální témata

Doporučujeme