Zahraniční listy komentují evropskou cestu prezidenta Bushe

Vracejí se také k úspěšné misi šéfa americké CIA na Blízkém východě a k rozhodnutí Severoatlantické aliance přijmout do svých řad další členy. Ve středu jejich zájmu stále zůstává i napjatá situace na Filipínách.

Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na Google+ Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Britský The Guardian dnes přináší komentář, ve kterém se jeho autor velmi kriticky vyjadřuje k politice amerického prezidenta George Bushe. Jak uvádí, vášnivým přesvědčováním o nebezpečí, které prý světu hrozí, se Bush snaží ochránit status quo na světovém volném trhu. Ten je totiž vedený Spojenými státy. Zdá se, že je dosavadní rozdělení rolí ohroženo těmi, kteří s ním nesouhlasí. Světový trh sice dosahuje ekonomického růstu, ale rozhodně není spravedlivý. Rozvíjí se ekonomický apartheid, ve kterém se zhruba miliardě lidí vede výjimečně dobře, téměř tři miliardy lidí žijí v chudobě a zbytek bojuje, jak nejlépe umí, píše dnešní The Guardian.

K Bushově návštěvě Evropy dnes německý Die Welt poznamenal: Jen snílci mohli čekat na chyby, kterých by se Bush mohl dopustit. I když nový americký prezident nezná svět z vlastní zkušenosti, na svou evropskou cestu se pečlivě připravil. Prezident v první řadě hájí zájmy své země a Evropa se zatím emancipuje. To je sice správné, ale neměla by se přiživovat klamná víra, že by obě strany mohly jednat samostatně bez ohledu na druhou. Vypadá to, že právě z nezájmu a nedostatečné komunikace pramení celá řada překvapení, které zatěžují americko-evropské vztahy. Vrcholné setkání evropských představitelů s Georgem Bushem by mělo objasnit zájmy obou stran - jinak bude Atlantik ještě širší, dodává dnešní Die Welt.

Práci šéfa americké CIA George Teneta v Izraeli se věnuje izraelský Ha´aretz. Už na summitu v Camp Davidu chtěl tehdejší prezident Clinton slyšet od Arafata jasné "ano" nebo "ne" k blízkovýchodnímu mírovému plánu. Palestinský vůdce má však s jasnou odpovědí problémy a tak požádal o víc času i další jednání. Clinton, jehož trpělivost byla zkoušena, když přihlížel, jak Izraelci balí své věci, poslal k Arafatovi George Teneta. Tehdy však neuspěl. Po střídání v Bílém domě požádal Bush Teneta, známého svou loajalitou ke Clintonovi, aby zůstal ve vedení CIA. A tak se Tenet znovu vrátil na problematický Blízký východ. Včera se díky jeho působení vydali Izraelci i Palestinci na kamenitou cestu příměří. Nebýt ale silného tlaku z Egypta a Jordánska, Arafat by na Tenetův návrh zřejmě nepřistoupil, dodává komentátor deníku Ha´aretz.

O rozhodnutí členských států NATO přijmout do svých řad další země dnes píše kanadský The Globe and Mail. Jak list poznamenává, jen dva roky po svém rozšíření na východ se Severoatlantické aliance rozhodla expandovat opět do bývalých komunistických zemí. To zřejmě vyvolá ráznější protesty Ruska, které už dříve varovalo státy NATO, aby mezi sebe nepřijímaly bývalé členy Sovětského svazu. George Bush v této souvislosti řekl svým kolegům, že NATO musí "otevřít svou náruč i srdce pro nové členy a zaručit bezpečnost celé Evropě". Přesto klíčovou otázkou zůstává, zda se NATO spokojí se skromným rozšířením o Slovinsko a Slovensko, nebo zda bude přijetím většího počtu států riskovat popuzení Ruska proti sobě, uzavírá dnešní Globe and Mail.

Německý Süddeutsche Zeitung dnes komentuje odhodlání filipínské prezidentky Arroyové rázně zakročit proti únoscům ze skupiny Abu Sayyafa. Jak Arroyová včera prohlásila, vojenský zásah proti extrémistům by se mohl změnit v dlouhý a krvavý boj. Nepřistoupí však na žádné výkupné, dohodu ani příměří, dodala prezidentka Filipín.

Chicago Tribune vidí ve filipínském dramatu důkaz rostoucího napětí mezi křesťanskými přistěhovalci a muslimskými domorodci na několika místech jihovýchodní Asie. Filipínským rebelům jako by šlo více o peníze než o boj za svobodu, napsal Chicago Tribune. Narozdíl od jiných separatistických hnutí změnil Abu Sayyaf třicetileté úsilí o vytvoření muslimského státu v lukrativní obchod s rukojmími a výkupným. Své zbraně únosci nakupují za peníze získané především od čínských obchodníků žijících na Filipínách, kteří většinou v tichosti dávají banditům vše, co žádají. Jejich vybavení je dnes díky tomu modernější než zastaralý arsenál filipínské armády, dodává Chicago Tribune.

Rok po historickém summitu zemí na Korejském poloostrově vidí komentátor australského Sydney Morning Herald oba státy jako problematické. Je to stále živá vzpomínka: zesláblý jihokorejský prezident Kim Te - džung si na letišti pomalu razí cestu k otevřené náruči severokorejského "drahého vůdce" Kim Čong-ila. Obě delegace budí dojem, že jejich přáním je sjednocení. Vzpomínky ale přežívají mnohem déle než euforie. Jižní Korea se potýká s vleklými problémy zadlužení a s nezbytností reforem krachujících konglomerátů. Podle mnohých poškodil Kim Te - džung svůj politický kapitál kvůli přehnanému zaujetí severem. Nakonec se proti němu obrátila i příroda, když Jižní Koreu postihlo nejhorší sucho za posledních sto let. Aby Kim Te - džung obhájil svou politiku, potřeboval by přimět Pchjongjang k jednání se Spojenými státy o bezpečnosti.

Radka Průšová, Marika Táborská, Jan Bumba Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na Google+ Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Nejčtenější

Nejnovější články

Aktuální témata

Doporučujeme