Zahraniční listy komentují nepokoje v Makedonii

Listy se také vracejí k výsledkům italských voleb, k zahajovanému summitu Evropské unie a Ruska a k postoji Španělska k rozšíření "patnáctky".

Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na Google+ Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Rakouský Der Standard dnes komentuje zprávu zpravodaje Evropského parlamentu Hannese Swobody, který předpokládá, že i po sestavení vlády ze zástupců všech klíčových stran bude Makedonie v "delikátní situaci". Mnohé hovoří pro změnu makedonské ústavy, jíž by se zrovnoprávnilo postavení etnik. "Zatím chybí dostatečná vůle k vzájemnému porozumění. Makedonie by si ale neměla nechat diktovat podmínky albánskou gerilou," zdůraznil Swoboda. Albánci žádají federalizaci Makedonie, která by měla být postavena na soužití dvou národů, jako je tomu v Belgii. To však vidí slovanská většina jako první krok k rozdělení země a je zásadně proti, dodává dnešní Der Standard.

O tom, že téměř sto albánských rebelů se včera vzdalo mírovým jednotkám NATO v Kosovu, píše dnes britský Daily Telegraph. Albánci bojující zejména v údolí Preševa se dostavili k hlídkám NATO poté, co jim jejich velitel slíbil amnestii, pokud nejsou obviněni z těžkých zločinů a pokud se vrátí do Kosova neozbrojeni. "Vyzývám jejich vůdce, aby zabránili dalšímu krveprolití a ztrátám lidských životů. Není hanbou hledat mír," řekl norský velitel. Pozorovatelé ale pochybují o smysluplnosti amnestie, díky níž mohou Albánci schovat své zbraně, odložit boje na později a před zraky NATO vyjít s čistým štítem, uzavírá dnešní Daily Telegraph.

Belgické deníky se vracejí k výsledkům parlamentních voleb v Itálii. Všímají si především ztráty přízně voličů kontroverzní Ligy Severu Umberta Bossiho. Jak uvádí náš bruselský zpravodaj Milan Fridrich, listy si také všímají toho, že Evropská unie nyní čeká, jak se vítěz voleb Silvio Berlusconi zachová při sestavování nové vlády.

Německý Die Welt se domnívá, že Berlusconiho vítězství v nedělních italských volbách by mohlo být začátkem konce sociálně-demokratické éry v Evropě, např. britské New Labour nebo tzv. Nového středu. Ovšem jásot konzervativců a pravicových stran je zatím předčasný. Od Haidera přes Bushe k Berlusconimu nelze vést souvislou čáru, soudí Die Welt.

Ruský deník Vremja k zahajovanému summitu Evropské unie a Ruska v Moskvě napsal, že nelze připustit žádné nové dělicí čáry v Evropě. Nevyhnutelné rozšíření Unie (a možná i NATO) vyžaduje novou úroveň vzájemného dorozumění a kooperace. To je jasné jak Bruselu, tak i Moskvě. Obě strany musí proto sázet na stejné demokratické hodnoty. Ovšem válka v Čečensku a masivní tlak na ruská média svědčí podle evropských partnerů o tom, že Rusko má jiné priority. Moskva se tváří, že tyto připomínky neslyší. Jenže to nelze, zdůrazňuje list.

Madridský El País poznamenal k postoji Španělska k rozšíření Unie: Premiér José Maria Aznar se kvůli své tvrdohlavosti, se kterou blokuje jednání o volném pohybu pracovních sil po přijetí nových členů Unie, dostane do problémů. Činí tak proto, že chce tím pro Španělsko zajistit dostatek peněz ze strukturních fondů společenství. Kvůli tomu jsou např. vztahy mezi Berlínem a Madridem v podstatě "na bodu mrazu".

Robert Mikoláš, Marika Táborská Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na Google+ Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Nejčtenější:

Nejčtenější na Facebooku

Nejčtenější na Twitteru