Zahraniční listy komentují události v Rusku a politiku Vladimira Putina
Nedávné události v Rusku a politika prezidenta Vladimira Putina jsou častým tématem zahraničních deníků. "Putinovo Rusko propadlo ve svém vlastním testu," konstatuje dnes mezinárodní deník International Herald Tribune. Americký deník Washington Post se zamýšlí nad nábožensky motivovaným násilím v Iráku. Nositelka Nobelovy ceny za literaturu, poněkud kontroverzní rakouská spisovatelka a dramatička Elfriede Jelineková v těchto dnech slaví své šedesáté narozeniny. Jubileum této poněkud kontroverzní rakouské spisovatelky a dramatičky připomíná německý deník Die Zeit.
Nedávné události v Rusku a politika prezidenta Vladimira Putina jsou častým tématem zahraničních deníků. "Putinovo Rusko propadlo ve svém vlastním testu," konstatuje dnes mezinárodní deník International Herald Tribune. Z naprosto pochopitelných důvodů vyvolaly nedávné události, ke kterým v Rusku došlo, obrovskou vlnu kritiky vůči prezidentu Putinovi a způsobu, jakým svou zemi řídí. "Hrůzná vražda novinářky Anny Politkovské. Další tři nájemné vraždy během několika posledních týdnů. Kremelský šovinismus vůči Gruzíncům nebo energetická politika jako forma neoimperiálního politického rozmachu. Je zcela jasné, že se přímo před našima očima odehrává nesmírně bolestné drama se současným Ruskem v hlavní roli," píše International Herald Tribune.
"Ruský prezident Vladimír Putin zůstává neoblomný," píše ve svém dnešním vydání německý deník Süddeutsche Zeitung. "Na summitu Evropské unie, který se právě koná ve Finsku, totiž Vladimír Putin odmítl požadavek ze strany Unie týkající se oblasti energií. Brusel navrhuje partnerskou smlouvu mezi Ruskem a EU s transparentními a spolehlivými obchodními vztahy. Prezident Putin sice podle svých slov v podstatě neodmítá principy, které jsou obsaženy v takzvané Energetické chartě. Jenže pravdou zůstává, že Rusko tuto chartu podepsanou v roce 1994 doposud neratifikovalo," připomínají Süddeutsche Zeitung.
Americký deník Washington Post se zamýšlí nad nábožensky motivovaným násilím v Iráku. "Cílem v Iráku jsou křesťané," píše list. "Není to kvůli tomu, že by křesťané byli jednou z dominantních skupin, které by v Iráku chtěly vládnout. Tak to totiž není. Křesťanští duchovní také nejsou součástí irácké náboženské elity, přestože má křesťanství v této zemi hluboké kořeny. Od zahájení invaze se součástí každodenního života křesťanů staly únosy, bombardování kostelů a vraždy. K perzekuci křesťanů ale v Iráku docházelo ještě předtím, než stávající papež citoval slova byzantského císaře ze 14. století. Proč tedy k této perzekuci dochází? Odpověď zní: náboženství se dostává do popředí a být křesťanem v islámském národě se stalo nebezpečným," píše list.
"Jenže úplně stejně riskantní a nebezpečné je být šíitem, který žije mezi sunnity, nebo naopak sunnitou přebývajícím v provincii, kde dominují šíité. Když se totiž v dnešní době ocitnete v nesprávnou dobu na nesprávném místě, může právě vaše náboženské přesvědčení zapříčinit, že budete uneseni, mučeni a popraveni. Jako kdyby toho nebylo dost - jen si k tomu přidejte mladičké Američany ve vojenských uniformách, kteří nemají nejmenší tušení, proč se náboženští extrémisté navzájem trhají na kusy. Místo toho, aby násilí ubývalo, sektářské krveprolití a útoky v Bagdádu během posledních tří týdnů prudce narostly. K jakému konci to celé spěje," ptá se americký deník Washington Post.
Nositelka Nobelovy ceny za literaturu, poněkud kontroverzní rakouská spisovatelka a dramatička Elfriede Jelineková v těchto dnech slaví své šedesáté narozeniny. Jubileum této poněkud kontroverzní rakouské spisovatelky a dramatičky připomíná německý deník Die Zeit. Umělkyně se ale oslav, které se u této příležitosti pořádají, neúčastní. Když jí v roce 2004 byla udělena Nobelova cena za literaturu, reagovalo její rodné Rakousko úplně stejně jako vždy, když jde právě o Elfriede Jelinekovou. A tak i před dvěma lety bylo Rakousko v této souvislosti zcela rozpolcené. Jedna část ji oslavovala jako jazykovou umělkyni. Ostatní byli rozhodnutím švédské akademie pobouřeni. "Texty Elfriede Jelinekové totiž přinášejí především jedno: zlost a vztek," domnívá se německý deník.
