Zahraniční listy komentují výsledky voleb v Maďarsku
Řada evropských deníků se ještě vrací k vítězství socialistické strany v Maďarsku. Tamní list Nepszabadsag píše, že vítězství bylo především dílem one-man-show předsedy vlády Ference Gyurcsánye. Bývá proto přirovnáván k maďarskému Tony Blairovi.
Gyurcsány a jeho strana používali moderní PR metody a masivní mediální tlak, včetně zásobování bulvárního tisku, píše list. Teď ale čeká premiéra tvrdší oříšek: nahradit ochranářský levicový přístup železným zákonem globálního trhu, píšeš list Nepszabadsag.
S tím souhlasí i rakouský deník Der Standard. Nejnaléhavější otázka příštích několika let maďarské vlády bude, zda se podaří zavést a dotáhnout do konce potřebné reformy. Skutečnost, že Maďaři zvolili i přes všechny těžkosti proevpropsky orientovaného Gyurcsányho hovoří ve prospěch Maďarů.
Dnes je Den obětí holocaustu neboli šoa, kdy si lidé na celém světě připomínají oběti nacistické genocidy. Šoa je hebrejský výraz pro pohromu nebo pogrom. Evropské deníky ovšem zmiňují nejen vyhlazování židů. Americký deník Boston Globe připomíná výročí genocidy Arménů, ke které došlo mezi lety 1915 až 1923. Během ní bylo zabito téměř půldruhého milionu Arménů.
List zároveň připomíná, že včera uplynulo jedenadevadesát let od okamžiku, kdy turecká vláda zatkla a následně popravila dvě stovky arménských intelektuálů a politických představitelů. To byl začátek celé kampaně, píše Boston Globe.
Turecký deník Turkish Daily News píše, že Turci - zejména ti, kteří žijí mimo Turecko - jsou už zvyklí na nejrůznější propagandistické útoky ze strany Arménů, kteří se snaží prezentovat se jako oběti genocidy. Propaganda je pomalá, ale vytrvalá, zprávy démonizující Turky se objevují postupně. Ve vědeckých publikacích, na jednostranně zaměřených akademických konferencích nebo třeba formou vsuvek nebo poznámek ve školních osnovách, píše list.
Ruský deník Pravda připomíná, že Turecko genocidu odmítá a i nadále trvá na tom, že Arméni přišli o život při občanských nepokojích, které provázely pád turecké říše. Genocida Arménů je v Turecku velmi choulostivým tématem. Přesto ale mnoho zemí včetně Ruska a Francie oficiálně uznalo, že se tehdy opravdu jednalo o genocidu.
Po týdnech bouřlivých nepokojů přišla dobrá zpráva z Nepálského království. Tamní král Gjánéndra ustoupil demonstrantům a souhlasil se znovuustavením parlamentu, který rozpustil v květnu 2002. Titulní článek listu Himalayan Times nazývá krok nepálského krále triumfem lidové moci. Deník si také ale všímá toho, že král sice oznámil, že 28. dubna se znovu sejde sněmovna, nezmínil ale podle kterého článku Ústavy. Prohlásil jen, že moc vychází z lidu, a ten má právo vládnout.
Opozice králův krok přivítala. Dveře k vyřešení problémů jsou otevřeny, volby by se mohly konat během příštích 14 měsíců, uvedl šéf opozičních stran Dueba. List Himalayan Times připomněl, že během 19 dnů trvajících nepokojů bylo při srážkách demonstrantů s policií zabito nejméně 16 lidí a stovky jich byly zraněny.
Také Indie rozhodnutí obnovit parlament uvítala a věří, že země započala nezbytné kroky k obrodě demokracie. Prozatímní vláda himalájského království bude jmenována během jednoho až dvou dnů. I když král Gjánéndra nespecifikoval, podle jakých pravidel bude parlament fungovat, krok je to pozitivní a politické strany mohou oslavovat, uvádí list Times of India.
