Zahraniční listy kvitují, jak Blízký východ tlačí čas

Pro zahraniční tisk je nejdůležitějším tématem zrychlené tempo vyjednávání mezi Izraelem a Palestinci před blížícími se volbami. Velké pozornosti se ale dostává Koštunicovu přístupu k Černé hoře a stranou nezůstávají ani sílící nepokoje mezi indonéskými křesťany a muslimy.

Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na Google+ Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Dnešní vydání britského listu Independent se ve svém komentáři věnuje probíhajícím mírovým rozhovorům mezi Izraelem a Palestinou. List uvádí, že s blížícím se datem uzávěrky, zintenzívnil Izrael a Palestina vzájemné rozhovory. Šest týdnů před izraelskými volbami, které mohou vynést Ariela Šarona, vůdce tvrdé linie strany Likud, k moci, dostaly obě strany strach. Čas, který jim byl dán, totiž ubíhá příliš rychle. Izraelský premiér Ehud Barak a palestinský předák Jásir Arafat by měli na konci týdne oznámit Spojeným státům, jasné „ano" nebo „ne" na americký mírový plán. Ten žádá obě strany, aby obětovaly své posvátné krávy. Přesto jsou obě strany blíž než kdy jindy dohodě, podle které by se Izrael stáhnul z celého pásma Gazy a téměř 90 procent palestinského území na západním břehu Jordánu.

Na konci týdne se oba politici setkají s americkým prezidentem Billem Clintonem. Ten chce obě strany tlačit rychleji směrem k dohodě a rád by byl svědkem podepsání smlouvy okolo 10. ledna příštího roku, tedy 10 dní před tím, než předá vládu do rukou nového prezidenta George Bushe. Zatímco však izraelská strana vyjadřuje naděje na brzké dosažení dohody, palestinská strana je ve svých vyjádřeních opatrnější: „Existuje tolik sporných bodů, které se musejí nejdříve vyjasnit, a tolik otázek, které musejí být zodpovězeny. V tomto stádiu nikdo nemůže říct na americké plány jasné „ano nebo ne". Jeden americký diplomat k tomu poznamenal: „Nemáme příliš času. Pokud přijdou s mnoha „ale", rozpadne se celé jednání na kusy." Nejtěžším kompromisem, který bude muset Barak strávit, je přiznání práva všem palestinským utečencům na návrat do jejich domovů, uzavírá dnešní Independent.

Dnešní vydání německého deníku Die Welt přináší komentář nazvaný „Koštunica varuje Černou horu před jednostrannými kroky", ve kterém uvádí: „Jen několik hodin po srbských volbách oznámilo politické vedení Černé hory pravidla, podle kterých by mělo proběhnout v zemi referendum o samostatnosti. Při něm by měla být položena jen jedna otázka: Ano či ne plné nezávislosti na Srbsku? Výsledek tohoto hlasování bude závazný. Pokud se občané Černé hory rozhodnou pro nezávislost, musí jejich vláda uskutečnit jejich rozhodnutí v poměrně krátké době – do dvanácti měsíců. Teprve po roce budou političtí představitelé Černé hory žádat obyvatele o podporu jejich dalších plánů. Tato roční lhůta má především zabránit pro-jugoslávské opozici, aby bezprostředně po referendu uspěla ve volbách. Současní představitelé Černé hory zdůvodňují své rozhodnutí tím, že konají vůli lidu.

O plánovaném osamostatnění hovořili na svém informativním setkání jugoslávský prezident Vojislav Koštunica a prezident Černé hory Milo Djukanovič. I když se k jednání žádná ze zúčastněných stran v podstatě nevyjádřila, nedá se hovořit o jejich shodě. Koštunica se nakonec dopustil něčeho velmi znepokojujícího: otevřeně varoval Černou horu před jednostrannými kroky. Černá hora pokládá jugoslávskou vládu už od nástupu ex-prezidenta Miloševiče za „ilegální". Miloševič totiž během své vlády změnil ústavu a zavedl přímou volbu prezidenta, což Černá hora odmítla. To je jeden z důvodů, proč usiluje Černá hora o samostatnost. Koštunicovi přitom nejde o nic méně než o jeho funkci – bez Jugoslávie totiž nemůže existovat ani jugoslávský prezident. Srbským prezidentem zatím zůstává socialista Milan Milutinovič. Ten smí ve svém úřadu setrvat do doby, kdy po rozpadu Jugoslávie bude muset postoupit svou funkci tou dobou nezaměstnanému Koštunicovi, dodává dnešní Die Welt.

Rakouský list Die Presse se dnes zamýšlí nad současným vývojem v Indonésii. Na konci postního měsíce ramadánu totiž indonéská vláda zmobilizovala téměř 14 tisíc policistů a vojáků, kteří by měli chránit bezpečnost kostelů. Důvod? O Vánocích explodovaly před křesťanskými kostely v osmi indonéských městech s muslimskou většinou nálože trhavin. Ty přinesly smrt nejméně 14 lidem a dalších 95 zranily. Úkolem policistů a vojáků je zabránit případným odvetným činům křesťanů vůči muslimům. Indonéský prezident Abdurrahman Wahid pohrozil tvrdými tresty pro atentátníky a dodal: „Nesmíme mít strach z teroristů, kteří chtějí rozdělit naší zemi." Policejní šéf v Jakartě požádal v této souvislosti muslimské obyvatele, aby se zřekli tradiční oslavy na závěr svatého měsíce ramadánu. Křesťanům, kteří tvoří v Indonésii zhruba 5 procent obyvatel, byla naproti tomu adresována výzva, aby upustili od případné pomsty. V Indonésii se tak kromě trvajícího separatistického boje v provincii Irian Jaja znovu rozhořela i válka náboženství, uzavírá dnešní rakouský Die Presse.

Petra Lazáková Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na Google+ Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Nejčtenější:

Nejčtenější na Facebooku

Nejčtenější na Twitteru