Zahraniční listy o česko-německých dějinách a výročí Černobylu

Komentátoři světových listů se vracejí k poválečnému vysídlení sudetských Němců, k černobylské jaderné katastrofě a k situaci v Černé Hoře. Hodnotí také prvních sto dní George Bushe ve funkci prezidenta Spojených států.

Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na Google+ Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Německý deník Die Welt k poválečnému vysídlení Němců z Československa napsal, že tato otázka je v České republice dodnes sporná. Impulsem k oživení tématu se stala diskuse o případné české omluvě za brněnský "pochod smrti", kdy 27 000 sudetských Němců pochodovalo v květnu z Brna do Rakouska. 5200 jich podle deníku cestou zahynulo. Prezident Havel - píše list - považuje tyto otázky česko-německou deklarací z roku 1997 za uzavřené a také berlínská vládní koalice už chce hledět dopředu. Důsledkem je, že dvoustranné diskusní fórum jako výsledek deklarace se vyhýbá sporným otázkám, jako jsou například Benešovy dekrety.

Česko-německé dějiny se tak z vůle politiků staly pouze předmětem studia historiků, pokračuje německý deník. I v tomto směru je však perspektiva chmurná. Původní záměr Prahy realizovat společný vědecký projekt, který měl srovnat evropské právní normy z let 1938-1948, česká strana odsunula. Někteří čeští vědci zjevně hledají důkazy ve snaze "očistit" Beneše od nápadu vysídlit Němce. V českém tisku se v každém případě množí články, v nichž jsou jako autoři odsunu prezentovány vítězné mocnosti, uzavírá Die Welt.

Svět si dnes připomíná 15. výročí černobylské jaderné katastrofy. Velkou pozornost věnují této události ruská média. Z týdeníku Ogoňok cituje náš moskevský zpravodaj Petr Voldán.

Haagský De Volkskrant k situaci v Černé Hoře napsal, že pro prezidenta Djukanoviče je obtížné vyrovnat se s tím, že jeho přátelé na Západě náhle považují za lepší, když Černá Hora zůstane v jugoslávské federaci. Djukanovič však chce být prezidentem nezávislého státu a ne nějaké bezvýznamné dílčí jugoslávské republiky. Bylo by opravdu lepší fragmentarizaci Balkánu nenásilně zastavit, i kdyby to mělo být pod tlakem zvenčí, soudí De Volkskrant.

Dánský Berlingske Tidende se domnívá, že Balkán potřebuje hlavně klid, neboť ještě nedávno byla potenciálním válčištěm Makedonie. Převaha pouhých dvou procent v parlamentě po nedělních parlamentních volbách v Černé Hoře zdaleka nestačí pro vyhlášení nezávislosti a jednostranné přerušení vztahů s Bělehradem. Balkán teď ze všeho nejvíc potřebuje oddechovou pauzu, aby se situace zklidnila. Mají-li se měnit hranice, musí se tak stát za klidného, perspektivního vývoje a cestou jednání, bez nenávisti a neustálé konfrontace, uvádí dánský list.

Prvních "sto dní" George Bushe juniora ve funkci amerického prezidenta rozebírá turínská La Stampa.

Když v lednu nastupoval do úřadu, měl za sebou rozpolcenou zemi. Teď pořádá doma ankety a na západní polokouli se prezentuje jako "mistr volného obchodu". Ale jeho partneři a spojenci sledují jeho rozhodnutí v zahraniční politice a v ekologii s obavami.

Bushovou snahou je zdůrazňovat a obhajovat Ameriku. Doma se to vyplácí, v zahraničí už méně. Například ve Velké Británii, která je Spojeným státům nejblíž, se 61 procentům občanů Bush nelíbí. V příštích sto dnech má americký prezident šanci dosáhnout zvratu: navštíví NATO, zajede na summit EU ve Švédsku a na zasedání skupiny G-8 v italském Janově. Tam se ukáže, zda se nynější napětí mezi Evropou a Amerikou uvolní, nebo naopak vyostří, uzavírá La Stampa.

Proměny francouzské společnosti komentuje dnešní Chicago Tribune, který na adresu mladých Francouzů poznamenal: Nejdříve vyměnili mnozí z nich tradiční tříhodinový oběd za sendvič při chůzi. Z pětitýdenní dovolené si užívají pouze dva až tři týdny. Rostoucí počet jich hovoří anglicky a kavárníci jsou stále více zdvořilí k turistům. Naprostým zlomem je pak skutečnost, že Francouzi pijí méně vína. Od začátku 60. let spotřeba vína na osobu v zemi vína klesla téměř na polovinu. Důvodů je několik. Francouzský sociolog Mermet to vysvětluje problémem s image, protože víno je asociováno s minulostí, s tradicí. Mladí lidé chtějí dynamičtější život. Víno je navíc podle Mermeta spojováno s elitářstvím. I přesto Francie obhájila v konkurenci Itálie a USA své prvenství ve spotřebě vína, uzavírá dnešní Chicago Tribune.

Jiří Hošek, Marika Táborská, Olga Jeřábková Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na Google+ Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Nejčtenější

Nejnovější články

Aktuální témata

Doporučujeme